Tvář korunové mince patřila Bedřišce Synkové, skautce odsouzené za velezradu. Režim o tom nesměl vědět

Mince a bankovky skrývají neuvěřitelné příběhy. Jde o kroniky, které máme skoro denně v ruce, přesto je vůbec nevnímáme. Jedním z takových příkladů byla korunová mince platná od roku 1957 až do porevolučního roku 1993. Je na ní totiž zobrazena žena s opravdu neobyčejným příběhem – Bedřiška Synková. Dívka, která v pokleku sází lípu, byla politickou vězenkyní. 

V kapse ji nosil každý

Šlo o devatenáctiletou skautku Bedřišku Synkovou, kterou minulý režim odsoudil za velezradu. Je vidět, jak byla tato doba plná obrovských paradoxů. Antikomunistka a členka hnutí, které se snažil režim potlačit, měla memento v kapse každého socialistického občana. Včetně těch nejvyšších funkcionářů.

Dětství plné ideálů

Bedřiška narozená v roce 1935 vyrůstala v Praze v rodině technického inovátora Bedřicha a maminky Jany. Domácnost se čtyřmi sourozenci byla prodchnuta masarykovskými ideály. Sama jezdila na koni, hrála jazz, byla silnou katoličkou. Ve 13 letech objevila skauting a stala se členkou oddílu Ostříž. Říkali jí tam Bejba nebo Bejbina, postupně začala i vést mladé skauty.

Ilegální činnost

Ne, dívka se nevěnovala nějaké partyzánštině, i když… Komunistický převrat v roce 1948 znamenal začlenění Junáka do Svazu mládeže a pak jeho úplný zákaz. Synková s radlickými oddílem dál tajně organizovala tábory a vydávala časopisy. S kamarády doufala, že jde jen o dočasný stav a režim brzy pomine.

Oddíl sama rozpustila až v roce 1953, kdy byla plnoletá a stala se tak i trestně odpovědnou. I tak ale na dveře bytu zaklepala v srpnu 1954 StB. Přišly výslechy dlouhé sedmnáct hodin, nakonec obvinění z účasti na spiknutí proti režimu.

Politický proces

Během března 1955 proběhl v Praze inscenovaný proces s celkem osmnáctkou skautů. Byly jim připsány sabotáže jako rozbití výkladní skříně KSČ ve Všenorech, vypuštění kol autobusu nebo narušení telefonního vedení. Bedřiška sama byla obviněná z přechovávání zbraní. Měla totiž doma nefunkční dámský revolver a divadelní rekvizitu kopí.

Soud jí nakonec “napařil” deset let za velezradu s odůvodněním, že skauting je nástrojem buržoazie a kosmopolitismu. Odvolání vše snížilo na osm let. Dívka tak putovala nejdříve na Pankrác, pak do tábora nucených prací v Želiezovcích, a nakonec do pardubické věznice.

Role sochařky Uchytilové

Dívka byla za mřížemi, její matka působila jako sekretářka na pražské umělecké škole. Tak povídala tuto rodinnou historii i akademické sochařce a medailérce Marii Uchytilové. Tu osud skautky naštval natolik, že se rozhodla k originálnímu odporu. V roce 1956 se totiž konala soutěž o návrh nové československé koruny.

„Přineste mi fotografii, já se to pokusím zpracovat a dám to na tu korunu. Nikdo to ale nesmí vědět.” Tak vzpomínala sama Bedřiška na klíčový okamžik v roce 2015 pro Reportéry ČT. Uchytilová pak podle fotek vytvořila tvář dívky sázející lípu. Pokud by se cokoli provalilo, byl by osud sochařky asi zpečetěn. Mince se stala nejdéle platícím platidlem československé historie.

Další osudy?

Bedřiška Synková opustila vězení v roce 1959 díky amnestii. S Marií Uchytilovou se zakrátko setkala osobně a dozvěděla se i o minci. Celý příběh však zůstal až do revoluce skryt. V roce 1968 využila rodina cestu do NSR, nakonec se usadili ve Švýcarsku. Od roku 2021 žije Bedřiška Synková (90) opět u nás.

Mohlo by vás zajímat:

Nejstarší fotbalový klub u nás hraje dál. A není to Sparta ani Slavia