Jméno Alžběty Báthoryové vyvolává mrazení i po čtyřech stoletích. Pověsti o koupelích v panenské krvi z ní udělaly nejznámější masovou vražedkyni historie a lákají davy zvědavců. Historická realita Čachtické paní však nabízí střízlivější a možná děsivější příběh. Mocná a bohatá vdova se pravděpodobně stala obětí politického spiknutí, dlužníků a intrik mužů, kteří se potřebovali zbavit nepohodlné věřitelky.
Legendy o kruté šlechtičně stále fungují jako spolehlivý magnet. Zřícenina Čachtického hradu na západním Slovensku každoročně přitahuje tisíce návštěvníků, kteří chtějí nasát temnou atmosféru místa, kde hraběnka údajně mučila své oběti. Průvodci na hradě se denně setkávají s lidmi, kteří touží po potvrzení hororových scénářů.
„Návštěvníci sem přicházejí s vlastním příběhem, kterému chtějí věřit. Ptají se, zda ‚Báthoryčka‘ mučila dívky, kolik bylo obětí,“ uvedla průvodkyně Veronika Kubicová pro iDNES.cz. Právě zde měla šlechtična žít a v roce 1614 ve věku 54 let zemřít. Temný turismus zde kvete a fascinace zlem je pro region klíčovým zdrojem příjmů. „I ta negativní stránka sem přitahuje mnoha lidí včetně vymítačů ďábla či satanistů. Ti se tu scházeli pravidelně,“ doplnila Kubicová.
Bohatá vdova v hledáčku dlužníků
Skutečné motivy procesu s Alžbětou Báthoryovou byly s velkou pravděpodobností prozaičtější než lidové báchorky. Šlo o peníze a moc. Alžběta po smrti svého manžela Ference Nádasdyho v roce 1604 spravovala obrovský majetek. Vlastnila hrady a panství od dnešního Rumunska až po Rakousko a patřila k nejbohatším lidem v Uhrách. To z ní dělalo obrovský terč. Král a císař Matyáš Habsburský dlužil rodu Báthoryových značné sumy peněz a zabavení majetku odsouzené „vražedkyně“ by jeho dluhy elegantně vyřešilo.
Zásadní roli sehrál také Juraj Turzo. Tento přítel jejího zesnulého manžela si dělal zálusk na její území. Jako oficiální opatrovník rodiny by v případě jejího odsouzení získal přímou cestu k jejím pozemkům. Situace vdovy, která suverénně řídila rozsáhlá panství a vyznávala luteránskou víru v katolickém prostředí Habsburků, byla neudržitelná. Politická objednávka na její likvidaci tak visela ve vzduchu dlouho předtím, než se objevila první obvinění. O Vánocích roku 1610 Turzo údajně přistihl hraběnku při činu, což odstartovalo sérii brutálních výslechů jejího služebnictva.
Mýtus o věčném mládí vznikl až sto let po smrti
Nejznámější část legendy o koupelích v krvi panen je podle historiků nesmysl. Krev se rychle sráží, což technicky vylučuje její použití ke koupeli. Tento detail se do příběhu dostal až mnohem později. V knize jezuity László Turócze vydané roku 1729, tedy o 115 let později, se poprvé objevují barvité popisy zvrácených rituálů.
Autor v ní tvrdil, že hraběnka toužila po věčném mládí a krev služek používala jako kosmetický přípravek. Do té doby se o ničem takovém nemluvilo. Skutečnost byla drsná, ale odpovídala tehdejší kruté době. Alžběta Báthoryová nebyla lidumil. Trpěla zřejmě sadistickými sklony a své poddané fyzicky týrala. Obvinění hovořila o pálení svíčkami, bití nebo propichování částí těl.
Nicméně počet 650 obětí, který se často uvádí, je zřejmě silně nadsazený a sloužil k dramatizaci obžaloby. V tehdejších Uhrách, decimovaných osmanskými válkami, byla smrt poddaných častá a šlechta se k nim chovala brutálně zcela běžně. Její manžel Ferenc Nádasdy byl sám proslulý krutostí a jeho vojáci údajně útočili s uťatými hlavami nepřátel.
Doznání vykoupená bolestí a konec bez soudu
Svědectví proti hraběnce stojí na hliněných nohou. Výpovědi služebnictva byly získány na mučidlech. Komplicové se navíc přiznali až poté, co jim při výslechu začali uřezávat prsty. Jeden ze sluhů, Ficzko, pod nátlakem dokonce vypověděl, že se paní chystala zavraždit samotného krále Matyáše. Takové obvinění bylo pro dvůr nebezpečné. Pokud by se dostala před řádný soud, musela by se řešit i tato politicky citlivá tvrzení.
Báthoryová se proto soudu nikdy nedočkala. Byla uvržena do domácího vězení na Čachtickém hradě, kde strávila poslední čtyři roky života v izolaci. Zemřela v srpnu 1614. Okolnosti jejího pohřbu zůstávají nejasné, což jen přiživuje další spekulace.
Kastelán hradu Miroslav Udvorka to vnímá pragmaticky. „Jedni tvrdí, že Báthoryčka zemřela v Maďarsku, podle jiných ve věži na hradě, další tvrdí, že je pohřbena pod čachtickým kostelem. To je dobře, to už jsou tři, kteří přijdou na návštěvu,“ řekl pro iDNES.cz. Dnes tak historici hodnotí Čachtickou paní střízlivěji. Spíše než jako nadpřirozené monstrum ji vidí jako krutou ženu své doby, kterou semlela politická mašinérie a chamtivost jejích nepřátel.
