Konec devátého století přinesl katolické církvi nevídaný a hrůzný skandál. V lednu roku 897 proběhla v Římě takzvaná synoda mrtvých, při které úřadující papež Štěpán VI. bezostyšně soudil devět měsíců starou mrtvolu svého předchůdce Formosa. Tlející tělo muselo čelit obviněním z křivé přísahy a neoprávněného zisku nejvyššího církevního titulu. Celý monstrproces představoval cynické vyřizování politických účtů mezi znesvářenými mocenskými frakcemi a potvrdil bezbřehou brutalitu doby.
Z hrobu rovnou před soudní tribunál
Na přímý příkaz papeže Štěpána VI. vytáhli hrobníci tělo Formosa z místa jeho odpočinku a přivlekli ho do baziliky svatého Jana v Lateránu. Duchovní oblékli rozkládající se pozůstatky do honosného papežského roucha a posadili je na soudní trůn. K obhajobě mrtvého muže církevní tribunál přidělil vyděšeného mladého jáhna. Církevní úředník dostal za úkol odpovídat na zuřivé výpady a otázky ze strany samotného Štěpána VI., který celému zvrácenému přelíčení osobně a velmi nahlas předsedal.
Mrtvý Formosus pochopitelně mlčel. Dobové kroniky detailně zaznamenaly neuvěřitelnou atmosféru v soudní síni. „Když jsi byl portským biskupem, proč jsi s takovou ctižádostí uzurpoval římský stolec?“ zaznamenal přesná slova historik Liutprand z Cremony.
Krutý trest pro tichého odsouzence
Výsledek bizarního procesu byl předem jasně stanovený. Soudní tribunál shledal Formosa vinným ve všech bodech obžaloby a jeho téměř pětiletý pontifikát zpětně zcela anuloval. Štěpán VI. následně přistoupil k fyzickému znesvěcení mrtvoly přímo před zraky přítomných hodnostářů. Kat odstřihl z pravé ruky zemřelého tři prsty, kterými Formosus za svého života uděloval lidem požehnání. Tímto aktem došlo k definitivnímu zrušení všech předchozích nařízení a vysvěcení, jež odsouzený papež během své vlády stihl vykonat.
Po vynesení nekompromisního rozsudku sáhli organizátoři synody k další fázi veřejného ponižování. Duchovní strhli z mrtvého těla veškeré papežské insignie, tělo oblékli do šatů obyčejného laika a začali ho smýkat po kamenné podlaze baziliky. Katolická církev uložila zohavené pozůstatky do hromadného hrobu pro cizince.
Zdivočelí nohsledi na příkaz shora tělo záhy opět exhumovali, přivázali k němu těžká závaží a hodili ho do kalných vod řeky Tibery. Tento zoufalý akt měl navždy vymazat památku na kdysi mocného muže a zabránit vzniku uctívaného mučednického kultu v ulicích města.
Tvrdé následky mocenského šílenství
Kruté divadlo se nakonec obrátilo přímo proti svému hlavnímu strůjci. Obyvatelé Říma po zhlédnutí tohoto makabrózního představení masivně povstali a sesadili úřadujícího Štěpána VI. z jeho nedotknutelné funkce. Zfanatizovaný dav ho uvrhl do temného vězení a v srpnu roku 897 ho tam uškrtil.
Na podzim téhož roku se Formosovo tělo vylovené z řeky dočkalo úplné rehabilitace pod vedením nového papeže Theodora II., který nařídil jeho řádné a slavnostní uložení v bazilice svatého Petra. Synoda mrtvých tak trvale figuruje v historických knihách jako ukázka středověkých intrik a absolutního morálního úpadku elit.
