První výstřel, který změnil svět: Před 86 lety vypukla na Westerplatte druhá světová válka

Druhá světová válka se odehrála v letech 1939–1945 a byla největším globálním konfliktem lidstva. Zapojena byla většina států světa a s více jak 62 miliony ztracených životů vojáků i civilních obětí se stala zatím nejhorším střetem historie. Temná kapitola lidských dějin odstartovala 1. září roku 1939. Ve 4 hodiny a 43 minut ráno začala německá loď Schleswig-Holstein bombardovat polskou posádku.

První rána

Právě lodním útokem na polskou posádku poloostrova Westerplatte u přístavu Gdaňsk a reakcí Velké Británie s Francií začala druhá světová válka. Nešlo přitom rozhodně o náhodu, celá věc byla kulminací pečlivě připravené a plánované německé expanze. Jak uvádí National WW II Museum, zmíněná loď měla více překvapení.

Stárnoucí plavidlo dorazilo do přístavu už 25. srpna, oficiálně kvůli oslavě německého vítězství v bitvě o Tannenberg za první světové války. V útrobách se ale skrývalo 200 mariňáků připravených na zákeřný a ničím nevyprovokovaný útok na Polsko. Německo ho prezentovalo jako reakci na údajné přepadení německého vysílače v Hlivcích.

Zárodek v Mém boji

Svůj násilný a silně rasově založený světonázor prezentoval budoucí Vůdce Adolf Hitler už v knize Mein Kampf, jejíž první polovina je v zásadě směsicí přesvědčení o vyvolenosti německého národa a současně pláče nad tím, jak jím všichni ostatní opovrhují. Jakmile se Hitler v roce 1933 dostal k moci, vybudoval ze zničeného Německa ekonomickou supervelmoc.

Silná a moderní armáda byla klíčem pro realizaci jeho vize Lebensraumu, tedy životního prostoru pro německý národ. Nejdříve okupoval v březnu 1938 Rakousko, pak připojil Sudety. Skutečné záměry ukázalo světu až rozbití Československa z 15. března 1939.

Polský Gdaňsk

Právě připojení svobodného přístavu Gdaňsk a průchod jeho koridorem do Východního Pruska Hitler požadoval. Polsko odmítlo, přičemž se spoléhalo na případnou pomoc Západu.

Hra Ribbentrop-Molotov

Cestu k válce otevřelo Hitlerovi jednání se SSSR a uzavření paktu o vzájemném neútočení. Sověti v čele se Stalinem získali moderní technologie, do Německa zase plynuly obrovské zásoby surovin. V tajném dodatku Ribbentrop-Molotov si oba režimy do budoucna rozdělily Evropu na sféry vlivu. „Oba režimy okamžitě našly společnou půdu ve vzájemné touze zničit Polsko,“ uvedl k tématu Timothy Snyder, profesor historie na Yale University.

Mohlo by vás zajímat:

28 let od smrti princezny Diany: Její tragický osud dodnes vzbuzuje emoce i dohady

Vlastní cíle a plány

Hitler ale nikdy neměl v úmyslu tento pakt dlouhodobě dodržovat. Obrovská území Sovětského svazu pro něj byla budoucím životním prostorem pro jeho vlastní národ. Od začátku tak nešlo jen o válku dobývací, ale i vyhlazovací. Cílem byla naprostá fyzická likvidace nepřítele, který měl být bez slitování zničen. Muži, ženy, děti polského původu byli všichni terčem.

Varšava kapitulovala 27. září téhož roku, když počet mrtvých civilistů překročil 20 000. A i když se Polsko nikdy formálně nevzdalo, získaly německé i sovětské síly za pár dní nad zničenou zemí naprostou kontrolu.

Mohlo by vás zajímat:

Karel IV. a jeho matka Eliška Přemyslovna: Vztah, který přervalo násilné odloučení, za kterým stál jeho otec Jan Lucemburský