Přesně 439 let uplynulo od momentu, kdy v síni hradu Fotheringhay dopadla sekera na krk skotské královny Marie Stuartovny. To, co mělo být formálním aktem spravedlnosti, se změnilo v krvavá jatka a kat musel své dílo dokončovat nadvakrát. Přihlížející šlechtici sledovali utrpení ženy, která si zachovala hrdost i v těch nejhorších okamžicích. Alžběta I. tímto dnem zpečetila svůj triumf, ale historie si pamatuje především syrovou brutalitu tohoto únorového rána.
Vstup na scénu
Marie Stuartovna věděla, že jde na smrt. Přesto si dala záležet na každém detailu svého posledního vystoupení. Do Velké síně vstoupila klidně. Na sobě měla černé sametové šaty. Vypadala přesně tak, jak se od královny v posledních okamžicích očekává. Byla vyrovnaná a chladná. Doprovázeli ji její sloužící, kteří jen těžko zadržovali pláč.
Divadlo začalo svlékáním. Když jí katovi pomocníci pomohli odložit černý svrchník, sálem to zašumělo. Marie pod ním měla karmínový živůtek a rukávy. Byla to barva mučedníků katolické církve. Bylo to jasné politické gesto. I ve chvíli smrti vedla svou válku proti protestantské Anglii.
Řezničina místo popravy
Samotný akt stětí měl být rychlý a milosrdný. Realita byla jiná. Kat jménem Bull byl nervózní. Možná byl opilý, možná ho vyděsila aura královské krve. První rána dopadla špatně. Ostří sekery se zarylo do týlu hlavy. Marie nezemřela.
Druhá rána přeťala krk, ale hlava stále držela na kousku kůže a šlach. Kat musel dílo dokončit nožem. Sál byl plný krve. Až potom zvedl hlavu, aby ji ukázal přítomným svědkům a potvrdil smrt zrádkyně.
V tu chvíli přišel další šok. Kat držel v ruce jen ryšavou paruku. Skutečná hlava skotské královny s krátkými šedivými vlasy se s duněním skutálela na dřevěnou podlahu. Marie byla ve svých čtyřiačtyřiceti letech zcela prošedivělá a plešatějící žena. Iluze mládí a krásy padla spolu s ní. Byla to brutální demaskace reality.
Poslední svědek
Nejděsivější moment přišel až po smrti. Když katovi pomocníci začali svlékat mrtvé tělo a odnášet věci, všimli si pohybu pod sukněmi popravené. Nebyl to však posmrtný záškub.
Zpod krvavých šatů vylezl malý skye teriér. Mariin pes se celou dobu schovával u své paní. Byl potřísněný její krví. Odmítal se od těla hnout a kňučel. Museli ho odtáhnout násilím. Zvíře se později muselo vykoupat, aby se zbavilo královské krve.
Podle dobových svědectví, která zaznamenal Robert Wynkfield, pronesl děkan z Peterborough nad mrtvým tělem mrazivou větu. „Tak ať zahynou všichni nepřátelé královny,“ zakřičel do ticha sálu. Odpovědí mu bylo jen mumlání svědků.
Tělo Marie Stuartovny bylo později balzamováno a pohřbeno. Její syn Jakub I., který se po smrti Alžběty I. stal králem Anglie, nechal matku převézt do Westminsterského opatství. Dnes leží jen pár metrů od své sokyně Alžběty.
👉🏻 Osudy dalších historických osobností.
