Zlatá ulička na Pražském hradě je každodenním cílem mnoha turistů, přičemž působí jako pohádková kulisa. Maličké barevné domečky, nízké stříšky, to vše připomíná spíše bydlení pro panenky než reálné příbytky. Prakticky celá její historie měla však k idylce a klidu velmi daleko. I tak byla místem pobytu řady fascinujících osobností.
Ve Zlaté uličce na Hradčanech čas skoro ani nemíjí.
Chceš-li žít pět set let, všeho nech, dej se na alchymii.
Až se ten velký zázrak stane, vyprchá zlato našich řek.
Buď sbohem, buď sbohem šarlatáne, pozdravuj od nás příští věk!Vítězslav Nezval
Červení střelci za Rudolfa II.
Historie Zlaté uličky sahá až do 16. září 1597. Ten den vydal císař Rudolf II. dekret, kterým vyhrazoval 24 hradním střelcům místo “ve zdi zámku proti zahradě”, jak uvádí i Česká televize. Samotné příbytky pak opravdu vznikly ze zdi. Koncem 16. století totiž požádali stejní střelci císaře, aby mohli zazdít oblouky v hradní zdi a udělat si v nich malé pokojíky.
Červení se střelcům přezdívalo podle stejnokrojů a domečky si postavili sami. Způsob stavby, respektive vyzdění ze samotné zdi pak vysvětluje ony miniaturní rozměry. Za úkol měli střežit brány hradu, brzy si k tomu ale přidali “vedlejšák” v podobě různých řemesel. Zlatá ulička se tak postupně stala i místem pro hostince a vykřičené domy. Původní “design” dnes připomíná jen číslo popisné 13.
Evoluce názvu
V běžném náhledu mohou za název romantické zkazky o alchymistech na Rudolfově dvoře. Dnešní název ale klame, vžil se totiž až v 17. století. Nikdy nebyla hlavním místem zlatníků, ani tu alchymisté nezkoušeli vyrobit zlato. Původní jméno je Zlatnická, protože tu bydleli začínající zlatotepci. Respektive ti, kteří si nemohli dovolit “lepší adresu”. Ve 20. století se pak stala sídlem nejedné osobnosti.
Franz Kafka
V modrém domečku číslo 22 našel klidné místo pro tvorbu Franz Kafka, který zde dlel od listopadu 1916 do března 1917. „Ten domeček patřil jeho sestře Otýlii Davidové a ona ho Franzovi poskytla jako klidné místo pro jeho literární tvorbu,” uvádí pro Radio Prague Zdeňka Kuchyňová. Vznikla tu třeba většina povídek sbírky Venkovský lékař.
Josef Kazda a literáti
V domku číslo 12 bydlel filmový historik a sběratel Josef Kazda. Přezdívá se mu i “zachránce československého filmu”, protože během druhé světové války uschoval právě tady mnoho kopií snímků určených nacisty k likvidaci.
Stejné popisné číslo hostilo na přelomu 20. a 30. let 20. století básníka Jaroslava Seiferta. Scházeli se tu i další poetové, třeba Vítězslav Nezval a František Halas.
Zdroje: CeskaTelevize, RadioPrague
