Budapešť jako „Paříž východu“. Vznikla až v roce 1873 spojením tří měst

Hlavní město Maďarska Budapešť je devátým největším v Evropské unii, do kterého navíc každý rok zavítá přes šest milionů turistů. A to přesto, že jde vlastně o „mladici“, která v dnešní podobě vznikla až v 19. století. Jde totiž o výsledek spojení tří původně zcela samostatných měst, a i název je starý jen nějakých 150 let. Navede nás už etymologie jmen.

REKLAMA

Budín, a ta další

Celý proces inicioval István Széchenyi, který místo původně používaného „Pest-Bude“ prosazoval „Budapest“. I když jsou maďarská jména obecně trochu jazykolamy, ono Pest-Bude bylo náročné i pro místní. Dnešní Budapešť tak oficiálně vznikla 17. listopadu 1873 sloučením samostatných sídel Budína (Buda), Starého Budína (Óbuda), a právě Pesti (Pest).

Kde se vzal Buda?

„Slovo Buda je pravděpodobně slovanského původu,“ podotýká na Wikiwand etymolog Lajos Kiss. První jméno zůstává původem nejasné a váže se k němu hned několik možností. Slovanská teorie ho bere jako zkrácení slovanských jmen Budivoj či Budimír. Dalším výkladem je původ v osobním jméně „Bod“ či „Bud“, která znamenají „větev“ nebo „výhonek“. Středověké kroniky odvozují název od Bledy, bratra slavného Huna Attily.

Původ Pesti

Pest je historicky starší než Buda, původ je stále předmětem expertních diskusí. Už antické Ptolemaiovy mapy dokládají jméno „Pession“, což ukazuje na římský původ. Již zmíněná slovanská teorie poukazuje na převzetí ze slovanského slova pro „jeskyni“, tedy „peštera“ nebo „pešt“ ve významu „pec“.

První osídlení

Historie osídlení a vzniku města sahá až do 1. století před Kristem. Tehdy se na úpatí Gellértova vrchu měli usídlit keltské kmeny. Maďaři, které vedl kníže Arpád, osídlili oblast až o dost později, počátkem 10. století. Jak Starý Budín, tak i Pešť pak vyrostly na pravém a levém břehu Dunaje, Starý Budín jako sídlo uherských panovníků.

Sochy – princ Buda a princezna Pest, FOTO: Mathieu BROSSAIS, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Největší rozmach měst přišel za Zikmunda Lucemburského, další až na konci 19. století. Rok 1896 tu byl ve znamení zavedení metra, které je tak druhé nejstarší v Evropě.

Za Rakouska i dnes

V dobách Rakousko-Uherské monarchie byla právě Budapešť druhou nejdůležitější evropskou metropolí. Jméno tak dnes symbolizuje úspěšné spojení historické tradice a moderního rozvoje. Západní „Buda“ je vzorem historického dědictví, východní „Pest“ pak ukázkou vysoké hospodářské dynamiky. Spojením obou si pak vysloužilo přezdívku „Paříž východu“.

Jak vývoj jména, tak i města je tak samostatnou kronikou komplexních historických procesů ve střední Evropě. Obojím se prolínají římské, slovanské, hunské a maďarské kulturní vlivy.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Michelangelův David: Socha, kterou kdysi odmítli, dnes vydělává miliony a pořád mate odborníky

Socha Michelangelova Davida vznikla před 524 lety. Dnes vydělává miliony, je symbolem Florencie a dodnes skrývá nečekané detaily.

Dopisy Marie Antoinetty už nejsou tajemstvím. Vědci odhalili její cenzurovaná slova

Vědci pomocí moderní technologie rozluštili cenzurované pasáže z dopisů Marie Antoinetty. Odhalili slova, která měla zůstat skrytá.

Zikmund Lucemburský: Syna Karla IV. Češi nenáviděli. Unesli mu manželku, zabili tchyni, ale nakonec vládnul půlce Evropy

Místo korunovace přišla vražda, únos a potíže. Češi ho nesnášeli, Poláci ho vyhnali, on se nevzdal. Zikmund Lucemburský se stal králem, císařem a vládl Evropě.

Tvrzení, že Halloween pochází z Ameriky, je mýtus. Slavil se už před dvěma tisíci lety i na našem území

Většina si myslí, že má Halloween kořeny v Americe. To je ale velký omyl. Vznikl v Evropě z keltského svátku Samhain, který slavili i naši předci.

Před 50 lety se v Mostě pohnul kostel: 646 hodin, 12 tisíc tun a přesun o 841 metrů

Bylo 30. září 1975, deset dopoledne. Z amplionů zněl Československý rozhlas, lidé stáli kolem a nevěřili. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se dal do pohybu.

Přežil Mengeleho pokusy v Osvětimi. Chtěl, abychom mu říkali strýčku, vzpomínal pan Jiří, jeden z přeživších dvojčat

Když se Rudá armáda před osmdesáti lety probojovala do Osvětimi, mezi vyhladovělými vězni stáli i dva malí čeští chlapci - dvojčata Jiří a Josef Fišerovi.