Budapešť jako „Paříž východu“. Vznikla až v roce 1873 spojením tří měst

Hlavní město Maďarska Budapešť je devátým největším v Evropské unii, do kterého navíc každý rok zavítá přes šest milionů turistů. A to přesto, že jde vlastně o „mladici“, která v dnešní podobě vznikla až v 19. století. Jde totiž o výsledek spojení tří původně zcela samostatných měst, a i název je starý jen nějakých 150 let. Navede nás už etymologie jmen.

REKLAMA

Budín, a ta další

Celý proces inicioval István Széchenyi, který místo původně používaného „Pest-Bude“ prosazoval „Budapest“. I když jsou maďarská jména obecně trochu jazykolamy, ono Pest-Bude bylo náročné i pro místní. Dnešní Budapešť tak oficiálně vznikla 17. listopadu 1873 sloučením samostatných sídel Budína (Buda), Starého Budína (Óbuda), a právě Pesti (Pest).

Kde se vzal Buda?

„Slovo Buda je pravděpodobně slovanského původu,“ podotýká na Wikiwand etymolog Lajos Kiss. První jméno zůstává původem nejasné a váže se k němu hned několik možností. Slovanská teorie ho bere jako zkrácení slovanských jmen Budivoj či Budimír. Dalším výkladem je původ v osobním jméně „Bod“ či „Bud“, která znamenají „větev“ nebo „výhonek“. Středověké kroniky odvozují název od Bledy, bratra slavného Huna Attily.

Původ Pesti

Pest je historicky starší než Buda, původ je stále předmětem expertních diskusí. Už antické Ptolemaiovy mapy dokládají jméno „Pession“, což ukazuje na římský původ. Již zmíněná slovanská teorie poukazuje na převzetí ze slovanského slova pro „jeskyni“, tedy „peštera“ nebo „pešt“ ve významu „pec“.

První osídlení

Historie osídlení a vzniku města sahá až do 1. století před Kristem. Tehdy se na úpatí Gellértova vrchu měli usídlit keltské kmeny. Maďaři, které vedl kníže Arpád, osídlili oblast až o dost později, počátkem 10. století. Jak Starý Budín, tak i Pešť pak vyrostly na pravém a levém břehu Dunaje, Starý Budín jako sídlo uherských panovníků.

Sochy princ Buda a princezna Pest FOTO Mathieu BROSSAIS CC BY 40 via Wikimedia Commons

Největší rozmach měst přišel za Zikmunda Lucemburského, další až na konci 19. století. Rok 1896 tu byl ve znamení zavedení metra, které je tak druhé nejstarší v Evropě.

Za Rakouska i dnes

V dobách Rakousko-Uherské monarchie byla právě Budapešť druhou nejdůležitější evropskou metropolí. Jméno tak dnes symbolizuje úspěšné spojení historické tradice a moderního rozvoje. Západní „Buda“ je vzorem historického dědictví, východní „Pest“ pak ukázkou vysoké hospodářské dynamiky. Spojením obou si pak vysloužilo přezdívku „Paříž východu“.

Jak vývoj jména, tak i města je tak samostatnou kronikou komplexních historických procesů ve střední Evropě. Obojím se prolínají římské, slovanské, hunské a maďarské kulturní vlivy.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Bitva u Domažlic a „Ktož sú boží bojovníci“: Křižáci utekli dřív, než došlo na boj. Husité slavili největší vítězství

V srpnu 1431 se k Domažlicím blížila velká armáda, která měla jednou provždy zlomit odpor husitů. Místo bitvy ale přišel úprk. Křižáci utekli z bojiště.

Půl století s Chalupáři: Nejvyšší honorář dostal Menšík, „Hanino kazení“ i nezapomenutelné líbaní

Chalupáři slaví neuvěřitelné půl století od svého vzniku. A jsou stále populární, sledovaní a reprízovaní. Jak vzpomínali herci?

Dcera popravené Milady Horákové Jana Kánská (92) žije v USA. Matku nemohla ani naposledy obejmout

Její nejsilnější vzpomínka je na moment, kdy se s matkou nemohla ani obejmout. Dcera Milady Horákové Jana Kánská (92) dnes žije v USA a o matce mluví s obdivem.

Hilsneriáda před 126 lety: Antisemitský proces, který rozdělil národ a zapsal se do dějin

Vražda mladé dívky se stala antisemitským tažením, kde nešlo o hledání skutečného viníka. Do věci se vložil i Masaryk. Proces byl označen jako hilsneriáda.

První polévkové ústavy vznikly pro vojáky. Dnes pomáhájí lidem v nouzi po celém světě

Polévkové ústavy evokují vědecká pracoviště vyvíjející nové polévky. Jde však o vývařovny, které v době krize pomáhaly nasytit chudé.

Poslední český král Karel I. chtěl ukončit válku a zachránil životy politiků. Místo vděku přišel o vše a skončil v exilu

Byl mladý, vzdělaný a měl snahu ukončit válku. Poslední český král Karel I. zachránil před smrtí budoucí politiky Československa, sám zemřel zapomenutý.