Při cestách do Ameriky většinou lidé navštěvují Sochu Svobody, prohlíží si nádherné kaňony a obdivují zdejší mrakodrapy. Jen málokteré americké město nabízí návštěvu kostela svatého Václava nebo tradiční české pokrmy. V minnesotské New Prague, kterou založili čeští migranti, však narazíte i na nápisy v českém jazyce. Zajímavé je, že Češi se tu původně ocitli spíše omylem.
Původní název osady, kde vyrostla Praha, bylo Mulberry. Prvními osadníky tu totiž byli Angličané. Čeští přistěhovalci se v místě objevili v roce 1854. Čech Mathias Novak tu tehdy zakoupil 100 akrů půdy a postavil na nich dům. Právě v tomto domě probíhaly první české městské oslavy. Po Mathiasovi dorazili do města další Češi, ti však mířili původně jinam a zabloudili.
Zabydleli se tam
Ačkoliv původně kroky Čechů mířily jinam, v osadě se zabydleli a postupně si tu vybudovali své domovy. Z Čech za nimi přijížděla rodina i známí. Prý šlo o hrdé a tvrdě pracující osoby, které rozhodně nechtěli ztratit svou identitu.
Dnes ve městě, které se nejdříve jmenovalo Praha, a nakonec New Prague, žije asi 20 procent obyvatel, kteří mají právě české kořeny. Hlavní ulice je upravená a lemují ji americké vlajky. Přesto je tu česká stopa stále dost znát. Hotel se jmenuje Broz, nábytek ve městě prodává Kubes a na opravně obuvi najdete nápis švec a obuvník.
A pokud zamíříte do zdejšího kostela, uvidíte vitráže popsané česky. Česká jména najdete také na památníku vojáků, kteří šli za druhé světové války osvobozovat kontinent, kde měli předky.
Sympatické je, že místní pekařství do dnešních dnů nabízí makové nebo povidlové buchty podle receptů paní Bílé. V restauraci si můžete pochutnat na jitrnici nebo tradičním knedlo-vepřo-zelo. Češtinu tu však už moc neuslyšíte. Jen ti nejstarší obyvatelé dokáží mluvit česky bez přízvuku.
Tajemství hradu v Karpatech slaví 44 let: Padlý lustr, falešná vesnice i jazyk i zakázané kaskadérské kousky
Kdo odcházel do Ameriky
Do Ameriky odcházeli Češi, kteří byli doma pronásledováni za své vyznání. V druhé polovině 19. století za oceán mířili lidé také z existenčních důvodů. Nejdříve šlo o vlnu venkovanů, kteří mířili do prérií Středozápadu a do Texasu. Na přelomu století se do Ameriky vydávali hlavně dělníci a řemeslníci. Z Evropy je vyhnala hospodářská krize. A pak samozřejmě utíkali také lidé, kteří chtěli pryč od totalitních režimů.
Právě Texas byl od počátku české migrace do USA významným centre české komunity. Obyvatelé Texasu, kteří mají české předky jsou dodnes nazývání Czech Texans. Velká migrace do této části Ameriky začala po revoluci v Rakouském císařství. Čeští Texasané si po desítky let zachovali svou identitu prostřednictvím udržování tradice češtiny, českých kulturních akcí a pekáren, které se specializují na české pečivo. Podle sčítání lidu v roce 2020 žilo v Texasu 193 058 Čechoameričanů. To je nejvíce ze všech států USA.
Osudové datum Masarykových. 14. září spojuje narození i smrt
Zdroje: wikipedia.org, lidovky.cz, ceskenoviny.cz, wikipedia.org
