Orson Welles a rozhlasová „Válka světů“: Když Ameriku na jednu noc vyděsila marťanská invaze

Román H. G. Wellse „Válka světů“ se stal 30. října 1938 ukázkou síly rozhlasu jako nového média. Když ho Orson Welles předvedl v rozhlase, odehrál se jeden z nejvýznamnějších okamžiků rozhlasové historie. Vysílání Mercury Theatre on the Air popisovalo marťanskou invazi v New Jersey a dle zkazek způsobilo mezi posluchači masovou paniku.

REKLAMA

Obličej všude

Ne, teď nemluvíme o Marťanech, ale tváři interpreta slavné knihy, Orsona Wellese. Když se totiž hlasatel druhý den probudil, byl jeho obličej ve všech novinách. Tehdejší média hlásala, že jeho rozhlasová hra vyvolala masovou paniku a dle Smithsonian Magazine přesvědčila tisíce lidí, že mimozemšťané skutečně kráčí po naší planetě.

Atmosféra doby

Než se pustíme do potvrzování nebo vyvracení oněch zkazek, je na místě si trochu připomenout dobový kontext. Právě roku 1938 totiž vládlo stále rostoucí napětí v Evropě před blížící se druhou světovou válkou. Američané cítili nejistotu a etablující se rozhlas pro ně byl podle Snopes hlavním zdrojem zpráv i zábavy. Efektům na posluchače ale ještě tehdy nikdo plně nerozuměl.

Postup dramatizace

Rozhlasová adaptace Wellsova románu byla problematická. Kniha byla dle hlavního scenáristy Howarda Kocha zastaralá, jak uvádí NEH, bylo třeba ji aktualizovat. K přepisu se připojil i Welles, někde tam došlo na použití přítomného času a více dramatu. V textu se tak objevily zpravodajské relace, které popisovaly postup Marťanů směrem k Manhattanu. Problémy trvaly do posledních chvil, z celého projektu málem sešlo, všichni bojovali s omezeným časem.

Osudná relace

Pořad začal v osm večer, a to realistickým formátem „nejnovějších zpráv“. Z nich pomocí popisů explozí na Marsu a pádu meteoritu na Grover´s Mill v New Jersey vyrašil podle PBS příběh o příchodu k nám. Pak už se otevřela jejich loď a mimozemšťané vyzbrojení tepelnými paprsky ničili vše kolem.

Role novin a průzkum trhu

Naprostá většina posluchačů zcela rozuměla tomu, že poslouchají rozhlasovou hru. Jenže další den se v novinách objevily zprávy o spoustě dalších lidí, kteří zpanikařili, nasedli do aut a opustili města či vesnice. Měli přitom být přesvědčeni, že Amerika je opravdu pod smrtícím útokem marťanské civilizace.

„Samotný přenos slyšelo mnohem méně lidí – a ještě méně opravdu zpanikařilo – než jak je to dnes předkládáno. Víme to proto, že tu noc volala asi 5 000 lidem služba C. E. Hooper rating v rámci celostátních výzkumů,“ uvádí web Slate. Jen asi 2 % dotázaných opovědělo, že poslouchají právě dramatizaci Wellsova románu, rozhlasovou hru nebo „Program Orsona Wellese“. Nikdo neuvedl, že poslouchá zprávy.

Dohra následujících dnů

I když byla tedy reálná panika prakticky nulová a věc rozvířily druhý den hlavně noviny, stalo se toto vysílání výrazným skandálem. Den poté musel tedy Welles vystoupit na tiskové konferenci a za incident se všem omluvit. Ani následující vyšetřování nicméně nezjistilo jakékoli porušení zákona tímto netypickým programem. Rozhlasové stanice ale dle History souhlasily, že budou při dalším plánování podobných programů opatrnější.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

V neděli večer uvidíme rudý úplněk. Zatmění Měsíce bude poprvé po šesti letech

Na nedělní večer si nic neplánujte. 7. září 2025 nás totiž čeká úplné zatmění Měsíce. To bude z České republiky krásně viditelné.

Matka Tereza mezi svatostí a kritikou: Světice, která oslavovala utrpení a přijímala peníze od diktátorů

Matka Tereza je na jedné straně vnímána jako řeholnice pomáhající chudým, na druhé straně ale propagovala chudobu i bolest.

V Česku máme víc než šedesát sopek. Ty nejmladší byly aktivní ještě před 170 tisíci lety

Sopečná činnost byla v minulosti naší krajiny velmi bohatá. Vulkánům tak vděčíme nejen za Český ráj, ale například i proslulé lázeňské prameny.

Cizáci ve vlastní zemi aneb Sudetští Němci po válce: Z Československa do Německa a zase do vyhnanství

Když skončila druhá světová válka, pro více než dva miliony Němců z českých zemí to nebyl návrat domů, ale začátek dalšího vyhnanství. Tak je čekalo ponížení.

Karel IV. a jeho matka Eliška Přemyslovna: Vztah, který přervalo násilné odloučení, za kterým stál jeho otec Jan Lucemburský

Často se mluví o jeho manželkách. Zapomíná se však na ten první vliv, který měla jeho matka, Eliška Přemyslovna. Karel IV. si její lásky příliš neužil...

První Američanka ve vesmíru Sally Rideová: To, že milovala ženu, vyšlo najevo až po její smrti

Sally Rideová (†61) napsala americkou historii, a to jako první žena z USA, která se podívala do vesmíru. Ale jedno zásadní téma celý život skrývala.