Thomas Edison žárovku nevynalezl, ale změnil svět. 146 let od chvíle, kdy ji poprvé rozsvítil

Psal se 21. říjen 1879 a v americkém Menlo Parku se poprvé rozzářilo teplé světlo elektrické žárovky. Ne na chvíli, ale na čtyřicet hodin. Stál za tím tehdy dvaatřicetiletý Thomas Alva Edison, muž s velkou vizí, který nebyl prvním vynálezcem žárovky. Ale byl tím, kdo ji konečně přivedl k životu.

REKLAMA

Od sklepní laboratoře po světelnou revoluci

Edison to neměl snadné. V dětství často stonal, téměř neslyšel a školu rychle opustil. Učil se sám doma, a to pokusy, čtením a hlavně praxí. Už jako desetiletý si v domě rodičů zařídil vlastní chemickou laboratoř. Na chemikálie si vydělával prodejem zeleniny i roznáškou novin. V patnácti si založil vlastní noviny, později se stal telegrafistou, a právě tam začaly jeho první technické pokusy.

Jeho životní motto bylo jednoduché: „Geniální nápad je jedna část inspirace a devadesát devět částí potu.“ A toho potu bylo dost. Když si v roce 1876 postavil vlastní laboratoř v americkém Menlo Parku, obklopil se malým týmem spolupracovníků a začal systematicky testovat jeden materiál za druhým. Hledal ideální vlákno, které vydrží žhnout, neshoří hned a vydá světlo dostupné pro běžné lidi.

Edison nebyl první. Ale jeho žárovka fungovala

Je fér říct, že Edison nebyl první, kdo přišel s nápadem rozžhaveného vlákna. Už v roce 1802 zkoušel platinu anglický chemik Humphry Davy. V polovině 19. století sestrojil Němec Heinrich Göbel žárovku z flakonu od parfému s bambusovým vláknem, která svítila i 220 hodin. Brit Joseph Swan zase v roce 1878 získal patent na vlastní žárovku a osvětlil s ní divadlo ve městě Newcastle.

Ale pořád to nebylo ono. Většina předchozích pokusů narážela na stejný problém. Ve skle totiž zůstával kyslík, který vlákno rychle spálil, nebo byly materiály příliš drahé. Edison sice žádný přelomový objev neudělal, ale dokázal to všechno spojit. Vylepšil vakuum, zvolil levné uhlíkové vlákno a hlavně – dokázal všechno včas patentovat.

Když se 21. října 1879 rozsvítila jeho žárovka, byla připravena ke komerční výrobě. A Edison měl jasno. Světlo už nebude výsadou svíček a petrolejek. Chystal se osvětlit svět.

Mistr reklamy, patentů i vynálezů

Thomas Edison nebyl jen vynálezce, ale i výborný obchodník. Uměl dělat show, prezentovat své výrobky na výstavách a prodávat vizi budoucnosti. Patenty pečlivě hlídal, některé i vykupoval. Jako třeba ty od Kanaďanů Woodwarda a Evanse, kteří s uhlíkovým vláknem přišli dřív než on.

Na výstavě v Paříži v roce 1881 jeho žárovku obdivovali i čeští novináři. „Každá taková svítilna svítí tak mocným světlem jako osm svíček stearinových dohromady,“ psal František Hromádko v časopise Světozor.

Edison se dožil 84 let. Když v říjnu 1931 zemřel, celý svět věděl, kdo to byl.

Marie Kučerová, DiS.
Marie Kučerová, DiS.
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Eleonora ze Schwarzenbergu a upíří legenda: Tajemství ženy, které se báli i po smrti

Už více než tři století šeptají zdi českokrumlovského zámku jméno Eleonory Amálie ze Schwarzenbergu. Šlechtična dodnes fascinuje historiky i milovníky legend.

Před 285 lety zemřel císař Karel VI., který vlastně neměl nikdy vládnout. Otec Marie Terezie změnil osud Evropy

Na trůn se nechystal. Přesto vládl celé říši. Císař Karel VI. se zapsal do dějin jako poslední mužský Habsburk, který usedl na trůn. A jako otec Marie Terezie.

Díra do nitra Země: Příběh Kolského vrtu, který měl na pomezí Ruska a Finska vést až do pekla

Na severu Ruska stojí rezavý poklop, pod nímž se skrývá díra hluboká víc než dvanáct kilometrů. Kolský vrt měl původně pomoci vědcům porozumět Zemi.

USA koupily Aljašku od Ruska. Obchod, kterému se před 158 lety všichni smáli

Když Rusko prodalo Americe Aljašku, všichni se smáli. Dnes je z ledové pustiny zlatý stát, který Američanům vydělává miliardy.

Nikola Tesla: Muž, který se štítil žen, držel celoživotní celibát, spal jen 2 hodiny denně a miloval holubici

Nikola Tesla byl génius. Jenže jeho život provázelo nespočet podivností. Štítil se žen i dotyku, jídlo muselo být dělitelné třemi a miloval holubici.

Od éteru přes mandragoru k narkóze, jak ji známe. Objev, který před 179 lety utišil bolest a změnil dějiny medicíny

Před 179 lety, konkrétně 16. října 1846, poprvé usnul pacient pod vlivem éteru. Chirurgie se tím zbavila svého největšího strašáka - bolesti. A to díky narkóze.