Před třemi a půl stoletími ho inkvizice donutila odvolat, že Země obíhá kolem Slunce. Trvalo to 359 let, než církev uznala, že Galileo Galilei byl odsouzen neprávem. Papež Jan Pavel II. to v roce 1992 řekl naplno a jeho slova se stala symbolem smíření víry s vědou.
Muž, který se podíval do nebe
Galileo Galilei se narodil roku 1564 v Pise a od mládí ho víc než teologie zajímalo, proč věci padají, jak se pohybují a co se skrývá nad námi. Z medicínských studií utekl k matematice a fyzice, kde rychle vynikal. Jeho záběr byl mimořádný, od zákonů pádu přes pohyb kyvadla až po princip setrvačnosti, který později rozvinul Isaac Newton.
Zlom v jeho životě nastal ve chvíli, kdy si postavil vlastní dalekohled. Poprvé spatřil to, co lidské oko dosud nevidělo: měsíce Jupitera, nerovný povrch Měsíce a tmavé skvrny na Slunci. Tyto objevy mu potvrdily domněnku, že Země skutečně obíhá kolem Slunce. V roce 1632 pak vydal knihu Rozhovory o dvou velkých světových soustavách, v níž se odvážně postavil tehdejšímu ptolemaiovskému modelu, že středem vesmíru je Země.
V době, kdy slovo církve znamenalo víc než důkazy, to bylo jako rozbuška. Galileův spis byl označen za kacířský a učenec byl povolán před inkvizici. Z vědce, který otevřel okna vesmíru, se stal obžalovaný, který musel obhajovat vlastní rozum.
Proces, který se zapsal do dějin
V roce 1633 předstoupil Galileo před Svaté Officium. Soudní protokol se dochoval do dneška a jeho jazyk působí děsivě i po staletích. „Vyhlašujeme tímto rozsudek a prohlašujeme, že Vy, Galileo Galilei, jste se stal podle tohoto Svatého Officia velmi podezřelým z kacířství, protože jste zachovával a věřil učení, které je falešné a proti Božímu a svatému Písmu,“ stojí v rozsudku.
Sedmdesátiletý muž tehdy poklekl a pronesl slova, která mu vnutili jeho soudci. „Já, Galileo Galilei v 70. roce svého života jako vězeň klečící na kolenou a před vámi, Vaše Eminence, majíce před očima svaté Evangelium, odsuzuji, proklínám a ošklivím si chyby a kacířství, že se Země pohybuje.“ Tím jeho veřejné působení skončilo.
Dožil v domácím vězení v Arcetri u Florencie. Tam dál psal a přemýšlel. Zemřel 8. ledna 1642, téměř slepý. V paměti lidstva zůstala věta, kterou prý po rozsudku zašeptal: „A přece se točí.“ Možná ji nikdy neřekl, ale vystihuje přesně, co představoval.
Jan Pavel II. ho očistil
Trvalo tři a půl století, než církev připustila, že udělala chybu. Papež Jan Pavel II. v roce 1979 svolal komisi, která měla případ znovu otevřít. Třináct let zkoumala archivy, posudky i tehdejší teologické argumenty. 31. října 1992 pak papež oficiálně oznámil, že Galileo byl odsouzen neprávem.
„Církev tehdy jednala unáhleně a nesprávně. Galileo byl mužem víry, který ve svém výzkumu hledal Boží pravdu,“ uvedl tehdy Jan Pavel II. během slavnostního projevu ve Vatikánu. Dodal, že Galileův příběh má být trvalým varováním, aby se víra nikdy nestavěla proti vědě, která odhaluje řád stvoření.
.jpg){kind=link}