Zemřel sám a zapomenutý. Michal Hejný (†41) alias Čenda Bujnoch se neměl ke komu vrátit, známí se od něj odvrátili

Byl talentovaný a měl charisma, které by mu záviděl i Jan Kraus. Michal Hejný, nezapomenutelný Čenda Bujnoch z Dívky na koštěti, by letos 25. května oslavil sedmdesátiny. Jeho životní příběh ale skončil předčasně, osaměle a daleko od domova.

REKLAMA

Kluk, který padl do oka Václavu Vorlíčkovi

Když režisér Václav Vorlíček obsazoval partu rošťáků do filmu Dívka na koštěti, měl prý okamžitě jasno. „Jakmile jsem ho uviděl poprvé, hned mi pro tu roli padl do oka. Zlobili i mimo natáčení. Pak zmizel do světa a už jsme se neviděli. Bohužel měl dost těžkej osud,“ vzpomínal pro CNN Prima NEWS režisér, který zemřel v roce 2019.

Michal byl tehdy šestnáctiletý student konzervatoře a herectví bral spíš jako dobrodružství než kariéru. Spolu s Janem Krausem a Vlastimilem Zavřelem vytvořil na plátně partu nezapomenutelných uličníků, kteří se pletli do života čarodějnice Saxany. „Byli jsme mladí a dost jsme blbli. Pamatuji se, že jsme ho jednou hodili do vody a tři hodiny ho nepustili ven,“ řekl Zavřel před lety pro CNN Prima NEWS.

Talentovaný rebel s duší emigranta

Hejný pocházel z intelektuální rodiny. Jeho otec Slavomil Hejný byl uznávaný botanik, matka Liselotte Teltscherová rostlinná fyzioložka. Po dvou letech na konzervatoři přestoupil na DAMU, kde se potkal se Simonou Stašovou a Janou Paulovou. Profesorkou mu byla legendární Jaroslava Adamová.

Podle pamětníků měl Michal povahu, která se těžko vešla do dobových mantinelů. „Měl podmínečné vyloučení z DAMU,“ vzpomínal Vlastimil Zavřel. Důvodem měl být konflikt s jednou z pedagožek, komunistkou Světlanou Amortovou. Po dvou sezonách v šumperském divadle se rozhodl odejít. V roce 1978, když mu bylo třiadvacet, vycestoval na devizový příslib do Itálie. A už se nevrátil.

Z Prahy do New Yorku a zpět jen na návštěvy

Z Říma zamířil do Spojených států. Tam se dostal na proslulou hereckou školu Lee Strasberga, kam chodily hvězdy jako Al Pacino nebo Marilyn Monroe. Studium ale nedokončil. Herectví pro něj vlastně bylo jen prostředkem, jak uniknout před komunistickým útlakem.

Po revoluci začal znovu jezdit do Prahy, kde se zapojil do překladů amerických muzikálů. Ovládal šest jazyků a byl vynikající muzikant. Podle Simony Stašové měl dar, který se jen tak nevidí. „Zpíval písně Barbry Streisand tak, že se to nepoznalo od originálu,“ řekla herečka pro deník Blesk.

Tragický konec a zapomenutý talent

V Americe se setkal se svou hudební modlou Barbrou Streisand, která mu tehdy prorokovala velkou budoucnost. Osud ale rozhodl jinak. Michal se nakazil virem HIV a onemocněl AIDS. „Když se do Prahy doneslo, že Hejný dostal AIDS, nikdo ze známých se už s ním proto nechtěl setkat a ani já jsem neměla odvahu,“ svěřila se Simona Stašová pro Blesk.

Krátce před smrtí jí poslal dopis s prosbou, zda by za ní mohl přijet. „Odpověděla jsem slušně, že za mnou bohužel ne, jelikož čekám nový život. Ať se na mě nezlobí. To bylo naposledy, co jsme si napsali,“ dodala herečka. Michal Hejný zemřel 22. října 1996 v Oneontě ve státě New York. Bylo mu 41 let.

Sedmdesátiny by se tak letos dožil jen v představách svých blízkých. Ale i po padesáti letech od premiéry Dívky na koštěti zůstává jeho Čenda Bujnoch jedním z nejživějších filmových puberťáků české kinematografie.

Zdroj: ČSFD, CNN, Blesk

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Katyňský podvod a 25 700 rozsudků smrti. Sověti popravovali německými pistolemi, pravdu ukázal až Gorbačov

Pravda o masakru v Katyni: Jak Josif Stalin a politbyro v roce 1940 rozhodli o likvidaci 25 700 Poláků a proč Sověti svalovali vinu na Němce až do roku 1990.

Tesla tvrdil, že v roce 1904 vyrobil kulový blesk. Fyzici považovali jeho vize za čarodějnictví

V roce 1904 Nikola Tesla šokoval svět tvrzením, že ovládl kulový blesk. Pohled na jeho experimenty v Colorado Springs odhaluje fakta i dobové mýty o plazmatu.

55 vteřin zkázy v Bukurešti. V roce 1977 pohřbily sutiny přes 1500 lidí během sledování televize

Roku 1977 zasáhlo Rumunsko ničivé zemětřesení se silou 7,2 Richterovy škály. Bukurešť se proměnila v sutiny a o život přišlo přes 1500 lidí včetně herce Caragia.

Dřevěná prkna a houpání nad propastí. První sedačková lanovka na Pustevny byla jen pro odvážlivce

První sedačková lanovka v Československu vyjela na Pustevny v březnu 1940. Inženýr František Wiesner tehdy stvořil unikát, který navždy změnil beskydskou turistiku.

Hliníkové piano a 36 obětí v ohnivém pekle. Před 90 lety vzlétl Hindenburg jako pýcha nacistického Německa

Vzducholoď Hindenburg byla vrcholem luxusu a techniky své doby. Její první let v roce 1936 zahájil éru, kterou o rok později ukončila katastrofa v Lakehurstu.

Solo let kolem světa v tikající bombě. Steve Fossett posunul hranice možného a pak zmizel v poušti

Steve Fossett v roce 2005 jako první člověk obletěl svět sólo a bez mezipřistání. Extrémní let v kokpitu GlobalFlyeru trval 67 hodin a vyzkoušel hranice lidské vůle.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA