V polovině září roku 1995 se Jan Mašek vrátil domů z výkonu trestu. Jeho rodina ale z návratu radost neměla a o několik dní později se po něm slehla zem. Zmizení muže z malé obce na Jihlavsku dodnes provází řada nezodpovězených otázek a nevyjasněných stop.
Chladné přivítání ve Vysokých Studnicích
Jan Mašek si v kuřimské věznici odpykal dvouletý trest za loupež a v pondělí 18. září vstoupil do dveří svého domu ve Vysokých Studnicích. Tady ho ale nikdo nečekal s otevřenou náručí. Bývalý trestanec se vyznačoval spíše násilnou povahou a jeho nejbližší s ním měli špatné zkušenosti už před nástupem do cely. Manželka i dcery z něj měly po návratu obrovský strach.
Z vězení jim totiž pravidelně posílal dopisy, které zdobily obrázky rakviček. Vystrašené ženy proto požádaly o pomoc muže ze sousedství. Tento člověk se s Maškovou ženou už dříve sblížil a ochotně jí pomáhal se vším potřebným. Urostlý ochránce byl navíc naprostým protikladem drobného a hubeného navrátilce z vězení.
Krvavé stopy na obložení stěn
Mezi oběma muži došlo dle vyšetřování po Maškově příjezdu k fyzickému konfliktu. Kriminalisté později v chodbě rodinného domu objevili krev. Soused policii přiznal, že se s dotyčným popral hned v den jeho návratu.
„Všechno se muselo semlet 18. září 1995, kdy se tehdy čtyřicetiletý Mašek vrátil domů,“ popsal začátky vyšetřování kriminalista Vladimír Matoušek pro portál iDNES.cz. Krvavá stopa na dřevěném obkladu stěn tak mohla být podle této verze pouhým následkem rvačky. Další vývoj událostí ale brněnské vyšetřovatele nasměroval k mnohem pochmurnějšímu scénáři.
Podezřelý telefonát a noční jízda
Dva dny po údajném konfliktu přijal bratr zmizelého podivný telefonát. Hlas na druhém konci se představil jako Jan, mluvil však velmi obecně a po chvíli rychle zavěsil. Policie začala pracovat s verzí, že volající měl vytvořit dojem o Maškově bezproblémovém a dobrovolném odchodu z domova.
Na konci září pak přišlo do případu zásadní svědectví. Někdo viděl urostlého souseda odjíždět od domu se zhasnutými světly auta. „Na sedadle spolujezdce bylo cosi jako koberec, co se kymácelo a on to při jízdě přidržoval,“ přiblížil vyšetřovatel tehdejší výpověď jednoho z místních svědků.
Marné prohledávání rybníků a okolí
Hlavní podezřelý odcestoval s kriminalisty do Prahy na vyšetření na polygrafu. Reakce na otázky ohledně možného uložení těla policisty zavedly přímo k jednomu z rybníků za vesnicí. Do následné pátrací akce se na podzim zapojili potápěči i speciálně vycvičení psi na vyhledávání osob.
Na místo přijela také specializovaná firma se zemním radarem. Policisté důkladně prohledávali široké okolí včetně jímek u nedalekého kravína. Žádné tělo se najít nepodařilo. Podezřelý muž bez trestní minulosti svou vinu během čtyř výslechů kategoricky odmítal a tvrdil o sobě, že pouze bránil ohroženou ženu. Manželka zmizelého k celé věci využila svého práva nevypovídat.
Vyšetřovatelé případ odložili
Do spletitého případu zasáhlo ještě hlášení o muži podobném Maškovi na jihlavském autobusovém nádraží. Tuto stopu se nepodařilo spolehlivě potvrdit a celé pátrání uvízlo na mrtvém bodě. Hledaný muž vlastnil dům, neměl u sebe peníze a postrádal prostředky k uspořádání nového života někde v ústraní.
V roce 1996 vyšetřovatelé případ oficiálně odložili. V současnosti uplynulo od oněch událostí přesně jednatřicet let a policie věc nadále eviduje v kolonce nevyřešených případů. Rodina i sousedé z Vysokých Studnic tak už možná nikdy nezjistí úplnou pravdu.
