Na začátku roku 1918 to v Evropě vypadalo docela solidně. Hrozný válečný střet, později zvaný první světová válka, se chýlil ke konci. Celý svět získával určitou naději, že věci se pohnout k lepšímu. Tento výhled na lepší časy ale trval jen do března, kdy se objevila nová hrozba – španělská chřipka. Ta nakonec zabíjela víc než nejen první, ale obě světové války.
Více, než průměr
Zárodky choroby se objevily už v roce 1917. Tehdy si totiž lékaři ve francouzském vojenském lazaretu Étaples začali všímat většího počtu mrtvých, než bylo normální. Místo tohoto typu je pro nás dnes naprosto nepředstavitelné, denně tu prošlo i 100 tisíc vojáků a na jednom místě byli zranění, umírající i nemocní.
Protože musel celý komplet současně fungovat i po ekonomické stránce, vedle výše zmíněného tak lazaret choval prasata i drůbež. To nevyhnutelně znamenalo špínu, smrt a stálé množství biologického odpadu.
První výskyt
Právě tady se dle studie z roku 1999 objevila poprvé pověstná španělská chřipka. První hlášený případ byl armádní kuchař Albert Gitchel, kterého trápila bolest hlavy, horečka a pálilo ho v krku. Protože na konci války docházelo k obrovským přesunům obyvatel, mohla se bleskově šířit do celého světa. Doprava po silnici i vlakem tomu velmi pomohla. Šlo přitom o metody, které se u předchozích epidemií ještě projevit nemohly.
Vznikl tak destruktivní koktejl. Celý kontinent byl unaven válečnou vřavou, neexistovala lékařská byrokracie, která by dokázala spustit rychlou odezvu. A do toho mohli nakažení bez problémů cestovat ve velkých skupinách sem a tam, nemluvě o nedostatku lékařů a úrovni tehdejší medicíny. Až ve 30. letech 20. století se navíc zjistilo, že nejde o bakteriální onemocnění.
Blokace informací
Moc se obvykle nemluví o tehdejším šíření informací, které ale také hrálo nezanedbatelnou roli. I kvůli ní zemřelo na tuto nemoc 50-100 milionů lidí (podle toho, na jakou verzi narazíte). Počet obětí první světové války byl přitom „jen“ 10 milionů.
Před skoro stoletím byla ale informační situace zcela jiná než dnes. Ač válka odeznívala, ještě reálně trvala, takže státy držely cenzuru informací. Právě proto se varování před chřipkou nedostalo k těm, kteří ho potřebovali nejvíce. Tak vznikl i její název, protože Španělé necenzurovali.
USA i Asie
Stačil jediný rok, aby se tato chřipka dostala jak na východ, tak na západ, tedy do Asie i Ameriky. Úmrtnost byla 10-20 % (běžná chřipka má 0,1 %) a jakékoli postižené místo bylo drasticky zasaženo. Přímo vlivem této nemoci tak zemřely cca 2 % celé světové populace.
V ohrožení mladí a produktivní
Nejhorší bylo, že si z podivných důvodů vybírala hlavně mladé lidi. Tedy skupinu už tak zdecimovanou válkou. Na druhé straně dnešní senioři, tedy lidé nad 65 let, byli prakticky bez rizika. Produktivní věk, tedy lidé 20-40 let, byli zasaženi naprosto enormně.
Dle zjištění historika Johna M. Barryho byly nejčastějšími oběťmi těhotné ženy, jejichž úmrtnost byla naprosto šílená, konkrétně 23-71 %. I pokud zázrakem přežily, čtvrtina jich potratila.
První, druhá, třetí
Svět byl touto nemocí zasažen v celkem třech vlnách. To likvidovalo psychiku celých národů, protože to vypadalo, že její řádění nikdy neskončí. A každý další příchod byl horší než minulý. Koncem roku ovšem nemoc ztratila na síla a přeživší si už dokázali vytvořit protilátky.
Zdroje: CeskaTelevize, iPrima, PlusRozhlas
