Vražda Václava III. zůstává dodnes neobjasněná. Poslední Přemyslovec zemřel v pouhých šestnácti

Bylo mu teprve šestnáct. Měl na hlavě korunu, v rukou moc a před sebou tažení do Polska. Místo vítězství ho ale čekal nůž v zádech. Václav III., poslední mužský potomek slavného přemyslovského rodu, zemřel v létě roku 1306 v Olomouci. A dodnes nevíme, kdo Václava III. vlastně zabil.

Mladý král, který dostal víc, než mohl unést

Václav III. se narodil roku 1289 jako syn českého krále Václava II. Už jako malý byl zasnouben s uherskou princeznou. Bylo mu devět let. A ve dvanácti ho uherská šlechta prohlásila za krále. Na jednoho kluka docela dost.

Jenže život na uherském dvoře nebyl žádná klášterní škola. Podle kronikářů tam mladičký následník trůnu poznal víno, ženské i noční radovánky. Místo studia vlády se prý učil pít a hodovat. Beneš Krabice z Veitmile o něm napsal, že spal celé dopoledne a večery trávil v opilosti. Mnoho historiků ale dnes tenhle obraz zpochybňuje. Možná byl Václav jen obětí drbů a pomluv.

Když mu bylo šestnáct, jeho otec zemřel. A na mladíka spadla tíha hned dvou korun, tedy české a polské. Zároveň zdědil prázdnou pokladnu a hromadu dluhů. O peníze přitom šlo od začátku. Království byla drahá a někdo je musel platit. Václav tedy začal vracet zastavené hrady, snažil se uklidnit vztahy s Habsburky a zbavil se uherského trůnu. Soustředil se na Polsko. Tam to vřelo.

Olomouc, vojsko a plán na záchranu Polska

Na jaře 1306 svolal do Olomouce zemskou hotovost – šlechtu, která měla s ním vytáhnout na sever. Jenže každý si měl hradit výdaje sám. To se moc nelíbilo. Mnozí pánové remcali a někteří se otevřeně stavěli proti. Král pohrozil konfiskací majetku.

Napětí rostlo. Přesto se vojsko začalo sjíždět a Václav zamířil osobně do Olomouce. Ubytoval se na hradě, konkrétně v domě kapitulního děkana Budislava. Bylo to léto, dusno a horko. 4. srpna po obědě si šel mladý král odpočinout. V přítmí síně se posadil, možná si i zdříml. Nikdo nečekal, že právě tehdy a tam všechno skončí.

Tři rány a ticho

Do místnosti se nepozorovaně vplížil muž s nožem. Nikdo přesně neví, kdo to byl. Podle jedné verze to byl durynský rytíř jménem Konrád z Botenštejna. Jiní říkají, že to mohl být jen náhodný člověk, možná nájemný vrah. Nebo že vrahů bylo víc.

Petr Žitavský ve Zbraslavské kronice napsal: „Zranil ho třemi smrtelnými ranami a utekl.“ A dodal, že muž s krvavým nožem byl na místě ubodán dřív, než stačil cokoli říct. Jenže historické záznamy tvrdí, že skutečný Konrád zemřel až o čtrnáct let později. Tak kdo to tedy byl?

Jisté je jen jedno. Král Václav III. byl mrtev. Zemřel v šestnácti letech a s ním skončila mužská linie Přemyslovců. Rod, který vládl Čechám víc než tři sta let, vymřel po meči.

Proč musel umřít?

Motivů mohlo být hodně. Václav si stihl znepřátelit šlechtu. Některým v opilosti rozdal královské statky, a pak je chtěl zpátky. Jiným vadilo, že neposlechl rady a vzal si „jen“ Violku Těšínskou. A třeba rod Šternberků měl problém s tím, že chtěl král založit klášter na jejich území.

Podezření padá i na polského knížete Vladislava Lokýtka, který si dělal zálusk na polský trůn. A stejně tak na římského krále Albrechta Habsburského, který by po smrti Václava rád dosadil na český trůn svého syna Rudolfa.

A pak jsou i teorie méně politické. Někdo ukazuje na bývalou snoubenku Alžbětu Uherskou. Někdo na žárlivou Violku. A jiní věří, že za tím bylo tajemné bratrstvo temna, jak to popisuje film Ďáblova lest. Ale to už je spíš legenda než dějepis.

Co zůstává, je prázdný trůn. Po Václavově smrti se země ponořila do chaosu. Trvalo čtyři roky, než na trůn usedl Jan Lucemburský. A české dějiny se vydaly jinou cestou.

Mohlo by vás zajímat:

Cesta do hlubin študákovy duše: Smolná kniha, skryté symboly a trest za hanobení školství