Dnes je to přesně 128 let od chvíle, kdy se v New Yorku odehrál zločin, který navždy přepsal historii amerického soudnictví. Do té doby si nikdo neuměl představit, že by žena mohla skončit na elektrickém křesle, nástroji určeném pro nejhorší hrdlořezy. Martha Place ale ukázala světu takovou míru brutality, že ani její pohlaví nedokázalo obměkčit tehdejšího guvernéra Theodora Roosevelta.
Macecha z pekla
Příběh Marthy Place by se dal nazvat studií chorobné žárlivosti. Když si v roce 1893 brala vdovce Williama Place, vypadalo to na pragmatické rozhodnutí. On potřeboval někoho k dceři Idě, ona hledala zázemí. Jenže sedmnáctiletá Ida byla krásná, mladá a otec ji zbožňoval. Martha byla o dvaadvacet let starší a podle dobového tisku měla v obličeji výraz, který děsil i otrlé reportéry.
Napětí v domě v Brooklynu houstlo celé měsíce. Martha žárlila na manželovu lásku k dceři a hádky byly na denním pořádku. William dokonce několikrát volal policii, protože se bál o dceřin život. Nikdo však nezasáhl včas. Ráno 7. února 1898 se Martha rozhodla situaci vyřešit po svém. A zvolila způsob, který později zaskočil i otrlé vyšetřovatele.
Kyselina a sekera
William Place se vrátil domů z práce a hned ve dveřích na něj manželka zaútočila sekerou. I když byl vážně zraněný, podařilo se mu utéct na ulici a sehnat pomoc. Když policisté vrazili do domu, našli Marthu v bezvědomí, pustila plyn ve snaze připravit se o život. To nejhorší je ale čekalo v ložnici v patře.
Na posteli leželo bezvládné tělo Idy. Martha jí chrstla do očí kyselinu, kterou její manžel používal při vyvolávání fotografií, a následně ji udusila polštářem. Scéna byla tak drastická, že veřejné mínění se okamžitě obrátilo proti ní. U soudu jí nepomohla ani obhajoba nepříčetností. Porota ji shledala vinnou z vraždy prvního stupně.
Novináři ji nešetřili. Reportér deníku New York Times tehdy napsal: „V jejím obličeji je něco, co připomíná krysu, a její bystré, ale neměnné oči tento dojem jen posilují,“ uvedl pro New York Times.
Guvernér neustoupil
Rozsudek zněl nekompromisně: smrt. Martha Place se měla stát první ženou popravenou na elektrickém křesle. Její právníci bojovali do poslední chvíle a žádali o milost guvernéra státu New York, kterým nebyl nikdo jiný než budoucí prezident Theodore Roosevelt. Ten byl ale neoblomný.
Roosevelt odmítl udělit milost jen na základě toho, že jde o ženu. Případ byl podle něj zcela jasný a brutalita činu neomluvitelná. Vzkázal, že zákon musí platit pro všechny stejně, bez ohledu na pohlaví.
Poslední úprava šatů
Poprava se konala 20. března 1899 ve věznici Sing Sing. I samotný proces popravy musel být pro ženu upraven. Protože měla na sobě dlouhé černé šaty, dozorci jí museli rozříznout sukni u kotníku, aby mohli připevnit elektrodu. Druhá elektroda, jak bylo zvykem, putovala na vyholenou hlavu. Popravčí Edwin Davis pustil do jejího těla proud nadvakrát. Martha Place zemřela okamžitě.
👉🏻 Další články na téma krimi.
.jpg){kind=link}