Moravské kopce nad Brněnskou přehradou střeží jednu z nejvytrvalejších záhad středoevropské historie, která krouží kolem hradu Veveří. Podle staletých vyprávění se právě sem po likvidaci templářského řádu ve Francii přesunulo dvanáct stříbrných soch apoštolů v životní velikosti. Tato legenda o ohromném bohatství ukrytém v hlubokých základech pevnosti zaměstnává badatele i hledače pokladů již několik století a dodnes rozděluje veřejnost na skeptiky a věčné snílky.
Pařížský úprk na Moravu
Francouzský král Filip IV. Sličný v říjnu 1307 spustil zátah, který měl jednou provždy zlomit moc bohatého řádu templářů. Část řádového majetku však unikla z dosahu královských výběrčích a zamířila na východ, kde tehdejší moravská správa nabízela bezpečnější útočiště. Veveří v této konstrukci figuruje jako strategický uzel, kam rytíři v bílých pláštích s červeným křížem dopravili cennosti z pařížského Templu. Tato teorie nachází oporu v nejasných přesunech majetku, které v archivech dodnes vyvolávají více otázek než odpovědí.
Šifry v kapli
Majitelé panství v 18. století brali tyto zvěsti naprosto vážně a v areálu hradu organizovali masivní výkopové práce. Jejich zájem plně ovládla kaple Matky Boží, jejíž zdivo i okolí pokrývají podivné symboly a nápisy vytesané do pískovce. Tehdejší hledači pokladů interpretovali tyto vzkazy jako mapu k podzemním prostorám, kde mají drahocenné sochy odpočívat. I když tyto staré pokusy skončily spíše rozbitým kamenem a zmarem, kryptické vzkazy provokují fantazii každého, kdo do tichých prostor kaple vstoupí.
Limity moderních přístrojů
Současná technika přinesla do pátrání po apoštolech chladnou racionalitu georadarů a magnetometrů. Tyto přístroje identifikovaly pod hradním areálem několik anomálií a dutých prostor, které naznačují existenci zasypaných chodeb či sklepů. Odborníci však pohlížejí na možnost nálezu stříbrného pokladu s mírným úšklebkem, protože většina podobných dutin mívá technický charakter nebo sloužila jako středověké odvodňovací systémy.
Pevnost tyčící se na skalním ostrohu přesto odmítá vydat všechna tajemství najednou. Archeologové potvrzují, že značná část podzemí hradu Veveří zůstává stále neprobádaná a zanesená sutí z dřívějších přestaveb. Absence přímých nálezů sice teorii o templářském zlatě oslabuje, ale zároveň ponechává dostatečný prostor pro spekulace o tom, co se vlastně v neprostupných vrstvách hlíny a kamene skutečně nachází.
Živý mýtus v suti
Historikové často narážejí na rozpor mezi lidovou slovesností a suchými řádky dochovaných listin. Mnohé symboly na hradbách, které amatérští badatelé označují za templářské, mívají původ v kamenických značkách nebo v heraldice pozdějších šlechtických rodů. To však nic nemění na skutečnosti, že Veveří zůstává v české kolektivní paměti spojeno s obrazem moravského centra rytířského řádu.
Místní tradice se drží představy o postavách z odlitého stříbra s takovou vervou, že každá nová rekonstrukce hradních zdí vyvolává vlnu očekávání. Lidé stále doufají, že náhodný úder krumpáčem odhalí lesk kovu, který by přepsal dějiny Moravy i středověké Evropy. Tento neutuchající zájem pomáhá udržovat hrad v povědomí veřejnosti účinněji než jakákoliv učebnice dějepisu.




