Zemřel sám a zapomenutý. Michal Hejný (†41) alias Čenda Bujnoch se neměl ke komu vrátit, známí se od něj odvrátili

Byl talentovaný a měl charisma, které by mu záviděl i Jan Kraus. Michal Hejný, nezapomenutelný Čenda Bujnoch z Dívky na koštěti, by letos 25. května oslavil sedmdesátiny. Jeho životní příběh ale skončil předčasně, osaměle a daleko od domova.

REKLAMA

Kluk, který padl do oka Václavu Vorlíčkovi

Když režisér Václav Vorlíček obsazoval partu rošťáků do filmu Dívka na koštěti, měl prý okamžitě jasno. „Jakmile jsem ho uviděl poprvé, hned mi pro tu roli padl do oka. Zlobili i mimo natáčení. Pak zmizel do světa a už jsme se neviděli. Bohužel měl dost těžkej osud,“ vzpomínal pro CNN Prima NEWS režisér, který zemřel v roce 2019.

Michal byl tehdy šestnáctiletý student konzervatoře a herectví bral spíš jako dobrodružství než kariéru. Spolu s Janem Krausem a Vlastimilem Zavřelem vytvořil na plátně partu nezapomenutelných uličníků, kteří se pletli do života čarodějnice Saxany. „Byli jsme mladí a dost jsme blbli. Pamatuji se, že jsme ho jednou hodili do vody a tři hodiny ho nepustili ven,“ řekl Zavřel před lety pro CNN Prima NEWS.

Talentovaný rebel s duší emigranta

Hejný pocházel z intelektuální rodiny. Jeho otec Slavomil Hejný byl uznávaný botanik, matka Liselotte Teltscherová rostlinná fyzioložka. Po dvou letech na konzervatoři přestoupil na DAMU, kde se potkal se Simonou Stašovou a Janou Paulovou. Profesorkou mu byla legendární Jaroslava Adamová.

Podle pamětníků měl Michal povahu, která se těžko vešla do dobových mantinelů. „Měl podmínečné vyloučení z DAMU,“ vzpomínal Vlastimil Zavřel. Důvodem měl být konflikt s jednou z pedagožek, komunistkou Světlanou Amortovou. Po dvou sezonách v šumperském divadle se rozhodl odejít. V roce 1978, když mu bylo třiadvacet, vycestoval na devizový příslib do Itálie. A už se nevrátil.

Z Prahy do New Yorku a zpět jen na návštěvy

Z Říma zamířil do Spojených států. Tam se dostal na proslulou hereckou školu Lee Strasberga, kam chodily hvězdy jako Al Pacino nebo Marilyn Monroe. Studium ale nedokončil. Herectví pro něj vlastně bylo jen prostředkem, jak uniknout před komunistickým útlakem.

Po revoluci začal znovu jezdit do Prahy, kde se zapojil do překladů amerických muzikálů. Ovládal šest jazyků a byl vynikající muzikant. Podle Simony Stašové měl dar, který se jen tak nevidí. „Zpíval písně Barbry Streisand tak, že se to nepoznalo od originálu,“ řekla herečka pro deník Blesk.

Tragický konec a zapomenutý talent

V Americe se setkal se svou hudební modlou Barbrou Streisand, která mu tehdy prorokovala velkou budoucnost. Osud ale rozhodl jinak. Michal se nakazil virem HIV a onemocněl AIDS. „Když se do Prahy doneslo, že Hejný dostal AIDS, nikdo ze známých se už s ním proto nechtěl setkat a ani já jsem neměla odvahu,“ svěřila se Simona Stašová pro Blesk.

Krátce před smrtí jí poslal dopis s prosbou, zda by za ní mohl přijet. „Odpověděla jsem slušně, že za mnou bohužel ne, jelikož čekám nový život. Ať se na mě nezlobí. To bylo naposledy, co jsme si napsali,“ dodala herečka. Michal Hejný zemřel 22. října 1996 v Oneontě ve státě New York. Bylo mu 41 let.

Sedmdesátiny by se tak letos dožil jen v představách svých blízkých. Ale i po padesáti letech od premiéry Dívky na koštěti zůstává jeho Čenda Bujnoch jedním z nejživějších filmových puberťáků české kinematografie.

Zdroj: ČSFD, CNN, Blesk

Marie Kučerová, DiS.
Marie Kučerová, DiS.
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Krev pod vraty Staroměstské radnice. Tajná poprava Jana Želivského, která obrátila Prahu naruby

Když se pod vraty Staroměstské radnice objevila krev, Praha pochopila, že revoluce začala požírat své děti. Tady je příběh Jana Želivského v celé krutosti.

Letní čas jako nouzové opatření během války. U nás ho zavedli přes noc a nařízením z Vídně

Každý rok dvakrát stejný scénář. Na jaře o hodinu méně spánku, na podzim si „přispíme“. Letní a zimní čas - kde se to celé vlastně vzalo? Proč se to nezrušilo?

Nejničivější výbuch historie: Jak Krakatoa smetla ostrov, ochladila Zemi a inspirovala Čapka

Výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 zničil ostrov, změnil klima a ovlivnil umění i vědu. Co se tehdy stalo a proč na to svět dodnes nezapomněl?

Thomas Edison žárovku nevynalezl, ale změnil svět. 146 let od chvíle, kdy ji poprvé rozsvítil

Psal se 21. říjen 1879 a v Menlo Parku se poprvé rozzářilo teplé světlo elektrické žárovky, a to na čtyřicet hodin. Stál za tím Thomas Alva Edison.

Před 285 lety zemřel císař Karel VI., který vlastně neměl nikdy vládnout. Otec Marie Terezie změnil osud Evropy

Na trůn se nechystal. Přesto vládl celé říši. Císař Karel VI. se zapsal do dějin jako poslední mužský Habsburk, který usedl na trůn. A jako otec Marie Terezie.

USA koupily Aljašku od Ruska. Obchod, kterému se před 158 lety všichni smáli

Když Rusko prodalo Americe Aljašku, všichni se smáli. Dnes je z ledové pustiny zlatý stát, který Američanům vydělává miliardy.