Nacistický Blitzkrieg na pervitinu. Vojáci Wehrmachtu během války fetovali, nespali a umírali na infarkt

Mýtus o neporazitelném německém vojákovi, který svou disciplínou a silou vůle převálcoval Evropu, dostává po letech trhliny. Za bleskovým postupem Wehrmachtu nestála jen geniální taktika generálů nebo nacistický fanatismus, ale především miliony tablet pervitinu. Německé velení nadopovalo své muže tvrdou drogou, aby vydrželi zabíjet bez spánku, soucitu a zábran. Cena za tento chemický doping však byla brutální a mnoho vojáků za ni zaplatilo zdravím i životem.

REKLAMA

Pervitin jako zázračný lék na únavu

Když se řekne Třetí říše, většina lidí si představí fanaticky zdravý životní styl, sport a odpor k degenerovanému umění či neřestem Výmarské republiky. Realita však byla zcela odlišná. Zatímco oficiální propaganda potírala opiová doupata a hrozila narkomanům sterilizací, farmaceutický průmysl chrlil tuny stimulantů.

Vše začalo nenápadně po olympijských hrách v Berlíně v roce 1936. Úspěch amerického benzedrinu inspiroval německou firmu Temmler k vývoji vlastní látky. Chemik Fritz Hauschild přišel s novou metodou výroby metamfetaminu a světlo světa spatřil Pervitin.

Látka se okamžitě stala hitem. Nebyla vnímána jako tvrdá droga, ale jako zázračný lék na únavu, depresi nebo dokonce frigiditu. Byla volně prodejná a konzumovaly ji všechny vrstvy obyvatelstva od dělníků po ženy v domácnosti, které si mohly koupit pralinky s obsahem pervitinu.

Firma Hildebrand dokonce vyráběla energetickou čokoládu s touto příměsí. Bylo jen otázkou času, kdy si potenciálu všimne armáda. První testy proběhly už v roce 1938 a navzdory varování některých lékařů se rozjela masová výroba pro potřeby vojska.

Rozkaz zněl jasně: Nespat

Zásadní zlom přišel s plánem na dobytí Francie v květnu 1940. Strategie bleskové války vyžadovala rychlost, kterou lidské tělo v přirozeném stavu nemohlo zvládnout. Generálové potřebovali, aby tankové divize projely pohořím Arden a dostaly se k Lamanšskému průlivu dříve, než Spojenci stihnou zareagovat. K tomu bylo nutné eliminovat potřebu spánku. Velení Wehrmachtu proto objednalo 35 milionů tablet pervitinu, které byly distribuovány mezi posádky tanků a řidiče náklaďáků.

Tlak na výkon byl enormní. Generál Heinz Guderian, jeden z hlavních architektů Blitzkriegu, vydal před útokem jasný pokyn. Jeho slova nenechávala nikoho na pochybách: „Chci po vás, abyste nejméně tři dny a tři noci nespali, bude-li to třeba.“. Vojáci tento rozkaz splnili jen díky drogám.

Běžná denní dávka činila jednu tabletu, ale tankisté pod tlakem a ve stresu polykali až pět pilulek denně. Výsledek byl děsivý a pro Spojence nepochopitelný. Němci byli všude. Nezastavovali. Nespali. Francouzská obrana se zhroutila ne proto, že by byla slabší, ale protože byla pomalejší.

Balení obsahující 6 lahviček pervitinu, FOTO: Komischn, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Historik lékařství Peter Steinkamp situaci s odstupem času hodnotí nekompromisně. Dle serveru reflex.cz uvádí: „Blitzkrieg byl řízen metamfetaminem. Lépe řečeno, Blitzkrieg byl na metamfetaminu založen.“ Euforie z vítězství však netrvala věčně a vedlejší účinky na sebe nenechaly dlouho čekat.

U starších důstojníků docházelo k infarktům, protože droga zvyšovala krevní tlak. Mladí vojáci po vysazení léku upadali do hlubokých depresí a psychóz. Mnozí se stali na pervitinu závislými a bez své dávky nebyli schopni fungovat. I přes varování říšského zdravotního zmocněnce Leonarda Contiho, který chtěl distribuci omezit, armáda v podávání drogy pokračovala až do konce války.

Pochod smrti a pokusní králíci

S tím, jak se válečná štěstěna obracela proti Německu, rostla i zoufalá snaha vyvinout ještě účinnější stimulanty. Velení Kriegsmarine hledalo látku, která by udržela posádky miniponorek v bdělosti po celé dny ve stísněných a stresujících podmínkách. Lékaři začali experimentovat s koktejly drog. Nejzrůdnější pokusy probíhaly v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde vězni sloužili jako živí testovací panáci.

Vězni museli na speciální dráze zkoušet odolnost podrážek bot pro německý průmysl. Námořní lékaři si tuto dráhu vypůjčili pro své experimenty. Vybraným vězňům podali drogový koktejl označený jako D-IX, který obsahoval kokain, pervitin a derivát morfia. Následně je nutili pochodovat se zátěží celou noc, a to opakovaně. Zjistilo se, že pod vlivem těchto látek dokáží lidé chodit bez zastavení až do naprostého zhroucení organismu. Experimenty prokázaly, že člověk nadopovaný tímto svinstvem vydrží nespat a fyzicky pracovat daleko za hranicí svých možností, ale následky jsou devastující.

Droga se nakonec dostala i k bojovým útvarům, ale očekávaný zvrat ve válce nepřinesla. Posádky miniponorek pod vlivem stimulantů trpěly halucinacemi a dezorientací. Jeden z námořníků po válce vypověděl, že viděl přístroje na palubě měnit barvy a pulzovat, jiný spatřil na otevřeném moři přeludy městských domů.

Třetí říše, která se na začátku chlubila svou čistotou a disciplínou, skončila v drogovém deliriu. Pervitin sice pomohl Wehrmachtu dobýt Francii, ale nakonec se stal jen dalším hřebíčkem do rakve nacistického režimu. Z kdysi hrdých vojáků udělal trosky závislé na chemické podpoře, bez níž nebyli schopni čelit realitě blížící se porážky.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (stoplusjednicka, reflex).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Utajený atentát na Jana Masaryka: Komunisté mu poslali bombu, pak se vše snažili zamést pod koberec

V září 1947 obdržel Jan Masaryk balíček s výbušninou. Vyšetřování pokusu o atentát vedlo ke komunistickému komandu, ale únorový převrat pravdu umlčel.

Zanzibarský konflikt přepsal historii. Nejkratší bitva trvala 38 minut a zanechala stovky mrtvých

Zanzibarský konflikt z roku 1896 se zapsal do dějin jako nejkratší válka historie. Britské lodě zničily sultánův palác za pouhých osmatřicet minut.

Jiří z Poděbrad byl nevinný: Ladislav Pohrobek v 17 letech podlehl nemoci, kterou tehdy neuměli pojmenovat

Ladislav Pohrobek nezemřel na jed. Moderní věda očistila Jiřího z Poděbrad a potvrdila, že mladý panovník v sedmnácti letech podlehl agresivní chorobě.

Spory o cla a zachování plantáží rozdělily Ameriku. Prezident reagoval hromadným povoláním rekrutů

Dubnový mobilizační rozkaz odstartoval občanskou válku. Čtyřletý konflikt mezi severem a jihem ukončil otroctví a přepsal dějiny.

Karlův most patřil v Praze jen chudině. Bohatí měšťané přes něj odmítali chodit

Zrušení poplatků proměnilo Karlův most v trasu pro chudinu a bohatá smetánka raději ukazovala svůj majetek na placených úsecích.

Léčivá síla vytesaná do kamene. Chrám v Panenském Týnci, který rytíři nedokončili, dnes dává lidem novou naději

Nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci láká návštěvníky silnou léčivou energií. Mystické torzo stavby vyhledávají turisté, svatebčané i filmové štáby.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA