Dcera Marie Terezie, která matku předčila počtem dětí, dokázala zkrotit neotesaného manžela a ještě se postavit samotnému Napoleonovi. Příběh Marie Karolíny je stejně fascinující jako dramatický. A právě před 273 lety se Marie Karolína narodila.
Holčička, která se nevzdala
Marie Karolína přišla na svět ve Vídni 26. srpna 1752 jako třinácté dítě císařovny Marie Terezie. Doma jí říkali Charlotta a vyrůstala po boku své sestry Marie Antonie, pozdější francouzské královny Marie Antoinetty. Společně lumpačily, dostávaly od matky výchovné kázání a už tehdy bylo jasné, že Charlotta má tvrdou hlavu a jazyk ostrý jako břitva.
Rodinná tradice byla drsná. Dvě její starší sestry nesly stejné jméno, ale obě zemřely malé. A tak jméno „Marie Karolína“ připadlo znovu právě jí. Tentokrát se ale historie neopakovala. Charlotta byla zdravá, odvážná a povahou připomínala matku víc než kdokoliv z početného sourozeneckého klanu.
Manželství jako trest
O ruku ji nikdo neptal. Když zemřely dvě její sestry určené pro neapolského krále Ferdinanda, musela je zastoupit. A to se jí vůbec nelíbilo. Dobře totiž věděla, koho dostane za muže. Ferdinand měl přezdívku „král nosatec“ a pověst nevzdělaného hrubiána, který raději chytá potkany v paláci, než aby vládl.
Svatba v roce 1768 byla pro šestnáctiletou Charlottu začátkem velkého utrpení. Sama psala, že svatební noc byla tak hrozná, že raději myslela na smrt. Její muž se k ní choval neuctivě a dvůr v Neapoli jí připadal jako zlý sen. Všude zvířata, přísná etiketa a žádné soukromí. Přesto se nevzdala. Postupně se naučila manžela zkrotit a z hulváta udělala poslušného chotě, který jí vládu ochotně přenechal.
Královna a matka
Když Ferdinand trávil čas na lovu nebo u hazardu, vládu převzala Marie Karolína. Dokázala, že je chytrá a odhodlaná. Měnila ministry, zavedla reformy, založila akademii věd a modernizovala loďstvo. Z Neapole se stalo živější království, i když státní pokladna praskala ve švech.
A mezitím stíhala rodit děti. Během dvaceti let jich přivedla na svět osmnáct. Tím překonala i vlastní matku Marii Terezii, ta jich porodila 16. Bohužel, jen sedm se dožilo dospělosti. Přesto říkala, že je nejdřív matkou a až potom královnou. V politice i doma se ukázala jako žena, která dokáže zvládnout víc než většina mužů její doby.
Napoleonův úhlavní nepřítel
Pak přišla Francouzská revoluce a s ní poprava její sestry Marie Antoinetty. Od té chvíle se Marie Karolína stala jednou z největších odpůrkyň revoluce i Napoleona. Zaváděla cenzuru, tajnou policii a chránila svou rodinu. Dvakrát musela prchat před francouzskými vojsky, jednou dokonce s pomocí admirála Nelsona.
Napoleon o ní mluvil jako o „nejnebezpečnější ženě Evropy“. A měl proč. Dokázala vybudovat spojení s Anglií, intrikovala proti Francouzům a snažila se udržet moc své rodiny. I když nakonec musela z Neapole odejít a poslední roky života prožila ve Vídni, zůstala symbolem nezdolné panovnice, která se nikdy nesklonila. Zemřela roku 1814, krátce před tím, než Napoleon padl u Waterloo.
Zdroj: stoplusjednicka, denik.cz, historique-blog
