Moc a sláva Habsburků: Dokument ukazuje, jak dynastie ovládla půl Evropy

Jeden rod, osm století, půl Evropy. Nový dokumentární seriál „Moc a sláva Habsburků“ nabízí jiný pohled na dynastii, která vládla nejen trůnům, ale i symbolům a vzpomínkám. První díl ze čtyř budete moci sledovat na Prima ZOOM v úterý 19. srpna.

REKLAMA

Moc, která začala v lesích a skončila v pokladnici

Když se řekne Habsburkové, většina lidí si představí Marii Terezii, Františka Josefa, Vídeň, baroko a mocnářskou nudu. Jenže nový dokument ukazuje, že tenhle rod byl daleko plastičtější – a hlavně mazanější, než se běžně říká.

Švábští Habsburkové (z němčiny Schwäbische Habsburger) se dostali na evropské „výsluní“ díky pragmatickým sňatkům, ale i tvrdé diplomacii a až překvapivému smyslu pro symboliku. Čtyřdílný seriál pak sleduje jejich stopu od klášterů v Alsasku, přes ruiny rodového hradu ve švýcarském Aargau až po vídeňský Hofburg. A není to jen o kamenech – je to i o tom, proč se chtěli nechat pohřbívat vedle Karla Velikého, co znamená císařský meč v trezoru a proč se sňatek bral vážněji než vítězná bitva.

Rodokmen jako zbraň, manželství jako strategie

Zásadním zlomem byl v jejich historii rok 1273. To se Rudolf Habsburský stal římským králem. Tehdy nikdo netušil, že tento rod bude jednou vládnout od Španělska až po Čechy. Právě Čechy hrály v jejich příběhu dost důležitou roli. Bylo tomu tak například v bitvě u Dürnkrutu, kde Rudolf porazil českého krále Přemysla Otakara II. a otevřel si tím cestu i k rakouským zemím.

Dokumentární seriál připomíná i méně známá místa, která si rod Habsburků sám vybral jako symboly svého původu. Třeba klášter Odilienberg, kde jsou uloženy ostatky svaté Ottilie – ženské postavy, kterou považovali za svou pramáti. Nebo zříceninu Hohlandsbourg, kterou nechal postavit právě Rudolf jako manifest síly. Všechny tyhle detaily najednou dávají smysl, když je spojíte dohromady. Habsburkové si totiž historii nejen psali, oni ji i pečlivě aranžovali.

Moc a sláva Habsburků, FOTO: Distr. FTV Prima/Prima ZOOM

Z trůnů na obrazovky

Ačkoli jejich éra skončila s první světovou válkou, jejich vliv přežívá – nejen v architektuře a památkách, ale i v tom, jak dnes vnímáme moc jako takovou. Seriál „Moc a sláva Habsburků“ neukazuje jen výčet událostí, ale především dynastickou mentalitu, která vydržela staletí. V čem byli jiní? Nevsadili na výbojnost, ale na trpělivost. Málokdo z nich byl vojevůdce, většina z nich byli taktičtí hráči.

Věhlasný panovnický rod můžete sledovat na Prima ZOOM. První díl s názvem Z temnoty časů bude ke zhlédnutí v úterý 19. srpna od 20:00. Další díly budou vždy v úterý, reprízy jsou pak v pátek dopoledne.

Zdroj: FTV Prima, Dějepis.com, Prima ZOOM

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Kat Wohlschlager věšel lidi pro císaře i Masaryka. Po 28. říjnu 1918 dostával 15 tisíc korun ročně a 500 za popravu

Leopold Wohlschlager pracoval jako státní popravčí pro rakouskou monarchii i Masarykovu republiku. Vyučený zlatník vykonal během své kariéry 24 exekucí.

Kuriózní krimi případy 2. část: Zloději v Česku ukradli miliony kondomů i jedoucí tramvaj

Policejní a soudní archivy uchovávají kuriózní kriminální případy z Česka. Pachatelé odcizili jedoucí tramvaje, tisíce tun dlažby i celou nemocnici.

Tajnou popravu kazatele na radničním dvoře prozradila krev. Zpod zavřených vrat vytekla přímo na náměstí

Husitský kněz Jan Želivský získal v Praze neomezenou moc a likvidoval své odpůrce. V březnu 1422 ho konšelé vylákali na radnici a nechali bez soudu stít.

Kuriózní krimi případy: Učitel autoškoly vyšetřoval ženu polévkovou lžící, vlak v kovošrotu a prodej Karlštejna Američanovi

Policejní archivy skrývají kuriózní české zločiny. K těm nejzajímavějším patří ukradené lokomotivy, falešný gynekolog či prodaný hrad Karlštejn.

Václav Havel na Hrádečku odmítl prodat bony příslušníkovi kriminálky. V roce 1976 za ním přijel kvůli autu

Síť prodejen Tuzex nabízela od roku 1957 nedostupné západní zboží. Zákazníci za něj platili bony, které na ulicích prodávali překupníci a veksláci.

Zloději si na domy malovali křídou značky, kterým ostatní nerozuměli. Prozrazovaly, kde bydlí starosta či soudce

Zloději a tuláci se v minulosti dorozumívali tajnými symboly na fasádách domů. Kresby křídou policie sbírala a rakouský soudce Hans Gross vědecky zkoumal.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA