Bylo mu teprve sedm let, když poprvé viděl letadlo. Pilot ho tehdy vzal do kabiny. Pro malého kluka to byl začátek snu, který o dvacet let později proměnil ve skutečnost. Jurij Gagarin (†34) se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru.
Chlapec z vesnice, kde se nejedlo do sytosti
Jurij Alexejevič Gagarin se narodil v březnu 1934. Dětství prožil ve Smolenské oblasti. Rodiče pracovali v kolchozu, matka byla dojička, otec truhlář. Válka zasáhla jejich život naplno. Němci obsadili dům a rodina se musela přestěhovat do zemljanky, kterou otec vykopal na zahradě. Otec pracoval v mlýně a často se domů vracel zbitý.
Když v roce 1943 odvlekli staršího bratra a sestru na nucené práce, Jurij zůstal jako nejstarší doma. Po válce se rodina přestěhovala do nedalekého města Gžatsk. Jurij začal studovat a vyráběl modely letadel. Ve čtrnácti se dostal ke knize „Za hranicemi Země“ od ruského vizionáře Ciolkovského. O vesmíru snil pořád častěji.
Do výšky měl daleko. A právě proto letěl
Vyučil se slévačem. Jako výborný student pak dostal možnost pokračovat ve studiu v Saratově. Tam začal létat v aeroklubu a o pár let později nastoupil do vojenské pilotní školy v Orenburgu. Poté oženil s Valentinou, zdravotnicí, se kterou měl dvě dcery.
Do výběru kandidátů pro první let do vesmíru se dostal v roce 1960. Měřil jen 157 cm, a to byla výhoda. Kokpit vesmírné lodi byl velmi malý. V konkurenci několika stovek mladých pilotů se dostal do užší šestice, která procházela tvrdým výcvikem. Absolvovali trénink ve stavu beztíže, přetížení i přežití v pustině. Nakonec padlo rozhodnutí: poletí Gagarin. Rozhodla kombinace výborných výsledků, nízké postavy a podle některých i jméno a to, že byl fotogenický.
„Tak jedeme,“ zaznělo 12. dubna 1961
Start proběhl brzy ráno z kosmodromu Bajkonur. Jurij měl na sobě skafandr, který vypadal jako z jiného světa. A to doslova. Báli se, že by ho po návratu mohli zaměnit za špiona, a tak mu technici na poslední chvíli na helmu napsali rudým nápisem CCCP.
Raketa Vostok 1 se odlepila od Země v 07:07 středoevropského času. „Tak jedeme,“ řekl Gagarin těsně před startem. Loď vynesla do výšky 327 kilometrů. Z kabiny viděl naši planetu a popisoval ji slovy: „Vidím Zemi. Vidím mraky. Je to nádhera.“
Let trval 106 minut. Během návratu nastaly potíže. Přístrojový úsek se neoddělil podle plánu, kabina rotovala a hrozilo, že shoří. Až plameny přepálily spojovací kabel. Gagarin se v sedmi kilometrech nad zemí katapultoval a snesl se na padáku poblíž Volhy. Když ho na poli spatřila starší žena s vnučkou, nevěřila vlastním očím. „Přišel jste z vesmíru?“ zeptala se. „Ve skutečnosti ano,“ odpověděl.
Do vesmíru už nikdy
Po návratu byl Gagarin slavný po celém světě. Už 28. dubna 1961 navštívil Československo, kde ho vítaly davy. Sovětské vedení ho ale do dalšího letu nepustilo. Nechtěli riskovat ztrátu národního hrdiny. Místo toho studoval leteckou akademii a dál létal na stíhačkách.
Osudný den přišel 27. března 1968. Při cvičném letu s instruktorem se jeho MiG-15 zřítil. Bylo mu pouhých 34 let. Jeho urna byla uložena do zdi moskevského Kremlu na Rudém náměstí.
Po Gagarinově smrti se začaly šířit spekulace. Objevily se verze o tom, že byl před letem opilý, nebo že vůbec nezahynul v letadle, ale při dřívějším utajeném kosmickém pokusu. Tyto teorie ale oficiální vyšetřování odmítlo. Letadlo se mělo kvůli špatnému počasí dostat do kritické situace a mělo dojít ke ztrátě kontroly.
_-_Restoration.jpg){kind=link}