I mezi laiky dávno zlidovělo přísloví “Freude Freude, vždycky na tě dojde.” Figura zakladatele psychoanalýzy nás zkrátka provází a jeho poznatky vždycky někde vykouknou. Jeho smrtí v londýnském exilu dne 23. září 1939 přišel svět o jednoho z nejvlivnějších myslitelů 20. století. Sigmund Freud byl muž, který odhalil podvědomí a ukázal lidstvu skryté roviny jeho duše.
Hledání pravdy o duši
Rodák z moravského Příboru přišel na svět 6. května 1856, jeho život naplnilo neúnavné hledání pravdy o lidské psychice a duši. Nezanechal za sebou nic menšího než revoluci v kompletním chápání člověka. Lidé pak už věděli, že jednání zdaleka neřídí jen rozum, ale i minimálně stejně účinné síly, o kterých nevíme. Nebo si je aspoň nepřipouštíme.
Doutníky a čelistní protéza
Posledních šestnáct let strávil Freud ve stálém a neuvěřitelně bolestivém souboji s rakovinou čelisti. Ta ho postihla v roce 1923, trápila ho ovšem také proto, že odmítal změnit svůj životní styl. Podstoupil sice přes třicet operací a život mu komplikovala čelistní protéza, odmítl však opustit milované doutníky či svou praxi.
Byla to vlastně dost ironie. Freud se celý život věnoval studiu lidské psychiky, nakonec ho však “skolila” vlastní závislost na nikotinu. Tu si navíc plně uvědomoval. Jeho dásně i tváře byly plné hnisajících ran. Kolem věhlasného lékaře se tak rojily mouchy a šířil doslova mrtvolný zápach.
Zkouška na mrtvole
Po prvních nepříliš úspěšných operacích mu měl věhlasný chirurg Pichler prakticky odstranit čelist. Protože si lékař nebyl jist ani technickou proveditelností zákroku, testoval to nejdřív na mrtvole. Pár týdnů nato se ukázalo, že ústa stále obsahují rakovinnou tkáň. Za měsíc tedy absolvoval další zákrok, který vše konečně odstranil. Freudův denní život byl naprostým utrpením, nemohl jíst, kouřit a prakticky ani mluvit.
Protéza prošla několika úpravami, což zmírnilo nejhorší potíže. V ten moment začal ale Freud opět masivně kouřit, což vlastně zahájilo další kolo veškerých potíží i zákroků. Téměř se tu vnucuje komentář na adresu fiktivního doktora Grega House: „Je drogově závislý, chlubí se tím a odmítá se léčit.”
Dozvuk praxe a nový lékař
I v tomto stavu přijímal Freud denně cca šest pacientů. Stále špatně mluvil a jeho stravování “nesneslo žádné diváky”. Šest let po operačním maratonu převzal péči o tehdy 73letého psychiatra doktor Schur. Od něj si Freud vyžádal slib, že v nejhorším nebude prodlužovat jeho utrpení. Schut mu pak podáním ruky potvrdil asistovanou sebevraždu.
Dvě injekce
Onen den nastal 21. září 1939 v exilu v Londýně, kam Freud utekl před nacisty. „Milý Schure, jistě si vzpomínáte na náš první na náš první rozhovor. Tehdy jste mi slíbil, že mě nenecháte na holičkách, až přijde čas. Teď už je to jenom trýzeň a nemá to smysl,” uvádí Bulvární historie.
Tím si Freud řekl o eutanazii. Schur mu den poté podal injekci morfia. Freud klidně usnul a za 12 hodin přišla druhá dávka. Otec psychoanalýzy upadl do komatu a už se neprobral.
Tulák po duši
Jeho odkaz a přínos lidstvu je zcela klíčový. Metodu psychoanalýzy vyvinul v roce 1895 jako metodu léčby psychických poruch. Byl prvním člověkem, který popsal podvědomí. Tedy oblast mysli, kam vytěsňujeme nesplněné touhy a bolestivé vzpomínky. Nejlepší cestou do podvědomí byly podle něj sny a metoda volných asociací.
Prohlášení, že “sen je královskou cestou do podvědomí” se stalo jedním z nejznámějších citátů oboru. V revolučním díle Výklad snů z roku 1900 pak prokázal, že právě sny mají smysl a lze je dešifrovat. Objevil také Oidipovský komplex, mechanismus psychické obrany a načrtl základy pro moderní chápání lidské se*uality.
Zdroje: BulvarniHistorie, Dotyk, CeskaTelevize, PsychoanalyzaDnes
