V Česku máme víc než šedesát sopek. Ty nejmladší byly aktivní ještě před 170 tisíci lety

Sopky neboli vulkány má našinec obvykle spojeny spíše s exotickými oblastmi, ve středu Evropy o nich ani moc neuvažujeme. Jsou pro nás vlastně reálně něčím cizím, čehož exploze se dějí „tam venku“. I u nás se ale nacházejí dokonce desítky vyhaslých sopek. A některé z nich byly z geologického vnímání času aktivní ještě poměrně nedávno. Kde na ně narazíte?

REKLAMA

Nejmladší sopky

Na území republiky se dnes nachází asi 62 sopek. Nejmladší z nich, Železná hůrka na Chebsku, chrlila lávu ještě před 170 tisíci lety. Z pohledu geologie měřící čas v milionech jde tedy o okamžik. Tyto geologické útvary totiž formovaly takové oblasti jako proslulý Český ráj a dodnes naši krajinu ovlivňují.

Jen 15 kilometrů od Železné hůrky je Komorní hůrka, obě jsou sopečnými miminky. „Pokud jejich erupci tehdy skutečně sledovali lidé, byli jistě překvapeni, když to začalo soptit,“ podotýká Jan Mrlina z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Bohatá vulkanická historie

Ač to zní možná překvapivě, vulkanická činnost na našem území byla nadmíru bohatá. I Akademie věd ČR potvrzuje, že sopky tu vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let. To už je trochu vzdálenější doba. Tehdy vznikly kopce jihozápadních Čech, vulkanické pruhy a stopy se táhnout od Kdyně až na území Mělníku. A lidé kolikrát ani nevědí, že jde o vyhaslé sopky, proto je berou jako exotiku.

Nejčilejší byla sopky ve třetihorách, tedy období 66 – 2,5 milionu let, to se týkalo hlavně západních Čech.

Oherský rift

Jedna z nejdůležitějších sopečných oblastí u nás je tzv. oherský rift, taková sopečná dálnice. Jde o pás dlouhý 280 kilometrů sahající od severu Čech až k Chebu. Rift je vlastně zlomem, kde rozpínáním zemské kůry vzniká místo pro průnik magmatu na povrch.

Doupovské hory

Ty jsou naším největším stratovulkánem, který střídal lávové proudy a mračna popela. Plocha 1 200 kilometrů čtverečných vznikla v místě střetu oherského riftu a jáchymovského zlomu. Doupovské hory vznikly v polovině třetihor, tedy před 40 až 18 miliony let.

České středohoří

To je velmi složitým vulkanickým komplexem. Působením eroze pak zůstaly jen zbytky přírodních drah vulkánů a další systémy skryté už pod povrchem. Nezachovaly se nám originální sopečné kužele ani další povrchové projevy.

Národní sopka

Samozřejmě nemůžeme zapomenout na památnou horu Říp, která byla ve své době o poznání mohutnějším vulkánem než výše zmíněné nejmladší sopky. Více explodoval, než vyléval žhavou lávu. Bylo to před 25 miliony let, kdy ještě nebyli lidé. Pokud ano, určitě by okamžitě „vyklidili pole“.

Moravské sopky

Na jihozápadu a severu Moravy najdete menší centra sopek kolem Bruntálu, Opavy, Ostravy a Uherského Brodu. Nejmladší jsou ty u Bruntálu, zajímavé útvary jsou také Venušina sopka nebo Uhlířský vrch.

Současnost?

Bohudík tu nemáme žádné aktivní „kusy“, sopečná činnost se ale projevuje stále. Okolí Chebu i Karlových varů se stále chvěje, jde o seismologický nejčilejší místa. Jsou to hlavně dlouhé série rychlých po sobě jdoucích slabších otřesů. Pozůstatkem vulkanismu u nás jsou také minerální a termální prameny. Sopečné činnosti tak vděčíme za většinu našeho lázeňství.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Cizáci ve vlastní zemi aneb Sudetští Němci po válce: Z Československa do Německa a zase do vyhnanství

Když skončila druhá světová válka, pro více než dva miliony Němců z českých zemí to nebyl návrat domů, ale začátek dalšího vyhnanství. Tak je čekalo ponížení.

Karel IV. a jeho matka Eliška Přemyslovna: Vztah, který přervalo násilné odloučení, za kterým stál jeho otec Jan Lucemburský

Často se mluví o jeho manželkách. Zapomíná se však na ten první vliv, který měla jeho matka, Eliška Přemyslovna. Karel IV. si její lásky příliš neužil...

První Američanka ve vesmíru Sally Rideová: To, že milovala ženu, vyšlo najevo až po její smrti

Sally Rideová (†61) napsala americkou historii, a to jako první žena z USA, která se podívala do vesmíru. Ale jedno zásadní téma celý život skrývala.

První školní den kdysi a dnes: Pionýrský šátek nahradila rozmanitost a svoboda výběru

První školní den byl, je a i nadále bude jedním z nejsilnějších životních momentů dítěte i rodičů. Jak se liší ten dnešní od dob minulých?

105 let od startu československé fotbalové reprezentace. První zápas skončil sedmi góly

Koncem 19. století dorazilo i k nám kouzlo míče a zeleného trávníku. Jak vypadaly tuzemské počátky fotbalu? A jak si vedla první reprezentace?

Arcivévodkyně Marie Karolína: Dcera Marie Terezie, která se stala „nejnebezpečnější ženou Evropy“

Dcera Marie Terezie matku předčila počtem dětí. Marie Karolína dokázala zkrotit neotesaného manžela a ještě se postavit samotnému Napoleonovi.