Na první pohled to vypadá jednoduše. Kraje, řeky, hory, pár letopočtů a jmen. Jenže učivo vlastivědy v páté třídě je mnohem širší, než si většina lidí pamatuje. Děti se učí chápat, jak funguje stát, jak vznikla naše republika i proč patříme do Evropy. Mnoho dospělých by dnes u testu z tohoto předmětu pohořelo. Připravili jsme proto přehled učiva a kvíz, který vám napoví, jak jste na tom se znalostmi o vlastní zemi.
Co všechno se pátáci učí o Česku a Evropě
První část školního roku je na většině základních škol u páťáků zaměřena na Českou republiku. Děti si opakují základy z minulého ročníku, učí se správní členění země, poznávají kraje, jejich města a typické znaky regionů. Zvláštní pozornost se věnuje kraji, ve kterém žák žije, tedy místům, která zná z vlastní zkušenosti.
Ve výuce se však neřeší jen mapa. Učitelé žákům ukazují, jak funguje krajská správa, jaký má význam obec a proč se o krajinu starají chráněná území. Součástí výuky jsou i přírodní krásy Česka jako národní parky, řeky, pohoří a významné kulturní památky. Děti se tak učí vnímat svou zemi podle hranic, historie i přírody.
Důležitým tématem je Evropa a její propojenost. Žáci zjišťují, jaké má Česká republika sousedy, proč je členem Evropské unie, NATO nebo OSN a co tyto organizace znamenají pro běžný život. Probírají také podnebné pásy, hospodářství a obyvatelstvo Evropy. Cílem je, aby si dokázali představit, že jejich krajina je součástí většího celku.
Dějiny, které formovaly republiku
Druhé pololetí většinou patří dějinám. Děti se vracejí do doby po bitvě na Bílé hoře, poznávají, jak tehdy žila šlechta i poddaní, a co znamenala třicetiletá válka. Nechybí ani příběh Jana Amose Komenského, učitele národů, který patří k největším postavám českého školství
Pak přichází na řadu doba Marie Terezie a Josefa II., kdy se začalo měnit celé školství a vznikla povinná školní docházka. Na tuto éru navazuje období národního obrození, rozvoj průmyslu i dopravy a kulturní vrchol 19. století, který představuje otevření Národního divadla. Nakonec se výuka posouvá k novějším dějinám, tedy k revoluci roku 1848, vzniku Rakousko-Uherska a později i Československa.
Poslední část se věnuje 20. století. Děti poznávají období první republiky, druhé světové války, totalitního režimu i sametové revoluce. Učivo končí vznikem samostatné České republiky.
Kvíz: Otestujte si, jak byste obstáli ve vlastivědě páté třídy
1. Kolik krajů má Česká republika?
a) 12
b) 13
c) 14
d) 15
2. Které město je sídlem Královéhradeckého kraje?
a) Pardubice
b) Trutnov
c) Hradec Králové
d) Náchod
3. Jak se jmenuje nejvyšší hora České republiky?
a) Klínovec
b) Lysá hora
c) Sněžka
d) Praděd
4. Který stát nesousedí s Českou republikou?
a) Slovensko
b) Německo
c) Švýcarsko
d) Rakousko
5. Kdy vznikla samostatná Česká republika?
a) 1989
b) 1991
c) 1993
d) 1995
6. Jaká řeka je nejdelší v České republice?
a) Labe
b) Morava
c) Vltava
d) Dyje
7. Kdo byl prvním prezidentem Československa?
a) Edvard Beneš
b) Tomáš G. Masaryk
c) Antonín Zápotocký
d) Václav Havel
8. Které z těchto území je národní park?
a) Český ráj
b) Kokořínsko
c) Šumava
d) Brdy
9. Které z následujících institucí nepatří mezi hlavní orgány Evropské unie?
a) Evropská komise
b) Evropská rada
c) Evropský soudní dvůr
d) Evropský měnový fond
10. Který panovník zavedl povinnou školní docházku?
a) Josef II.
b) Marie Terezie
c) Karel IV.
d) Přemysl Otakar II.
11. Jak se označuje období po roce 1948 v Československu?
a) První republika
b) Totalita
c) Normalizace
d) Sametová éra
12. V kterém roce proběhla sametová revoluce?
a) 1938
b) 1945
c) 1968
d) 1989
Správné odpovědi:
1c, 2c, 3c, 4c, 5c, 6c, 7b, 8c, 9d, 10b, 11b, 12d
Hodnocení výsledku:
12–10 bodů: Skvělé! Vaše znalosti by obstály i v lavici vedle páťáků.
9–7 bodů: Dobré, ale pár mezer by se našlo. Možná byste si mohli své znalosti oprášit.
6–4 body: Základy máte, ale měli byste si znovu přečíst učebnici vlastivědy.
3 body a méně: Tohle je ostuda. Pátá třída by vám dala zabrat víc, než si myslíte.
Pokud máte náladu na více hádanek, další kvízy z historie naleznete zde.
Zdroje: autorský text, ZSPocenice
