Josef Šebánek se do paměti diváků zapsal především jako svérázný děda z populární filmové rodiny Homolkových. Původním povoláním automechanik a řidič autobusu přitom slávu nikdy nevyhledával a herectví se začal věnovat až v padesáti letech. O jeho nečekaném úspěchu na stříbrném plátně rozhodla velká náhoda a přirozený vypravěčský talent.
Zásadní setkání v Karlíně
Rodák z jihočeského Podskalí u Písku prožil většinu života v pražském Karlíně. V mládí se vyučil automechanikem a motory ho provázely celým životem. Brzy si vyzkoušel velmi pestrou paletu dělnických profesí. Pracoval jako taxikář, vorař, lesní dělník, soustružník nebo letecký mechanik. Volný čas trávil s manželkou Marií na milované chatě u Orlické přehrady. Naplno si užíval dobrého jídla i pití a choval se jako opravdový bohém.
Jeho nespoutaná povaha a nevšední smysl pro humor zaujaly slavného režiséra Miloše Formana. Filmaře přivedla na návštěvu do karlínského bytu manželka kameramana Miroslava Ondříčka, která byla neteří Šebánkovy ženy. Bodrý hostitel začal vyprávět historky a okamžitě dostal nabídku na roli otce ve snímku Lásky jedné plavovlásky. Šebánek zpočátku z pochopitelných důvodů odmítal a nechtěl se učit žádný text. Režisér mu nakonec slíbil volnou improvizaci podle předem nastíněné situace.
Respekt před herci
Před kamerou vytvořil ústřední pár s další debutující neherečkou Miladou Ježkovou a zanedlouho přišly nové pracovní příležitosti. Objevil se v úspěšné komedii Hoří má panenko a ztvárnil uhlíře v Papouškově snímku Nejkrásnější věk. Největší diváckou popularitu mu přinesla až úloha v satirické trilogii o rodině Homolkových. Zosobnil v ní obyčejného muže s obrovskou slabostí pro fotbal a vychlazené pivo.
Při natáčení cítil zpočátku hluboký respekt k profesionálním kolegům na place. Bál se postavit před objektiv vedle Heleny Růžičkové a Františka Husáka. Tréma z něj ovšem rychle spadla a o přestávkách spolehlivě bavil celý zúčastněný štáb. S výrobou filmu se pojí i úsměvná příhoda o domácím jídle, které mu pečlivá manželka pravidelně posílala na natáčení. Šebánek ji velmi brzy poprosil o ukončení dodávek, protože mu všechny krabičky s dobrotami vždy snědla právě filmová snacha Heduš.
Ústup do soukromí
Filmová kariéra neobyčejného talentu se uzavřela po celkových devíti rolích. Diváci ho mohli vidět ještě v menších výstupech v povídkových projektech Maturita za školou a Návštěvy. Po druhém dílu o rodině Homolkových začal Šebánek trpět vážnými zdravotními problémy a do natáčení třetího pokračování se mu už vůbec nechtělo. Lékaři mu objevili nezhoubný nádor na močovém měchýři, a navíc se přidala těžká cukrovka s nemocným srdcem.
Kvůli obrovské únavě a oteklým nohám odešel na konci šedesátých let do plného invalidního důchodu. Přestal mít sílu na pravidelné holení a raději si nechal narůst plnovous. Postupně ztratil možnost jezdit na oblíbenou chatu a vytrácela se z něj dřívější radost ze života.
Zemřel na zástavu srdce v březnu roku 1977 přímo v náručí svého syna Bohumila. Ten mu osudného dne přinesl do nemocnice jeho oblíbenou dršťkovou polévku a škvarkové placky. Filmová studia o odchodu nadaného neherce nevěděla a scénáře chodily na jeho adresu ještě dlouho po smrti.
V jeho roli v Ecce homo Homolka si jej můžete připomenout v neděli 12. dubna na Nově od 14:20.
