Terakotová armáda přes 2000 let střežila svého císaře. Jeho hrobka je dodnes zapečetěná a nikdo ji nechce otevřít

Terakotová armáda – objev, který změnil dějiny archeologie, se na světlo světa dostal náhodou. Psal se březen 1974 a sedm čínských farmářů si poblíž města Si-an kopalo studnu. Kvůli suchu hledali zdroj vody, jenže “nakopli” něco mnohem cennějšího. Dostali se na hroty šípů, keramické hlavy a mechanické kusy starých zbraní. A to byl jen začátek.

REKLAMA

Největší poklad starověku

Farmáři nejdřív netušili, co mají vlastně v rukách. Až archeologové odhalili, co za poklad se skrývá pod povrchem. Nálezu se začalo lidově, pak i oficiálně říkat terakotová armáda. Jde o součást obrovské mauzolea prvního císaře sjednocené Číny, Čchin Š´-chuanga. Celý pohřební komplex zabírá plochu skoro sedmdesátkrát větší než Zakázané město.

Jeho stavba trvala minimálně čtyři dekády, zahrnovala tisíce dělníků, dle pramenů celkem až 700 000 lidí, kteří se nějak zúčastnili.

Císař snící o nesmrtelnosti

Tento panovník nastoupil na trůn království Čchin už jako 13 letý hoch. Roku 221 před Kristem se pak stal prvním císařem sjednocené Číny. Jeho vláda zahrnovala standardizaci mincí, váhy i měr, propojení států kanalizací a silnicemi. Postavil dokonce první verzi Velké čínské zdi, zkrátka rozhodně posunul zemi vpřed.

Celý život ale toužil po dosažení nesmrtelnosti, což se mu stalo osudným. Po vlastní zemi i jinde hledal alchymisty, kteří by dokázali vyrobit elixít věčného života. Navíc pravidelně užíval nejrůznější léky obsahující rtuť. Jak podotýká expertka Kristina Romey na webu Live Science: „Je to trochu ironické. Pravděpodobně totiž zemřel právě kvůli požívání rtuti. Bral všechny rtuťové pilulky, protože chtěl žít věčně, a nakonec ho to zabilo ve věku 39 let.”

Každý voják je jedinečný

Posmrtná armáda panovníka čitá dle odhadů více jak 8 tisíc válečníků, 130 vozů, 520 koní a 150 koní kavalerie. Nejvíc ohromující je ale to, že žádné dvě sochy nejsou zcela totožné. Základem jsou odlišné obličeje. Ovšem ani podrobné zkoumání archeologů nenašlo dvě sochy, které by vypadaly stejně. Pěší bojovníci mají výšku mezi 166 a 187 centimetry, váží 100 až 300 kilo.

Původně barevní

Není bez zajímavosti, že původně byla armáda vyvedená velmi barevně. Doslova jako živá s černým obočím i vlasy a růžovými tvářemi. Fungovalo to ale jen v uzavřeném prostředí, po vystavení vzduchu začaly všechny odstíny rychle tmavnout až do dnešní podoby. A bylo to opravdu rychlé, protože lak se sloupl za pouhé čtyři minuty od vystavení.

Doslova smrtící hrobka

Rébusem stále zůstává hrobka samotného císaře. Terakotovou armádu měli archeologové možnost prozkoumat. Hrobku ale nestřeží ani tak vojáci, jako právě rtuť. Historik S´-ma Šchien ji totiž popsal jako podzemní palác s řekami rtuti, která má simulovat Žlutou řeku i moře.

Otvírat to nebudeme

V 80. letech minulého století docházelo k sondám, které v půdě nad hrobkou odhalily značnou koncentraci tohoto jedovatého kovu. Dle odhadů jí uvnitř může být až sto tun. „Momentálně nemáme žádný aktuální plán na otevření komor,” uvádí pro Chemistry World archeolog Qingbo Duan ze Severozápadní univerzity v Si-anu, který vedl vykopávky v letech 1998-2008.

Zdroje: iRozhlas, TajemnaAsie, ChemistryWorld, LiveScience

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Záchranáři se v roce 2013 potopili k vraku pro těla mrtvých námořníků. Jeden z nich je ve tmě chytil za ruku

Lodní kuchař Harrison Okene strávil šedesát hodin v potopeném vraku třicet metrů pod hladinou oceánu. Záchranáři ho našli při hledání mrtvých těl.

Mniši odmítali honosné dubové truhly. Staletá těla zde odolávají rozkladu díky důmyslnému větrání

Kapucínská hrobka v Brně ukrývá fascinující podívanou. Důmyslný systém větrání zachoval těla mnichů po staletí v neporušeném stavu bez použití jakékoliv chemie.

Na soše svatého Václava pracoval sochař desítky let. Tvář na pražské soše ve skutečnosti patří úplně jinému muži

Slavný pražský pomník svatého Václava nenese skutečnou tvář českého knížete. Sochař Josef Václav Myslbek využil jako předlohu obličej svého kolegy.

Dnešní Václavské náměstí lemovaly přízemní domky se zahradami. Václav IV. na Hradě bydlet odmítal

Středověká Praha zažila pod taktovkou Lucemburků nebývalý rozkvět. Vznešená gotická architektura tehdy ostře kontrastovala s velmi drsným životem v podhradí.

Kounovské kameny mají pověst českého Stonehenge. Mohli je ale vytvořit zemědělci

Na náhorní plošině u Kounova leží přes dva tisíce kamenů uspořádaných do linií. Odborníci se neshodují, zda jde o český Stonehenge, nebo běžné meze polí.

Španělskou královnu zradili její úplně nejbližší příbuzní. Kvůli touze po moci strávila většinu života ve vězení

Kastilská panovnice doplatila na slepou lásku k manželovi i ambice svého otce. Zbytek života strávila v přísné izolaci za zdmi chladného hradu.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA