Městys Křtiny na okraji Josefovského údolí patří ke známým mariánským poutním místům s monumentálním barokním chrámem. Turisté sem však míří také za poznáním nedaleké jeskyně Výpustek. Tento rozsáhlý podzemní komplex zažil těžbu fosfátů, německou zbrojní výrobu i působení Československé lidové armády. Vojáci v jedné z chodeb vybudovali dvousetmetrový protiatomový úkryt, který podléhal režimu přísného utajení až do konce roku 2001.
Barokní perla Moravy
Obec Křtiny leží patnáct kilometrů od Brna a proslula mariánskou poutní tradicí sahající do třináctého století. V roce 1718 zahájili zábrdovičtí premonstráti přestavbu areálu podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Vznikl zde chrám na půdorysu řeckého kříže, který se označuje jako Perla Moravy. V jeho ambitech se nachází funkční zvonohra se třiatřiceti zvony.
Na počátku devadesátých let dvacátého století se v podzemí kostela našla rozsáhlá kostnice s pozůstatky stovek obyvatel. Několik lebek z tohoto nálezu nese ornamenty s nejasným významem. V sousedství kostela stojí původní barokní rezidence premonstrátů, přestavěná na klasicistní zámek. Ostatky dřívějších majitelů z rodu Bubnů a Litic leží v kryptě pod kaplí svaté Anny. Jejich původní hrobku v kostelních ambitech zničila za druhé světové války letecká puma.
Přírodní dominantou okolí Křtin je Josefovské údolí. V něm se rozkládá komplex jeskyně Výpustek, jejíž chodby dosahují délky kolem dvou kilometrů. Lidé místo znali od nepaměti a stopy osídlení pocházejí z doby před patnácti tisíci lety. První písemná zpráva se objevila v roce 1608, kdy prameny útvar označovaly jako Dračí jeskyni.
V devatenáctém století prostory zmapovali Hugo František Salm a Karel Absolon. Většinu archeologických stop následně zničila těžba fosfátů, při které se zachránilo jen šest koster jeskynních medvědů a jedna kompletní kostra lva jeskynního.
Zničená podzemní továrna
Před druhou světovou válkou obsadila jeskyni prvorepubliková armáda. Vojáci od roku 1938 pod přístřešky v chodbách skladovali munici. Po obsazení republiky v březnu 1939 obsah arzenálu odvezla německá armáda.
Němci se do Výpustku vrátili v roce 1943. Uvnitř vybudovali podzemní továrnu s krycím označením Dinar. Závod sloužil k výrobě palivových vstřikovacích čerpadel pro letecké motory Daimler Benz třídy DB 601 až DB 605. Na místě nepřetržitě pracovalo dvanáct set totálně nasazených českých občanů, kteří se střídali po dvanácti hodinách ve dvou šestisetčlenných směnách. Stavaři tehdy vybetonovali podlahu a v jednom z dómů postavili uhelnou kotelnu. Teplý vzduch se odtud rozváděl železnými trubkami.
Provoz továrny skončil v dubnu 1945. Ustoupující německá armáda stroje zničila pomocí výbušnin a ohně. Jeskyně pak zůstala po několik let zdevastovaná a volně přístupná.
Přísně tajný objekt
V roce 1961 do Výpustku přišla Československá lidová armáda. Úkryt vybrala kvůli ochraně vchodu před přímým zásahem střelou s plochou dráhou letu. Skalní blok nad jeskyní měl navíc odolat výbuchu atomové bomby o síle třiceti kilotun.
Od roku 1961 do roku 1967 stavební čety zbavily vybranou chodbu krápníkové výzdoby a opatřily ji betonovým obkladem. Vznikla dvousetmetrová vestavba, která fungovala jako záložní vojenské velitelství pro oblast jižní Moravy s kapacitou dvě stě padesát důstojníků. Uvnitř armáda instalovala ocelové dveře, dekontaminační prostory, ložnice, sál logistiky, filtrovnu a telefonní ústřednu. Komplex doplňovaly záložní agregáty a technologické zařízení pro přežití posádky.
Povrchový areál hlídal vojenský útvar 9031 ze Křtin. Prostor lemoval signální plot s televizními kamerami, infračervenými snímači, perimetry a reflektory. Zabezpečení umocňovaly dva malé kulometné bunkry. Jeden stál u vstupní brány, druhý ve svahu nad areálem. Venku měli vojáci k dispozici ubytovny, jídelnu, saunu, bazén a chráněné sportovní hřiště. Celý komplex armáda vedla jako přísně tajný objekt zvláštní důležitosti.
Zpřístupnění veřejnosti
Česká armáda spravovala Výpustek do konce roku 2001. V listopadu 2006 areál převzala Správa jeskyní České republiky. Následující rok stavbaři upravili parkoviště, zrekonstruovali provozní budovu a v roce 2008 se podzemí otevřelo návštěvníkům.
Současná prohlídka začíná ve vstupní hale bývalých kasáren. Návštěvníci si prohlížejí dobové dokumenty a následně vstupují do betonové armádní vestavby. Procházejí lůžkovou částí, odbornými pracovišti a velitelským stanovištěm. Teprve po opuštění vojenských prostor se trasa napojuje na původní přírodní chodby s expozicemi o vývoji osídlení Moravského krasu. Část železných trubek z německé uhelné kotelny se v podzemí zachovala a stala se součástí návštěvnického okruhu.
V roce 2022 zavedla správa jeskyně další zážitkovou trasu. Účastníci vybavení ochrannou přilbou a čelovkou zkoumají dvousetmetrovou přírodní chodbu nad armádní vestavbou. Strop klesá velmi nízko a přibližně sto metrů se musí překonávat po kolenou přímo po hlinitých sedimentech.
