Těsně pod pětitisícovým vrcholem v indických Himálajích leží zamrzlé jezero Rúp Kund. To každý rok na pár týdnů odhalí svou děsivou tvář. Pod hladinou se ukrývají stovky lidských kostí. Někteří poutníci tam zahynuli před tisícem let. Jiní až v 19. století. A dodnes nikdo přesně neví proč.
Jezero koster, které vydává mrtvé jen v létě
Rúp Kund je vysokohorské jezero na severu Indie. A dost možná jste o něm nikdy neslyšeli. Přitom se o něm mezi archeology mluví jako o jednom z nejzáhadnějších míst na Zemi. Většinu roku je skryté pod vrstvou ledu a sněhu. Ale když v létě na pár týdnů roztaje, odhalí se pod hladinou desítky lidských koster. Některé skoro celé, jiné roztroušené v okolí.
Poprvé se o jezeře začalo veřejně mluvit v roce 1942, kdy na kostry narazil místní lesník. Od té doby sem směřují vědecké výpravy i senzacechtiví turisté. A zatímco jedni hledají odpovědi, druzí si z místa odnášejí lebky nebo kosti jako suvenýry.
Smrt ze vzduchu? Krupobití, které zabíjelo
Dlouho se mělo za to, že šlo o jednorázovou tragédii. Skupinu jihoasijských poutníků prý kolem roku 850 zasáhla extrémní bouře. Tomu nasvědčují nejen místní legendy, ale i zranění na lebkách. Většina z nich měla fraktury na hlavě, jako by je zasáhl kulatý tvrdý předmět. Něco jako kriketový míček. Nebyly tam ale žádné známky boje nebo násilí.
Příběh o bohyni Nanda Devi, která se rozhněvala kvůli porušení rituálních pravidel a na poutníky seslala zkázu, mezi místními přetrvává dodnes. A sedí i na to, co vědci našli. Tedy bambusové hole, slunečníky, prsteny i kožené boty. Vše, co by mohli mít poutníci s sebou. Jenže pak přišel šok.
Nejen Indové. I lidé z Řecka?
Moderní testy DNA, které vědci publikovali v roce 2019 v magazínu Nature Communications, obrátily teorii o jedné tragédii naruby. Ukázalo se, že mezi více než třemi desítkami zkoumaných ostatků byla část lidí z Indie. To nikoho nepřekvapilo. Ale další těla? Měla genetickou vazbu na Řecko a Krétu.
„Když jsme získali výsledky DNA testů, bylo naprosto jasné, že některé osoby nepocházely z jižní Asie. Což bylo něco, co jsme rozhodně neočekávali,” řekla pro National Geographic genetička Éadaoin Harneyová.
Navíc mrtví neměli mezi sebou žádné příbuzenské vazby. A hlavně nezemřeli ve stejný čas. Někteří přišli o život mezi 7. a 10. stoletím, jiní až v 19. století. To znamená, že Rúp Kund byl svědkem tragédie víc než jednou.
Odkud se vzali lidé ze Středomoří tak vysoko v Himálaji? Odpověď zatím nikdo nezná. Možná souvisí s Indo-řeckým královstvím. To vzniklo ve 2. století př. n. l. na území dnešní Indie a Afghánistánu. Ale to je jen jedna z mnoha teorií.
Čas se krátí. Kostry mizí a odpovědi s nimi
Na jezero se dostanete jen pěšky, a to po několikadenním náročném výstupu. Vysoká nadmořská výška, proměnlivé počasí a obtížný terén znemožňují vědcům dlouhodobý archeologický výzkum. Navíc každé léto sem míří víc a víc turistů. A ti často nerespektují, že jde o pietní místo. Lebky, obratle nebo šperky si někteří odnášejí jako památku.
Vědci proto bijí na poplach. Záhadné jezero, které celé století mlčelo, teď konečně začíná vydávat svá tajemství. Jenže může být pozdě. Další výzkumná expedice se chystá příští rok. Doufejme, že do té doby neodplaví poslední stopy lidské historie vítr a sníh.
Zdroj: BBC, PrimaZOOM, SeznamZprávy
