Veškeré dostatečně staré stavby v sobě mají určité kouzlo. Hrady, a především jejich zříceniny lákají přirozeným tajemnem ne zcela známé minulosti. Na celém světě snad nenajdete hrad, ke kterému by se nepojily legendy, zkazky a útržky podivných příběhů. Výjimkou není ani klenot Českého ráje, zřícenina hradu Trosky. Její podzemí si svá tajemství pečlivě střeží dodnes.
Chodba a jeskyně
První dohledatelné záznamy o výpravách do podzemí Trosek máme z roku 1859. čtveřice studentů ze Sobotky se tehdy měla prokopat 100 metrů dlouhou chodbou do velké jeskyně. Ta byla „Velká jako Malé náměstí v Jičíně.“ Postupně se zužovala do skalní rozsedliny, ze které vybíhaly tři další chodby. Zatím to připomíná začátek sezení v Dračím doupěti.
Jedna mířila na severozápad a končila závalem. Druhá na severovýchod na tom byla stejně, zbývala tedy jižní. Na jejím konci objevili studenti komoru, kde šlo jasně poznat stopy lidské činnosti. Stěna obsahovala podpisy předchozích dobrodruhů, dokonce ve více jazycích. Mezi nimi i varovný nápis švabachem: „3 dni sme blaudily. Twa smrt gestli deš dál.“
Průchod dál byl zavalen velkým kamenem. Někteří se měli odvážit i za něj, kde se dle jejich slov nacházelo jezírko s pramínkem vody.
Průzkumy s technikou
Jedna z dalších výprav po stejné trase byla provedena týmem s pořádnou technikou. Ten potvrdil slepé chodby z jeskyně přírodního původu, umělý prostor v pískovci i chodbu. Žádný poklad, žádné železné dveře z pověstí, ani avizované jezero. Existenci podzemní vody tak nahrává jen skutečnost, že hrad neobsahuje žádné stopy po hloubení studny.
Výzkum Dr. Pařízka
Mezi mnoha odhodlanými badateli figuruje také Dr. Antonín Pařízek „Při výzkumných pracích bylo blouděno chodbami kteréž dle svého profilu zřetelně prozrazují, že byly lidskou rukou upraveny a rozšířeny do tunelovitého tvaru……Zvláštní pozornosti zasluhuje chodba, která jest místy dlážděna plochými pískovcovými deskami a místy její profil ukazuje na dně zřetelný žlábek na odvod vody.“
Jeho bádání probíhalo v roce 1931 a chtělo hlavně odkrýt chodby vedoucí z jeskyně „Sklepy“. Ta leží asi 500 metrů od hradu, vchod skrývá svah s mnoha skalami. Pařízek a jeho lidé vycházeli ze zpráv ve starých kronikách i církevních spisů. Brali ohledy i na vyprávění předchozích odvážlivců. Průzkum podzemí tehdy navrhoval i slavný český historik Josef Pekař.
Tým tak prošel místy, která zmiňovaly předchozí výpravy, moc dál se však nedostal. Čas a příroda tu pilně úřadovaly a veškeré možné cesty jsou buď zavalené, případně zablokované naplaveným pískem. Třeba tu budou technici v budoucnu testovat průzkumné robůtky nebo další nástroje. Vstup do systému chodeb je momentálně uzavřen mříží a přístupný jen na povolení báňského úřadu.
Geologický příběh Panny a Baby
Trosky jsou známé hlavně kvůli dvěma věžím, Panně a Babě. Ke jménům se váže půvabná pověst o matce a dceři. Ty měly hrad spravovat, když byl pán z Bergova na dlouhé cestě v zahraničí. Jenže se záhy rozhádaly a každá usadila ve „své“ věži, odkud si navzájem nadávaly.
Postupně panství zchudlo, služebnictvo uteklo a postupně ustaly i hádky obou žen. Nikdo už je ale nenašel, měly se někam propadnout. Hrad zajímá především geology, protože podobné čedičové suky najdete nejblíže ve Francii. Teprve před několika lety odhalili zahraniční badatelé, že i tady jsou tzv. lávové tunely, kudy se láva dostávala na povrch. Baba je o něco starší a vyšší než Panna, nicméně věk je asi 17 milionů let.
Česká tříkolka Velorex přežila válku i znárodnění. Už půlstoletí se nevyrábí, dnes má cenu i čtvrt milionu
Zdroje: HradecRozhlas, PoznatSvet, Hrady, HradTrosky, HradTrosky
