Kvíz o Československu: 10 otázek z české historie, které potrápí i maturanty

Pamatujete si, kdo podepsal Mnichovskou dohodu, jak vzniklo Československo a co přesně znamenal pojem „Akce K“? V posledních letech se ukazuje, že dějepis se z paměti mladších ročníků rychle vytrácí. Přitom jde o příběh naší vlastní země a často i rodiny. Tak schválně, obstojíte v kvízu, který by možná potrápil i maturanty?

REKLAMA

Jak se zrodilo Československo

Psal se rok 1918. Evropa byla vyčerpaná po čtyřech letech války a staré mocnosti se rozpadaly. Rakousko-Uhersko už sotva dýchalo a právě tehdy Češi se Slováky ucítili šanci získat vlastní stát. Do čela se postavili tři muži, kteří změnili dějiny: Masaryk, Beneš a Štefánik. Společně přesvědčili svět, že i národy uprostřed Evropy si zaslouží svobodu.

Masaryk psal deklarace, Beneš vyjednával a Štefánik jako generál francouzské armády sháněl podporu i vojáky. Na podzim roku 1918 pak skupina českých politiků vedená Aloisem Rašínem a Antonínem Švehlou v Praze oznámila vznik samostatného Československa. O dva dny později se k nim přidali i Slováci v Martině. Vznikl tak nový stát plný naděje, radosti a také obrovské odpovědnosti.

Netrvalo ale dlouho a první republika čelila také prvním krizím. Hned po válce se řešily hranice, menšiny i jazyk. Československo bylo od začátku složité uskupení, které držely pohromadě ideály, a ne vždy realita. Přesto právě první republika zůstala dodnes symbolem demokracie, vzdělanosti a sebevědomí.

Komunistické roky a moc, strach i odvaha

Únor 1948 obrátil zemi vzhůru nohama. Po letech růstu, války a obnovy se moci chopili komunisté vedení Klementem Gottwaldem. Začalo období, které nakonec trvalo čtyři dekády. Do života lidí vstoupila cenzura, znárodňování i strach. Kolektivizace a tábory nucených prací se staly běžnou součástí všedních dnů.

Lidé mizeli do Jáchymovských dolů a kláštery se přes noc proměnily v prázdné zdi. Řada lidí skončila za mřížemi jen kvůli tomu, že se narodili ve špatné rodině. Padesátá léta byla temná a plná strachu. V šedesátých se objevila naděje, že by mohlo být líp. Pražské jaro chtělo přinést socialismus s lidskou tváří, ale sovětské tanky brzy ukázaly, že lidskost nebyla nikdy součástí plánu.

Sedmdesátá léta přinesla normalizaci. Ticho, loajalitu a strach. Přesto se našli lidé, kteří mluvili nahlas, od signatářů Charty 77 po undergroundové kapely. A pak přišel listopad 1989. Sametový, ale s tvrdým koncem pro diktaturu. Československo se vrátilo k demokracii a svobodě.

Zeměpisná mapa Československa v letech 1920–1938, FOTO: Vojenský zeměpisný ústav v Praze (Military geographical institute in Prague), Public domain, via Wikimedia Commons

Kvíz: 10 otázek z české historie

Zkuste si, jak jste na tom. Každá otázka má čtyři možnosti a pouze jedna z nich je správná. Odpovědi najdete pod kvízem.

1. Kdy přesně bylo vyhlášeno Československo?
a) 17. listopadu 1918
b) 28. října 1918
c) 17. října 1918
d) 28. září 1918

2. Kdo byl prvním předsedou československé vlády po vyhlášení samostatnosti v roce 1918?
a) Antonín Švehla
b) Karel Kramář
c) Alois Rašín
d) Edvard Beneš

3. Jak se jmenoval dokument, kterým se Slováci připojili k Československu?
a) Košický protokol
b) Martinská deklarace
c) Washingtonská dohoda
d) Saint-germainská úmluva

4. Který stát získal Sudety po Mnichovské dohodě v roce 1938?
a) Polsko
b) Německo
c) Maďarsko
d) Rakousko

5. Kdo byl ministrem zahraničí první republiky?
a) Milan Hodža
b) Jan Syrový
c) Edvard Beneš
d) Alois Rašín

6. Co znamenala Akce K z roku 1950?
a) Kolektivizace zemědělství
b) Uzavření mužských klášterů
c) Změna ústavy
d) Propaganda proti církvi

7. Kdo byl československým prezidentem během invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968?
a) Gustáv Husák
b) Antonín Zápotocký
c) Ludvík Svoboda
d) Klement Gottwald

8. Co bylo hlavním cílem Charty 77?
a) Zavést kapitalismus
b) Bránit lidská práva
c) Zrušit federaci
d) Podpořit normalizaci

9. Kde byla podepsána dohoda o rozdělení Československa v roce 1992?
a) V Bratislavě
b) V Praze
c) V Brně
d) V Žilině

10. Kdo byl posledním československým prezidentem?
a) Gustáv Husák
b) Václav Havel
c) Vladimír Mečiar
d) Marián Čalfa

Správné odpovědi:

1 b, 2 b, 3 b, 4 b, 5 c, 6 b, 7 c, 8 b, 9 c, 10 b

Jak jste dopadli?

0–3 správně: Tady je prostor ke zlepšení. Možná by neuškodilo otevřít učebnici dějepisu nebo si pustit dobrý dokument o českých dějinách.

4–7 správně: Není to špatné, základy máte. Něco už vám z paměti vypadlo, ale hlavní body české historie v hlavě pořád držíte. Trochu oprášit a budete v obraze.

8–10 správně: Klobouk dolů. Dějiny Československa znáte opravdu dobře a zjevně vás baví. Možná byste dokázali zahanbit i kdejakého učitele.

Pokud máte náladu na více hádanek, další kvízy naleznete zde.

Zdroje: autorský text, UP, Moderní dějiny

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Sudetský Němec vzpomíná na vyhnání: Věřili, že když nejsou fašisti, mohou zůstat. To horší teprve přišlo

Sudetský Němec Walter Sitte jako malý zažil radikalizaci, válku i kruté následky „divokého odsunu“. Věřil, že když nebyli fašisti, mohou zůstat. Mýlil se.

Trapas v přímém přenosu. První Američan ve vesmíru se musel počurat do skafandru

Start do vesmíru provázely nervy i kuriozita. První Američan, který mířil do vesmíru, musel kvůli zpoždění řešit problém, se kterým se nepočítalo.

Dříve běžné a nutnost, dnes morbidní. Posmrtné fotky byly často jedinou vzpomínkou

Dříve se umíralo doma, kde lidé nechávali zesnulého ještě tři dny. Také pořizovali posmrtné fotografie - jako jedinou možnost, jak uchovat vzpomínku.

Sekera v hlavě a četnická lež. Nikola Šuhaj nebyl hrdina, zabili ho vlastní kumpáni

Balada pro banditu z něj udělala ikonu a Ivan Olbracht literární legendu. Skutečnost v Koločavě měla k pohádce daleko. Nikola Šuhaj byl zběh a vrah.

Krvavé ráno v Pearl Harboru. Japonci před 84 lety probudili spícího obra, taktický triumf byl jejich osudovou chybou

V neděli uplyne 84 let od útoku na Pearl Harbor. Japonský úder byl taktickým triumfem, ale strategickou sebevraždou. Proč admirál Nagumo ušetřil to nejcennější?

Mičurin genetiku neuznával, přesto ho uctívali až v Kanadě. Z nedouka udělala propaganda modlu

Ivan Mičurin byl geniální ruský samouk. Propaganda z něj ale udělala loutku popírající genetiku. Jaký byl jeho skutečný osud?
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA