Jméno dostala podle poprsí slavné zpěvačky. První klonovaná ovce musela zemřít na Valentýna

Byla nejslavnější ovcí planety a její zrod navždy změnil učebnice biologie. Vědci ji stvořili z jediné buňky dospělého savce a celý svět zaskočili zprávou, že příroda se dá obejít a klonování není jen teorie. Její konec byl ale mnohem smutnější, než si fanoušci přáli. Přesně před třiadvaceti lety, na svátek zamilovaných, dostala ovce Dolly v bolestech poslední injekci.

REKLAMA

Ian Wilmut

Když se 5. července 1996 v Roslinově ústavu v Edinburghu narodilo malé jehně s bílou hlavou, nikdo z ošetřovatelů netušil, že drží v náručí budoucí globální celebritu. Vědci pod vedením Iana Wilmuta a Keitha Campbella provedli něco, co do té doby patřilo výhradně do říše sci-fi literatury a filmu.

Vzali buňku z vemene šestileté ovce a dokázali z ní stvořit identickou kopii. Právě původ genetického materiálu dal zvířeti jeho ikonické jméno, které v devadesátých letech vyvolalo pobavené úsměvy i lehké pohoršení puritánů.

Volba jména byla typicky chlapská a pragmatická. Vedoucí týmu se rozhodl pojmenovat jehně po americké country hvězdě, která byla známá nejen svým hlasem. „Dolly vznikla z buňky mléčné žlázy a my jsme si nemohli vzpomenout na působivější pár prsou, než jsou ta Dolly Partonové,“ řekl Ian Wilmut dle ČT24. Tento krok podle něj sňal z vědeckého experimentu punc přílišné vážnosti.

Tři matky

Samotný proces vzniku byl technologicky fascinující a zároveň nesmírně složitý. Dolly neměla jednoho rodiče, ale technicky vzato tři matky. Jedna ovce poskytla vajíčko, ze kterého vědci odstranili jádro. Druhá ovce, plemene Finn Dorset, darovala onen klíčový genetický materiál z mléčné žlázy.

Třetí ovce pak embryo odnosila a porodila. Že se experiment podařil, poznali výzkumníci okamžitě. Náhradní matka měla černou hlavu, zatímco novorozená Dolly zářila bílou barvou, přesně jako dárkyně DNA.

Život celebrity

Celých sedm měsíců se dařilo existenci klonu tajit před světem. Vědci potřebovali jistotu, že je zvíře zdravé a skutečně se jedná o genetickou kopii. Teprve 22. února 1997 vybuchla mediální bomba. Roslinův ústav zaplavily tisíce telefonátů a z Dolly se stala hvězda, která plnila titulní strany novin.

Žila si však svůj vlastní, relativně normální život uvnitř ústavu. Přivedla na svět celkem šest zdravých jehňat, čímž vyvrátila obavy, že klonovaní jedinci nemohou mít vlastní potomstvo. První se narodila Bonnie, následovala dvojčata a nakonec trojčata.

Idylka ovšem netrvala věčně. Už v roce 2001 začala slavná ovce kulhat. Veterináři jí diagnostikovali artritidu, což bylo u pětiletého zvířete neobvyklé, ale nikoliv fatální. Mnohem vážnější hrozba se vznášela ve vzduchu, doslova.

Ovce v ústavu, které byly z bezpečnostních důvodů chovány uvnitř a nechodily na pastvu, se nakazily plicní infekcí. Jde o retrovirus, který u ovcí vyvolává nádorové bujení v plicích. Nemoc se nevyhnula ani nejsledovanějšímu zvířeti planety.

Lékaři bojovali o její zdraví, ale příroda byla tentokrát silnější. Testy potvrdily, že stav je nevratný.

Přečtěte si také

Stalinův experiment za miliony: Chtěl armádu supervojáků, zbyly po něm jen mrtvé opice a ostuda

Biolog Ilja Ivanov dostal za úkol zkřížit člověka s opicí. V Africe i SSSR prováděl na Stalinův rozkaz pokusy, které dodnes rezonují svou brutalitou.

Smutný Valentýn

Ráno 14. února 2003 začala Dolly silně kašlat a bylo jasné, že trpí. Veterináři provedli CT vyšetření hrudníku, které odhalilo rozsáhlý nádor na plicích. Tým stál před těžkým rozhodnutím, ale humánnost zvítězila nad snahou udržet symbol vědy naživu za každou cenu. Aby jí ušetřili další bolest, rozhodli se ji uspat. Dolly vydechla naposledy ve věku šesti let.

Ovce Dolly v Národním muzeu ve Skotsku. FOTO: Sgerbic, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Běžné ovce se dožívají zhruba dvanácti roků, což okamžitě vyvolalo spekulace o „předčasném stárnutí“ klonů. Kritici tvrdili, že Dolly byla geneticky stará už při narození, protože vznikla z buňky šestileté ovce. Vědci z Roslinova ústavu však tuto teorii po pitvě odmítli. Smrt způsobila infekce, která v uzavřeném chovu postihla i jiné, neklonované ovce. Šlo o nešťastnou náhodu, nikoliv o selhání metody klonování.

Dolly prokázala, že dospělá buňka se může „přeprogramovat“ a vytvořit nový život. Tím otevřela dveře pro výzkum kmenových buněk a regenerativní medicínu. Dnes si bohatí lidé běžně nechávají klonovat své psy nebo koně pro pólo, jak ukazuje příklad texaské firmy ViaGen. Sama Dolly ale zůstává jen jedna. Její vycpané tělo dodnes stojí ve Skotském národním muzeu v Edinburghu, kde se na ni chodí dívat miliony lidí. Její hlava je stále hrdě vztyčená, jako by si byla vědoma své nesmrtelnosti.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (denik, idnes, technickytydenik, ct24.ceskatelevize).

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jiří Kučera
Jiří Kučera
Mgr. Jiří Kučera propadl kouzlu psaní v roce 2012 a od té doby napsal tisíce článků, recenzí a zajímavostí. Dříve působil jako šéfredaktor TVGURU.cz.

Další články
Související

Den, kdy nás bombardovali spojenci. Američané omylem zmasakrovali 701 Čechů

Před 81 lety bombardovali Američané omylem Prahu. Mysleli si, že útočí na Drážďany. Během 9 minut zemřelo 701 lidí a Emauzy lehly popelem.

Prokletý pátek 13. v historii: Kanibalismus v Andách, zkáza Concordie a jatka v pařížském klubu

Pátek třináctého není jen pověra. Kroniky zaznamenaly v tento den kanibalismus v Andách, potopení lodi Costa Concordia i bombardování Buckinghamského paláce.

Dnešek patří pověrčivým. Za strach z pátku třináctého může zrada u večeře i upálení rytíři

Pověra o nešťastném pátku 13. pramení z likvidace templářského řádu i biblické zrady. Iracionální strach z tohoto data reálně dopadá na světovou ekonomiku.

Železný armagedon na Sibiři. Sověti čekali jadernou válku, přišel úder z vesmíru

V únoru 1947 dopadl na Sibiři obří železný meteorit Sikhote-Alin. Exploze jasnější než slunce vyvolala paniku z jaderného útoku a proměnila tajgu v měsíční krajinu.

Luxusní Pařížská stojí na hrobech chudiny. Císařův podpis smazal pátou čtvrť z mapy Prahy

Podpis císaře Františka Josefa I. smazal z mapy staré židovské město. Na místě zbouraných památek a chudinských domků dnes stojí luxusní Pařížská ulice.

Kam až zajde lidská posedlost? Pro zlato sestupují lidé čtyři kilometry do útrob země, kde panují nelidské podmínky

Nejhlubší důl světa Mponeng sahá 4 kilometry pod zem. Teplota skal zde dosahuje 66 stupňů a horníci čelí extrémním podmínkám. Co všechno obnáší těžba zlata?
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA