Milostné radovánky, pití a vtipy: Jak trávili volný čas prostí lidé ve středověku

Středověk byl pro většinu společnosti náročnou dobou. Érou, kdy bylo prakticky vždycky „něco na práci“. Ale i takové vrstvy jako prostý lid, rolníci a vesničané, měli volný čas. Co tedy dělali ve středověku pro prostou zábavu? Jaké aktivity je naplňovaly radostí a poskytovaly jim oddech od náročné dřiny?

REKLAMA

Centrum a hospoda

Základem většiny společenských aktivit bylo setkání dvou a více lidí. K tomu ve městech, a i na vesnicích sloužily hospody. Kromě oddechu v nich šlo také o získávání nových informací, novinky, setkání s rodinou nebo přáteli i domlouvání obchodů. Hostince či náměstí byly zkrátka centrem společenského ruchu.

Jak venku, tak i uvnitř se hrály různé formy kuželek. Dále se pilo, jedlo, zpívalo, lidé tu i pracovali na svých věcech nebo si vyprávěli příběhy. Protože se v hostincích zastavovali lidé z jiných vesnic, bylo to místo získávání novinek, stejně jako drbů. Dnes se obojí jen přesunulo na sociální sítě. Hlavně pití bylo velmi populární kratochvílí, buď samotné, nebo jako doprovod jiného dovádění.

Milostné kratochvíle

Milostné radovánky byly vždycky populární, proto je ostatně prostituce nazývána nejstarším řemeslem světa. Lehké děvy byly ve středověku zcela běžné, jejich společnost přirozeně nebyla zadarmo. Manželský styk měl pak krom nulových nákladů také výhodu v obvyklé produkci potomků, kteří časem pomáhali v domácnosti nebo na poli.

Vtipy a příběhy

Zapovídat se u piva nebo vína bylo pro rolníky dost možná nejpříjemnějším časem vůbec. Práce na poli vyžadovala prakticky neustálou přítomnost, takže posedět s přáteli u žejdlíku, poslechnout si nejlépe sprosté vtipy a „pokecat si“ bylo zkrátka klasickou zábavou. Tohle bude zřejmě platit, co bude lidstvo lidstvem.

Situace byla ještě lepší, když do města dorazil minstrem, bard nebo jiný profesionální vypravěč. Za pití a nocleh, případně nějakou drobnější minci, spravil společnost uměleckou formou o novinkách i z dalekých krajů. Před vynálezem novin šlo kolikrát o jedinou možnost, jak se dovědět něco o dění ve vzdálenějších lokalitách. Lidé se scházeli také ve svátky, kterých celkově slavili mnohem víc než my dnes.

Hudba a tanec

Další věc stará jak lidstvo samo. Nejen v hospodách, ale i na polích při slavnostech byla kapela nebo aspoň pár muzikantů samozřejmostí. Hudební profesionály si rolnictvo nemohlo dovolit, ale šlechtici pravidelně pořádali slavnosti, kde se o kejklíře a další vystoupení postarali.

Hrát na nějaký nástroj ale tehdy patřilo k celkem běžné dovednosti, stejně jako taneční průprava. Jakmile se tedy sešlo více lidí najednou, dnešní „taneční zábava“ vznikla většinou zcela spontánně.

Lov a rybaření

Lovení zvěře a rybaření či sbírání plodin bylo hlavním způsobem obživy lidí předtím, než se usadili k zemědělství. I poté ale přetrvalo, přidal se do něj však odpočinkový faktor. Lidé tak lovem získávali „přilepšenou“ na stůl, současně to ale byla zábava a něco, co jedinci i skupiny dělaly zkrátka pro požitek.

Dekorativní umění

Různé formy zdobeni zasahovaly odpradávna keramiku, oblečení, domácnost, výrobu náboženských a rituálních předmětů či šperků. Vyšívání, hrnčířství, předení, truhlařina a vyřezávání nebo zpracování kůže. Vše bylo zaprvé užitečnou prací, za druhé formou zábavy, kterou se umělecky založení jedinci realizovali.

Sport

Sportovní zápolení ve fyzické dovednosti a síle je opět staré jako lidstvo samo. Závody a turnaje, včetně soubojů, byly velmi běžné. Šlo také o pevnou část prakticky jakýchkoli slavností. Hod kroužky na kolíky, souboje tyčemi, běh nebo silové dovednosti, toho všeho si i prostý lid užil dostatečně.

Zdroje: MedievalTimes, TheCollector, LordsAndLadies

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Osudová rána v Sarajevu: 28. června 1914 padla kule, která změnila svět a navždy ovlivnila i osudy Čechů

Teprve sarajevským atentátem na následníka trůnu skončilo dle mnoha historiků 19. století. Jak osudný den arcivévody v Sarajevu vlastně probíhal?

Tunguzská záhada: Největší exploze v dějinách lidstva pokácela na Sibiři 80 milionů stromů. Co ji způsobilo, dodnes nevíme

Jedná se o největší zachycenou explozi v naší historii. Tunguzská událost na ruské Sibiři dodnes zaměstnává jak vědce, tak záhadology.

Odchod sovětských vojsk: Před 34 lety opustil Československo poslední okupant a země se nadechla svobody

Sovětské jednotky začaly území Československa opouštět záhy po revoluci. Jenže následky pobytu sovětských vojsk vydržely ještě hodně, hodně dlouho.

Milování podle církve ve středověku: Jen potmě, na misionáře, rychle a bez touhy. Na prožitek se nehrálo

Lidská sexualita byla ve středověku prakticky výlučně v područí církve. Milostné hry v ložnici tak redukovala na pouhou manufakturu k výrobě potomků.

Největší požár Pražského hradu: Nezodpovědné služebnictvo spustilo oheň, který pohltil Malou Stranu i katedrálu sv. Víta

Na střeše domu Na Baště se v roce 1541 zrodil nejničivější požár v historii Prahy. Co stálo za katastrofou, která zachvátila i Pražský hrad?

První počítače a internet v Česku: Vzpomínáte na pískající modem a ICQ? Cesta do digitálního pravěku

Internet se u nás oficiálně objevil v roce 1992, od té doby nezadržitelně spojoval více a více lidí i institucí. Jak se měnila média či komunikace?