První žena ve vesmíru Valentina Tereškovová: Zažila tři dny pekla, poprvé o tom mohla promluvit až po rozpadu SSSR

Stala se první zástupkyní něžného pohlaví, která se vydala do vesmíru. Sklidila potlesk Východu, pozornost Západu a obecný respekt a uznání. Výprava vstříc vesmírné tmě byla ale pro Valentinu Těreškovovou (88) o dost náročnější, než se tehdy vědělo či tušilo. A to jak po fyzické, tak hlavně psychické stránce. Jak to skončilo a co následovalo?

REKLAMA

Dcera dělníků a režimu

Budoucí sovětská hrdinka se narodila 6. března 1937 v západním Rusku. Otec traktorista, matka švadlena v továrně. Když jí ještě nebyly tři, padl její otec v rusko-finské válce. Mladá Valentina tak musela po osmé třídě základní školy opustit studium a živit rodinu.

Později však získala i středoškolské vzdělání a jako nadšená komunistka vstoupila do mládežnických organizací. Mladá úspěšná dáma si ve věku 22 let zamilovala parašutismus, ve sportovním klubu trávila většinu volného času. Po úspěchu Jurije Gagarina se SSSR rozhodlo pokračovat v technologickém boji. Vedoucí prosadil vyslání ženy a výbor pátral po silné ženě i bez vzdělání. Valentině Tereškovové samozřejmě pomohly její politické aktivity, byla vlastně ideální.

Tři dny na orbitu

Její loď Vostok 6 odstartovala dne 16. června 1963 z Kazachstánu. Díky korábu se stala první ženou, před kterou tzv. smeklo nebe, jak se tehdy říkalo. I když si ale během výcviku zvykala na přetlaky i stav beztíže, 72 hodin mimo Zemi pro ni bylo doslova noční můrou.

Detaily všeho se svět dověděl až po rozpadu Sovětského svazu. Po celou dobu letu jí bylo silně nevolno, zvracela, měla záchvaty pláče a usínala vyčerpáním i během plnění předepsaných úkolů. Dnešním slovníkem bychom řekli, že ji ve vesmíru potkalo nervové zhroucení. Stále ji tlačil popruh a kosmická strava jí zvedala žaludek. Jak podotýká StoPlusJednička, její pracovní výkon byl jen asi 15 % a nezvládla hlavní věc, tedy testování manévrů samotného stroje.

Valentina Tereškovová na snímku z roku 2024, FOTO: This file comes from the website of the President of the Russian Federation and is licensed under the Creative Commons Attribution 4.0 License. In short: you are free to distribute and modify the file as long as you attribute www.kremlin.ru. Note: Works published on site before April 8, 2015 are also licensed under Creative Commons Attribution 3.0 License. The permission letter from the Press Secretary for the President of the Russian Federation is available here.This tag does not indicate the copyright status of the attached work. A normal copyright tag is still required. See Commons:Licensing., CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Setkání s pastevcem

Jenže jestli tohle byla noční můra, pak přistání bylo ještě horší. Středisko letu muselo upravit automatického pilota a hrozila i nutnost ručního řízení. To by ale Valentina Teřeškovová nejspíš nezvládla. Let tak končil katapultem ve výšce asi sedmi kilometrů nad povrchem. Protože nebylo jisté, jestli soudružka dopadne na území SSSR, měla připravenou zbraň.

Jako první ji objevil pastevec, na kterého měla se slovy „Nepřibližujete se. Kde to jsem?“ namířit pistoli. Nesměla se totiž dostat do rukou Američanů. Muž ji ale stroze odvětil, že je v Altajském kraji, tedy v samotném srdci své vlasti. O veškerých potížích během letu musela během následujícího oslavného turné mlčet. Šéf programu Koroljov měl údajně prohlásit: „Více žen v kosmu? Nikdy!“ Další žena, Světlana Savická, si tak počkala 19 let.

Turné po spřáteleném světě

Sláva se samozřejmě rozběhla po celém světě a Těreškovová sbírala medaile napravo nalevo. Dostala se i do Československa, které pak navštívila ještě několikrát. Následně působila jako instruktorka ve Středisku Jurije Gagarina pro výcvik kosmonautů. Pozornost na sebe pak přitáhla sňatkem s pilotem Andrijanem Nikolajevem.

Politická dráha

Ze svazku vzešla dcera Jelena, nakonec se ale manželství rozpadlo. Druhým manželem kosmonautky se stal šéf ústavu traumatologie a ortopedie Julij Šapošnikov. Tereškovová vstoupila v polovině 60. let také do politiky a až do konce 80. let byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. S dokončením studií na Vojenské technické akademii zastávala i řadu dalších funkcí.

Po rozpadu svazu se vrátila k výuce a armádě, v roce 1995 se před armádní penzí stala generálmajorkou. V roce 2011 bylo za stranu Jednotné Rusko zvolena do Státní dumy, to se opakovalo v letech 2016 a 2021.

Zdroje: PrimaZoom, iDnes, CeskaTelevize, StoPlusJednicka

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Německý lékař se nechal pohřbít zaživa a pod zemí si dal jídlo. Svůj záchranný systém testoval v roce 1822

Strach z pohřbení zaživa vedl v 19. století ke vzniku rakví se zvonky, trubicemi a periskopy. Lidé pro jisté ověření úmrtí nařizovali i řezání vlastních žil.

Vyšetřování odhalilo pravdu o slavném padělateli. Frank Abagnale si svou minulost výrazně upravil

Američan Frank Abagnale se proslavil jako geniální mladistvý podvodník a falešný pilot. Veřejné záznamy ale ukázaly, že si velkou část činů vymyslel.

Domina z Hamburku jela do Čech otevřít nevěstinec a zmizela. Po Lilli Clausen se pátrá od roku 1997

Německá domina Lilli Brigitta Clausen odcestovala v září roku 1997 do České republiky. V Praze chtěla zřídit nevěstinec, po příjezdu beze stopy zmizela.

Baron z Bítova choval 200 psů a u stolu mu sedávala lvice. Po válce se zastřelil, jeho vycpaní psi zůstali

Poslední majitel jihomoravského hradu Bítov baron Jiří Haas mladší choval na svém sídle stovky zvířat. Téměř padesát nejmilejších psů nechal po smrti vycpat.

Výbuch na Sibiři vyvrátil miliony stromů, ale kráter po něm nezůstal. Záhada trvá už přes sto let

Před 118 lety explodovalo nad sibiřskou řekou Podkamennaja Tunguska neznámé těleso. Výbuch zničil miliony stromů, nezanechal ale žádný kráter.

Otec poslal osmnáctiletého syna vyraždit příbuzné kvůli penězům. Oba nakonec popravili ve stejný den

V březnu 1962 naplánoval Rudolf Polák starší loupež úspor svého švagra na šumavské samotě. Jeho osmnáctiletý syn při útoku zastřelil čtyři členy rodiny.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA