V Česku existuje téměř tisícovka objektů, které lze charakterizovat jako hrady. Při tomto slově se snad komukoli vybaví Karlštejn, Křivoklát, Pernštejn či další. Je s nimi obvykle spojena spousta pověstí od zjevujících se přízraků po skryté poklady. A pak je tu jeden, který se proslavil jako možná brána do pekla a vězení pro něco uvnitř. Co všechno skrývá Houska?
Na první pohled
Housku najdete v českých Blaticích a coby památka vítá neustále nové návštěvníky. Z běžného turistického pohledu je to prostě čtverec budov s nádvořím, kde lze za pěkného počasí strávit příjemné odpoledne a udělat si několik fotek. Jenže při dalším zkoumání vyjdou najevo mnohé podivnosti. A to jak pověsti, tak paradoxy stavby samotné.
Kdo to postavil a proč tady?
Místně najdete Housku uprostřed hlubokých hvozdů Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Historici si dodnes nejsou jisti přesným stářím hradu ani stavitelem. Ještě horší je to s důvodem stavby. Způsob realizace totiž odporuje všem důvodům, ze kterých se hrady u nás i jinde kdy stavěly. Doplňují to střílny, které jsou obráceny dovnitř, ne k útoku ven.
Dle dosavadních předpokladů měla Houska vzniknout dříve než královský hrad Bezděz, který je kousek od ní. Ten střežil obchodní stezky, současně měl bránit rozpínavosti sousedících Ronovců a Markvarticů. Mohlo možná jít o správní centrum, pro to ale nikde nejsou důkazy.
Vězení pro něco dole
Při podrobnějším průzkumu architektury a celkového nastavení stavby se už nejednomu badateli zježily vlasy. Ne, že by se musel nutně setkat s přízrakem černého mnicha. Ale došlo mu, že ten hrad neměl udržet vetřelce vně, ale zabránit v útěku něčemu uvnitř. Nestojí u ničeho, co by měl chránit, bez dostupné vody se nehodí k bydlení.
Houska postupně prošla i úpravami, nejviditelnější jsou renesanční. Tehdy se pracovalo i v kapli, která ale do roku 1928 není nikde oficiálně uvedena. V ní jsou krásné středověké malby, například ikonický souboj archanděla Michaela a ďáblem.
Tři brány do pekla
To je jeden z důvodů, proč je Houska běžně popisována jako brána do pekla. Údajně totiž stojí přímo nad skalní propastí do podsvětí. A aby se zlo nedostalo na tento svět, byl nad ní postaven právě mohutný hrad se čtyřmi věžemi. Ty dnes už neexistují, střílny mířící dovnitř komplexu najdete.
Bitva u Domažlic a „Ktož sú boží bojovníci“: Křižáci utekli dřív, než došlo na boj. Husité slavili největší vítězství
Houska má krýt celkem tři brány pekel, jednu v suché hradní studni, druhou v kapli, atypicky umístěné v pravém zadním křídle. Za třetí je pokládána puklina ve skále, kam se kdysi díval i Karel Hynek Mácha. Náš nejznámější básník se ve 30. letech 19. století rozhodl budovu prozkoumat a přespat v ní.
Dle jeho tvrzení ho v noci vzbudily podivné zvuky. Zapálil pochodeň a vydal se po jejich stopě. Došel až k puklině, kde mu zhasl oheň a setkal se s ďábly s ohnivýma očima. Bránu má hrad ostatně už v názvu. Houska je odvozeno od keltského Goska, což je opravdu brána.
Rejdiště přízraků
Pro záhadology a milovníky tajemna je Houska otevřenou hostinou. Mnoho lidí se tu mělo setkat s tajemnými postavami, záhadnými zvuky a obecně velmi nepříjemnými pocity. Negativní energie hlásily i senzibilové, stejně jako běžní návštěvníci. Někomu se udělá nevolno hned po vstupu do kaple.
V noci se tu má zjevovat postava v mnišské kápi. Už tak děsivým zkazkám přispělo i to, že tu nacisté ukládali okultní literaturu včetně židovských a zednářských spisů. Hrad totiž plánovali jako místo pro plození zástupců árijské rasy.
Půl století s Chalupáři: Nejvyšší honorář dostal Menšík, „Hanino kazení“ i nezapomenutelné líbaní
Zdroje: Dotyk, SvitavskyDenik, Dlubal, HradHouska
.jpg){kind=link}