Byly psány ve stínu gilotiny a zapsaly poslední emoce královny, která už neměla co ztratit. Marie Antoinetta si během věznění vyměňovala dopisy s mužem, kterému zřejmě důvěřovala víc než vlastnímu manželovi. Část těchto dopisů ale někdo úmyslně poškrtal. Až v roce 2021 vědci přečetli, co přesně chtěla říct. A kdo to chtěl navždy skrýt.
Řádky z vězení. A možná i zamilované vyznání
Je červen 1791. Francouzská královna Marie Antoinetta je se svou rodinou držena pod zámkem v pařížském Tuilerijském paláci. Město vře, revoluce nabírá sílu. Královská rodina se marně snažila utéct, ale byla zadržena. Všechny naděje jsou teď v dopisech. Tajné zprávy posílá svému důvěrníkovi, švédskému hraběti Hansu Axelu von Fersenovi. Muži, který měl být nejen jejím spojencem, ale možná i něčím víc.
„Od konce června 1791 do června 1792 si psali tajnou korespondenci. Část těchto dopisů dnes uchovává francouzský národní archiv,“ uvedlo výzkumné Centre de Recherche sur la Conservation.
Když však historici dopisy otevřeli, čekalo je nepříjemné překvapení. Desítky slov a vět byly úmyslně poškozeny. Byly zaškrtány silnými tahy, přepsány nesmyslnými písmeny. Zůstala jen prázdná místa, ticho mezi řádky.
Moderní věda, starý inkoust a slova jako „milovaný“
Po víc než dvou stoletích konečně víme, co chtěl někdo zakrýt. Tým vedený chemičkou Anne Michelinovou ze Sorbonnské univerzity použil technologii rentgenové fluorescenční spektroskopie. Ta umožnila odlišit původní inkoust od cenzurních zásahů, a díky tomu odhalit, co královna skutečně napsala.
Výsledky jsou intimní, silné a místy až bolestně něžné. Vědci rozklíčovali výrazy jako „milovaný“, „něžný příteli“, „zbožňuji“ nebo „šíleně“. Objevila se i sousloví jako „ne bez vás“, „udělal mé srdce šťastným“, „pro štěstí nás tří“ či „ty, kterého miluji a budu milovat, dokud…“.
„Cenzurované části jsou převážně citové. Naopak politické komentáře zůstaly téměř beze změn,“ píše magazín Science. Z patnácti analyzovaných dopisů se vědcům podařilo rekonstruovat osm. Celkem šlo o pětačtyřicet výrazně upravených pasáží. A nejen to. Tým identifikoval i osobu, která se pokusila city královny skrýt.
Ten, kdo dopisy četl, je i upravil. A tím byl právě von Fersen
Nešlo o anonymního archiváře ani úzkostlivou praneteř. Podle složení inkoustu vědci zjistili, že cenzorem byl samotný Hans Axel von Fersen. Ten samý muž, kterému byla slova adresována. „Myšlenka, že to byl právě Fersen, kdo dopisy upravil, je skutečné odhalení s velkým O,“ řekla profesorka Catriona Sethová z Oxfordské univerzity pro Science.
Motivy zůstávají nejisté. Podle Michelinové mohl chtít chránit královninu čest, nebo sebe. „V jednom z dopisů změnil větu ‘Dopis z osmadvacátého ve mně vyvolal štěstí’ na ‘Dopis z osmadvacátého mě zasáhl’,“ uvádí Inside Science. Úprava mohla být politickým gestem, tedy snahou zabránit možnému kompromitujícímu úniku.
Vědci navíc zjistili, že některé dopisy, které byly považovány za originály, byly ve skutečnosti Fersenovy kopie. Psaly se tehdy ručně – slovo po slově a inkoustem. A von Fersen si je zřejmě přepisoval, ukládal, a zároveň v nich mazal to, co bylo možná příliš osobní.
Slova, která přežila revoluci
Zda byl vztah královny a švédského šlechtice skutečně milenecký, nebo jen hluboce přátelský, zůstává i po odhalení citací nejasné. Ale jejich dopisy dnes tvoří výjimečné svědectví o emocích ženy, která byla odloučena od svých dětí, manžela a celé své moci.
„To, co píšeme, nemusí být vždy to, co skutečně cítíme. Ale psaní během dramatických situací, jako byla revoluce, emoce ještě zesiluje. A to je z těchto dopisů opravdu cítit,“ řekla Anne Michelinová pro Science News.
Sedm dopisů zatím zůstává nerozluštěno. Inkoust použitý na původní text a cenzuru byl stejný. Ale i to napovídá: někdo si dal obrovskou práci s tím, aby emoce Marie Antoinetty byly skryty.
Tvrzení, že Halloween pochází z Ameriky, je mýtus. Slavil se už před dvěma tisíci lety i na našem území
Zdroj: NewScientist, Edition.CNN, Deník,
