Vědci tvrdí, že rozluštili jednu z největších záhad starověku. Kritici namítají, že je Disk z Faistu podvrh

Luigi Pernier zažil v roce 1908 skutečné zoufalství. Prostředky na archeologický průzkum paláce Faistos docházely. Zatím se tam navíc nenašlo nic zvláštního, i když prachu a sutin prohledal s kolegou dost. Právě jeho kolega se pyšnil několika převratnými nálezy, které mu Luigi záviděl. Jenže pak přišel poslední výkop a čas se zastavil. Objevil Disk z Faistu.

REKLAMA

Je to tenké a popsané

Luigi na místě vykopávek tehdy zavelel: „Chlapi, poslední výkop. Podíváme se na formální vstup do budovy a pak to balíme.“ Pak už se usmíval, protože slavil triumf. Popel ze spálených hovězích kostí a zemina vydaly tajemství. Tenký disk, který Luigi opatrně zvedl a foukl na něj.

Najednou se pro něj zastavil čas. Na místě, kde byl prach, se objevily do kruhu uspořádané tajemné znaky. Zrodil se Disk z Faistu, který se dlouhé roky počítal mezi nejzáhadnější artefakty planety.

Dešifrování nápisu

Z kusu kamene se stala senzace. Byl vyhlášen nálezem roku, protože archeologové tak drželi v rukou jasný důkaz, že tehdejší minojská kultura běžně používala psané písmo. Byl potřeba už jen jeden krok – tedy rozluštit disk a zjevit jeho poselství. Pokud si ale někteří badatelé mysleli, že to bude záležitost, během které si ještě dají odpolední čaj, šeredně se spletli.

Snadnost evokovalo 25 symbolů, které připomínaly lineární písmo B, jenž už bylo tehdy rozluštěno. Minojci ho normálně používali asi do roku 1400 před Kristem. Zbytek znaků ale odpovídal lineárnímu písmu A, které je však stále záhadou. I experti tak stáli ve slepé uličce.

Záhadné symboly na Disku z Faistu, FOTO: Luigi Pernier (1874—1937), Public domain, via Wikimedia Commons

Opakující se klíč

„Pak jsem si ale všiml, že slovo I-QE-KU-RJA se tu opakuje celkem třikrát,“ uvádí k věci velšský historik a lingvista Gareth Owens. „To jsem pak porovnal s indoevropskými jazyky. A došel jsem k závěru, že Disk z Faustu je minojské obrázkové písmo, jen ve formě textu. To byl ten klíč.“

Na jedné straně kulatého záznamu je tak podle něj óda na zářící těhotnou bohyni lásky, války i hor jménem Astarte. Druhá poukazuje na boha, který naopak umírá a vyhasíná. „Obě strany mají dohromady 61 slov a 18 řádků. Dává to rýmovaný sonet. Šest slov souvisí se světlem, šest se západem slunce, 13 se odkazuje na bohyni,“ rozvádí Owens.

Další texty a modlitba za zdraví

Jedna věta se ve stejném znění nalézá i v dalších minojských textech, konkrétně v jeskyni Arhalochori a hoře Juktas kousek od Knossu. „Celek tvoří část modlitby za zdraví vyslané k bohyni. Dovoluji si tudíž říct, že jsem rozluštil jednu z největších archeologických záhad světa,“ tvrdí Owens.

Hlas minojské civilizace

Ve spolupráci s oxfordským profesorem Johnem Colemanem vytvořili také fonetický přepis rozluštěného nápisu. Poprvé od zániku civilizace, která tento artefakt vytvořila, je tak možné slyšet jejich jazyk.

Pečlivé falzum?

Proti jeho výkladu se však ozývá i řada nesouhlasů. Dle poměrně velké skupiny lidí je samotný disk totiž padělkem. Jeho objevitel Lugi Pernier si na objevu tohoto úlomku založil prakticky celou vědeckou kariéru. Sám přitom proslul odhalováním mnoha padělků, což mu dává nejlepší kvalifikaci na to jeden takový vytvořit.

Ke sporům přispívá i řecká vláda. Ta totiž zatvrzele odmítá přesnost určení stáří památku pomocí radionuklidové metody.

Předměty s údajnými výklady

Nešlo by ostatně o první památku, která roky odolává rozluštění a na které si současně mnoho expertů i amatérů založilo kariéru skrze domnělý nebo legitimní badatelský úspěch. Do této skupiny patří i pověstný Vojničův rukopis. U obou artefaktů platí, že se pravidelně objevují jedinci, kteří ho údajně přeložili, a to ze všech koutů světa včetně Česka.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Templáři v Čechách: Skryté poklady a tajemné symboly na českých hradech. Kde hledat jejich stopy

Duchovní řád templářských rytířů zanechal stopy po celé Evropě. Ani naše země není výjimkou, pokud jde o tajemné nápisy nebo skryté poklady.

Golem: Legenda, nebo skutečnost? Tajemství pražského ghetta a osud záhadného hliněného obra

Golem je dost možná nejslavnější pražskou pověstí. Příběh o hliněné figuře stvořené Rabim Löwem zná skutečně každý. Odrazil se nějak ve skutečnosti?

Váží 75 kilo a skrývá děsivou legendu. Ďábova bible z Podlažic u Chrudimi fascinuje historiky po celém světě

Největší rukučně psaný kodex světa, neboli Ďáblova bible. Váže se k ní půvabná pověst, ale reálného autora už asi nezjistíme.

Rukopisy královédvorský a zelenohorský: Největší literární mystifikace českých dějin. Palacký je hájil, Dobrovský odmítl

Dva Rukopisy, které měly pozvednout sebevědomí českého národa při souboji s němčinou. Spory o jejich pravost ale dodnes zcela neustaly.

Vikingské lodě: Technologický zázrak, který předběhl dobu

Vikingové jsou historicky známí jako vynikající bojovníci i mořeplavci. Jejich lodě jim dovolovaly pohyb prakticky po všech vodních plochách.

Fakta a mýty o rytířích a křižácích: Špinaví barbaři, těžká zbroj, ne vždy zbožní a lovci pokladů

Křižáci a rytíři obecně jsou zprofanovaní historickými i fantasy filmy. Jaké mýty a nepravdy o nich a křížových výpravách dodnes panují?