Start Alana Sheparda byl obrovským rizikem. Pro USA mohl skončit mezinárodní ostudou. Sovětský svaz už slavil úspěch Jurije Gagarina a prezident Kennedy do poslední chvíle váhal, zda let vůbec povolit. Mise Freedom 7 nakonec vstoupila do dějin jako technologický úspěch. Zapsala se však i díky jedné velmi lidské komplikaci, o které se dlouhé roky nemluvilo. Co zažil první Američan ve vesmíru před startem v kabině kvůli zpoždění?
Ještě ráno 5. května 1961 přemlouvali poradci prezidenta Johna F. Kennedyho, aby povolení ke startu zvážil. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin pouhých 23 dnů předtím absolvoval první úspěšný oblet Země. Jakýkoliv neúspěch Američanů by v té době znamenal pro USA mezinárodní pohromu.
Kennedy nakonec rozhodl a let povolil. Loď Mercury usazená na špici nosné rakety Redstone zamířila ze startovací rampy LC-5 na vojenské základně na floridském Mysu Canaveral do vesmíru. Málokdo ale tušil, co se odehrávalo uvnitř těsné kabiny v hodinách před zážehem motorů.
Horké chvilky
Tři hodiny po nástupu do vesmírné kabiny dohnaly zpoždění startu astronauta Alana B. Sheparda Jr. k okamžiku, který jistě každý člověk někdy zažil. Potřeboval na toaletu. V dohledu ovšem žádná nebyla. Celá cesta měla trvat pouhých 15 minut. Nebyl připraven žádný plán pro tuto situaci. Shepard si dal vydatnou snídani a usadil se v kabině Freedom 7 s očekáváním brzkého návratu. Zpoždění se však vlekla. Shepard nakonec požádal o povolení opustit loď a ulevit si. Odpověď zněla jasně – ne.
Neal Thompson, životopisec slavného astronauta, popisuje tento moment velmi barvitě. „Celý svět se dívá. JFK se dívá. Je to největší okamžik jeho kariéry a on myslí jen na to, jak bude muset jít na toaletu,“ uvedl Thompson. Oblékání devítikilového obleku trvalo 15 minut. Jeho svlékání a opětovné oblékání by prodloužilo dobu příprav o více než půl hodiny.
NASA chtěla dostat svého muže do vesmíru co nejdříve. Shepardovi proto bylo řečeno, aby odpojil elektrické připojení od svého skafandru a vyčůral se přímo tam, kde byl. Tento postup samozřejmě nikdo předtím nezkoušel. Shepard měl oprávněné obavy z úrazu elektrickým proudem. Než došlo k odstartování asi o hodinu později, astronaut se cítil suchý.
Gagarin versus Shepard
Tato zkušenost byla pro inženýry nečekaná. Cathleen Lewisová z Národního muzea letectví a kosmonautiky k tomu poznamenala zásadní věc. „Zjistili, že ať už máte plány na start jakékoli, vždy dojde ke zpožděním,“ uvedla Lewisová. NASA začala začleňovat takzvané koupelnové inženýrství do svých letů později. Začala právě u projektu Mercury s katetrovým systémem.
Samotný let byl pro Američany obrovským úspěchem. Podle Moskvy ale nešlo o vesmírný let v pravém slova smyslu. Sedmatřicetiletý Shepard se během suborbitálního letu dostal do výšky 187 a půl kilometru. Mezinárodní letecká federace FAI však považuje za hranici vesmírného prostoru vzdálenost 100 kilometrů od povrchu Země. Shepardův let to splnil.
FAI navíc paradoxně zpochybňovala i regulérnost prvenství Jurije Gagarina. Podle pravidel měl kosmonaut v lodi zůstat po celou dobu letu. Gagarin ale vyskočil vysoko nad zemí a přistál pomocí padáku. Na rozdíl od Gagarina navíc Shepard prověřil i manuální řízení lodi Freedom 7.
Snídaně šampionů
Let proběhl bez technických obtíží. Tedy pokud nepovažujeme přetížení 6,3 g během startovní a celých 10,6 g během přistávací fáze za normální. Alan Shepard se do historie zapsal ještě jedním detailem, který přetrval dodnes. Před startem posnídal steak s vejci, tousty, kávu a pomerančový džus. Tato kombinace se později stala tradicí pro všechny další americké astronauty.
Dnes je speciálně vyrobený oblek prvního amerického vesmírného cestovatele spolu s Shepardovou kabinou důležitým historickým prvkem. Uniforma byla tlakovým oblekem, který měl chránit astronauty z programu Mercury během startu a návratu do zemské atmosféry. „Byl to experiment, aby se zjistilo, zda to bude fungovat a odolá velkým teplotním výkyvům,“ dodává Lewisová. Alan Shepard se nakonec podíval do vesmíru ještě jednou. Na začátku roku 1971 jako člen posádky Apollo 14 přistál na povrchu Měsíce.
