Patřil k nejcharismatičtějším hercům československé kinematografie. Eduard Cupák měl na plátně pověst romantického idolu, v soukromí ale bojoval s nepřízní komunistického režimu a s vlastní odlišností. Ke své orientaci se hrdě hlásil a za lásku ke stejnému pohlaví musel zaplatit neúměrně vysokou cenu. Úspěšnou dráhu neuvěřitelně talentovaného muže nakonec neukončila závist kolegů nebo zášť úřadů, nýbrž mimořádně silné a destruktivní kuřáctví.
Ztráta rodiny a krutý vyhazov
Dětství Eduarda Cupáka nesmazatelně poznamenala krutá válečná léta. Nacisté popravili jeho otce a babičku za údajné padělání obyčejných potravinových lístků. Výchova tak zůstala výhradně na matce, která chlapce aktivně vedla k umění a brala ho do kina i do brněnských divadel. Po válce úspěšně složil zkoušky na konzervatoř, kde okamžitě projevil svůj ohromný herecký potenciál a s lehkostí zastiňoval většinu ročníku.
V té době si už naplno uvědomoval svou náklonnost k mužům a před okolím se ke své odlišnosti otevřeně hlásil. V padesátých letech společnost vnímala homose*ualitu výhradně jako trestný čin a hercova přímočarost brzy narazila na nekompromisní realitu tehdejšího zřízení.
Závistivý spolužák nahlásil talentovaného studenta přímo nejvyššímu vedení školy. Kárná komise sestavená ze svazáků okamžitě zakročila a pouhé dva týdny před závěrečnými zkouškami Cupáka ze studií bez lítosti vyhodila. Součástí trestu byl doživotní zákaz jakéhokoliv divadelního angažmá a povinný nástup k soustruhu v továrně těžkého průmyslu v Kuřimi.
Navíc musel podstoupit velmi ponižující a agresivní výslechy u Státní bezpečnosti kvůli takzvaným nedovoleným stykům. Cesta k milované profesi se v tu chvíli zdála být definitivně a navždy uzavřená.
Z fabriky rovnou před kameru
Cílevědomý mladík se se svým hořkým údělem odmítl smířit. Z hlučné brněnské továrny tajně dojížděl na pražské filmové konkurzy, kde si jeho mimořádného a syrového nadání brzy všiml režisér Václav Krška. Ten se za neznámého chlapce tvrdě postavil a navzdory hlasitým protestům tehdejších úřadů ho prosadil do hlavních rolí ve filmech „Stříbrný vítr“ a „Měsíc nad řekou“.
Cupákův citlivý výkon naprosto ohromil odbornou kritiku i běžné publikum a obratem z něj udělal celostátní a velmi obletovanou hvězdu. Popularita u diváků ostře a viditelně kontrastovala s urážkami starších hereckých kolegů, kteří těžce nesli jeho povahu a záviděli mu jeho raketový kariérní vzestup.
Osobní štěstí a dusivý konec
Zásadní životní zlom u tohoto herce nastal v jeho osmadvaceti letech. V té době potkal mladšího technického úředníka Václava Květa a vytvořil s ním pevný a neuvěřitelně harmonický svazek na celá desetiletí. Rodina nového partnera vzala slavného umělce s radostí mezi sebe a poskytla mu chybějící bezpečné zázemí.
Dvojice si společně pořídila zchátralý a opuštěný mlýn v Brtnici, který herec z vlastních peněz a převážně vlastníma rukama od základů zrekonstruoval. Z vysněné a poctivě opravené chalupy si vytvořili dokonalé útočiště před civilizací, kam utíkali dobíjet energii v každé volné chvíli.
Klidné a idylické soužití na samotě bohužel pravidelně narušovali místní zloději. Opravenou nemovitost pachatelé bezostyšně vykrádali, což herce vždy stálo velké množství psychických sil. Daleko větší a zákeřnější nebezpečí ale celá léta tiše doutnalo přímo v jeho plicích. Cupák od svých šestnácti let kouřil několik krabiček tvrdých cigaret denně a svému sebedestruktivnímu zlozvyku se odevzdával s absolutní pravidelností. Celé roky jeho silné tělo fungovalo prakticky bezchybně, krátce po šedesátce ale následoval krutý a neodvratný pád.
Vyšetření odhalily velmi pokročilou rozedmu plic a jeho celkový stav se začal děsivým tempem zhoršovat. Někdejší švihák s charismatickým přednesem postupně ztratil svůj ikonický hluboký hlas a dělalo mu problém zdolat i pár obyčejných schodů. Kvůli hlubokému tělesnému vyčerpání museli oba muži nakonec milovaný mlýn v Brtnici s těžkým srdcem prodat.
Poslední měsíce života protrpěl výhradně na nemocničních lůžkách, plně odkázaný na podpůrné přístroje a umělé dýchání. Eduard Cupák zemřel koncem června roku 1996 ve věku 64 let.
Seriál Taková normální rodinka můžete zhlédnout na ČT1 v sobotu 11. dubna od 8:25.
