Před 103 lety se v Údolí králů otevřel průhled do světa, který tři tisíce let odolával času. Britský archeolog Howard Carter tehdy poprvé pohlédl do hrobky mladého panovníka a zahlédl lesk zlata. Jeho zpráva z 4. listopadu 1922 spustila celosvětovou fascinaci starověkým Egyptem. Tutanchamonova hrobka se stala od té doby symbolem archeologického zázraku.
První pohled do věčnosti
Howard Carter postupoval opatrně a odhrnoval poslední kameny u vchodu do skryté komory. Když světlo zasvítilo dovnitř, lord Carnarvon se zeptal, zda něco vidí. Carter odpověděl slovy, která přežila celé století: „Úžasné věci.“ Právě tato věta otevřela jednu z nejvlivnějších kapitol moderní archeologie.
Objev ležel v místě, kam lidská noha po staletí nevkročila. Tutanchamonova hrobka se dochovala překvapivě dobře a vykradači se do hlavních prostor nikdy nedostali. Vstup vedl do předsíně, ze které se otevíraly další místnosti. Už první pohled odhalil výbavu hodnou krále, i když šlo o vládce s krátkou vládou.
Práce na místě trvala roky a vyžadovala přesnost i trpělivost. Carterův tým dokumentoval, balil a převážel každý kus i drobnost. Zájem veřejnosti rostl s každou zprávou a fotografie z místa oběhly svět. Objev se stal měřítkem pro pozdější výzkumy i pro práci v muzeích.
Tutanchamonova hrobka měla čtyři místnosti
Hrobka měla čtyři malé místnosti a každá měla jasný účel. V předsíni stály vozy, pohřební lehátka a pod nimi slavný královský trůn. Stěny lemovaly dřevěné a pozlacené sošky, truhly i nářadí pro posmrtný život. Skladiště ukrývalo lehátka, židle a desítky skříněk s výbavou pro každodenní potřeby.
Srdcem celého komplexu byla pohřební komora. Faraon spočíval ve třech rakvích a jedna byla zhotovena z přibližně 1140 kilogramů zlata. Tělo zdobilo asi 150 zlatých amuletů a šperků a nad tím vším zářila posmrtná maska. Právě její tvář se stala ikonou celé epochy.
Poslední prostor byla pokladnice s pozoruhodnou skladbou předmětů. Stála zde skříň s kanopami, ve kterých spočívaly královy vnitřnosti. Archeologové napočítali přes třicet modelů lodí pro cestu na onen svět a stovky dalších artefaktů. Vyzvedávání zhruba 3500 cenností trvalo osm let a zaplnilo dvanáct výstavních hal v káhirském Egyptském muzeu.
Krátký život mladého vládce
Tutanchamon usedl na trůn jako chlapec. Bylo mu asi devět let a následoval svého otce Achnatona, který prosazoval uctívání boha Atona. Mladý král vrátil zemi k tradiční víře a přijal nové jméno Tutanchamon, což znamená „živoucí obraz Amona“. Jeho vláda trvala přibližně devět let a skončila náhle.
Tělo bylo v dalších desetiletích zkoumáno pomocí rentgenu, skenerů i analýz DNA. Podle studií měl faraon poškozené dolní končetiny a při chůzi používal hůlky. National Geographic také připomněl, že se přidával i rozštěp patra a další dědičné vady. Vědci dlouhodobě uvádějí, že pravděpodobnou příčinou smrti byla infekce po zlomenině stehenní kosti.
Rodinné souvislosti zůstaly citlivým tématem, ale genetika posunula poznání. Výzkum z roku 2010 označil za matku Achnatonovu sestru a vedlejší manželku. Královna Nefertiti měla s Achnatonem dcery a z možnosti mateřství byla vyjmuta. V pohřební výbavě byly navíc dvě mumifikované dcery, velmi pravděpodobně mrtvě narozené děti.
Odkaz, spory a mýty
Objev rozpoutal zájem veřejnosti i příběhy, které přerostly do legend. Po úmrtí lorda Carnarvona se mluvilo o kletbě, která měla stihnout ty, kdo porušili klid faraona. Po letech srovnání vychází bilance střízlivěji. Z osmapadesáti lidí zapojených do výzkumu jich během dvanácti let zemřelo osm a Carter se dožil šestašedesáti let.
Diskuse vyvolala i otázka, jak přesně naložil Carter s každým předmětem, co našel. Americký egyptolog Bob Brier v knize „Tutankhamun and the Tomb that Changed the World“ napsal: „Nyní však o tom není pochyb.“ Reagoval tak na domněnku, že si objevitel ponechal část drobností. Téma patří k nejcitlivějším v dějinách objevování, přesto základní corpus nálezu zůstal vědecky zpracován a zveřejněn.
Vědci se postupně vyrovnávali i s představou skrytých prostor. Roku 2018 odborné průzkumy oznámily, že Tutanchamonova hrobka žádné další komory neskrývá. Dnešní egyptologie přitom stojí na pečlivé dokumentaci a otevřeném sdílení dat. Artefakty z hrobky přitahují návštěvníky a velká část z nich míří do Grand Egyptian Museum v Káhiře.
Před 68 lety fenka Lajka obletěla Zemi, ale jen jednou. Zabil ji stres a žár kabiny, Sověti to dekády tajili
Zdroje: autorský text, National Geographic, Britannica
_1.jpg){kind=link}
