Masaryk ještě neřekl poslední slovo. V polovině září otevře prezident jeho dopis

Přesně dvacet let leží v Národním archivu zapečetěná obálka, o níž se tvrdí, že ukrývá poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka (†87). Její otevření proběhne už 19. září v Lánech, za přítomnosti prezidenta Petra Pavla. Co Masaryk krátce před smrtí vzkázal svému synovi, a možná i celému národu?

REKLAMA

Slova, která mohla zmizet. Ale nezmizela

Vše začalo v září 1937. Masaryk tehdy prodělal mozkovou mrtvici a jeho zdravotní stav se prudce zhoršil. Přesto nastal okamžik, kdy se mu na pár dní ulevilo. A právě v tu chvíli měl synu Janovi nadiktovat několik vět. Slabý, ale při vědomí. Věty, které byly možná soukromým rozloučením, a možná něčím mnohem víc.

Zápis od té doby putoval Evropou. Nejprve s Janem Masarykem do Londýna, pak přes Skotsko a Francii, až se nakonec dostal zpět do Československa. V roce 2005 jej archiváři převzali od Antonína Suma, někdejšího tajemníka Jana Masaryka. Obálka dostala razítko a poznámku „neotvírat do roku 2025“. A od té doby čeká.

„Řekl, že se na tom dohodl s vnučkami Masaryka, Annou a Herbertou. Že chtějí počkat. Proč právě dvacet let? To už Sum nevysvětlil,“ popsal pro iROZHLAS.cz historik Jiří Křesťan z Národního archivu, který dnes na obálku osobně dohlíží. Sum mu měl také sdělit, že slova zapsal u otcova smrtelného lože právě syn Jan.

Tajemství pod pečetí

Dnes leží obálka v přísně střežené místnosti na Chodovci. Bílá, formát A5, s několika razítky. Vedle ní se v regálu skrývá třeba posmrtná maska významného umělce nebo řády Ludvíka Svobody. Ale právě tenhle nenápadný kus papíru vyvolává největší pozornost.

Co přesně obsahuje, neví nikdo z žijících lidí. Zůstává tak prostor pro domněnky. Jde o osobní poselství, filozofické zamyšlení, nebo snad komentář k tehdejší politice? „Je nepravděpodobné, že by šlo o nějaký skandál. Spíš o sdělení, které měl prezident potřebu říct. Třeba i s vědomím, že se jednou otevře,“ míní Křesťan.

Historici odhadují, že dopis mohl vzniknout 5. září 1937. Tedy v den, kdy Masaryka navštívil Edvard Beneš a Jan Masaryk byl při tom. „Mohlo to být pár vět. Možná jen gesto,“ říká archivář.

Otevře se před celým národem

Obálka bude slavnostně otevřena 19. září 2025 na zámku v Lánech. Přímo u toho bude prezident Petr Pavel, zástupci Národního archivu, historici i členové Masarykovy rodiny. Přenos zajistí Radiožurnál.

Příběh obálky je možné sledovat i na webu tajemnaobalka.cz, kde se sbírají tipy veřejnosti, co by Masaryk mohl napsat. Jsou tam i dosud nepublikované fotografie a ukázky z jeho projevů. O obsah se zajímá i mladší generace, která Masaryka zná už jen z učebnic.

Ať už bude obsah jakýkoliv, jisté je jedno. Zakladatel republiky promluví ještě jednou. Tentokrát z obálky, která mohla zůstat zapomenutá.

Zdroj: ČT24, iRozhlas, iDNES

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Poslední španělský Habsburk zemřel před čtyřicítkou s tělem plným defektů. Příčinou byla staletá rodinná tradice

Poslední španělský Habsburk Karel II. bojoval s těžkými tělesnými deformacemi. Osobní lékař po jeho smrti narazil v těle panovníka na velmi neobvyklé anomálie.

Nejmladší Habsburk skrýval před veřejností druhý život. Jediné odpoledne a ostuda v lázních ho stály vyhnanství

Arcivévoda Ludvík Viktor dlouho provokoval habsburský dvůr extravagancemi a nošením ženských šatů. Následná facka v lázních ale přinesla nečekaně tvrdý trest.

Z prince udělala šaška a mučila jej v ledu. Ruská carevna Anna Ivanovna vládla tvrdou rukou

Ruská carevna Anna Ivanovna usedla na trůn jako loutka v rukou šlechty. Její krutovláda plná ponižování vyvrcholila stavbou paláce ze samotného ledu.

Jednoduché vysvětlení bájné čupakabry: Za legendou stojí obyčejný parazit

Legenda o bájné čupakabře má reálné biologické vysvětlení. Za útoky na portorických farmách podle odborníků stojí nemocní kojoti a obyčejný kožní parazit.

Královna Kristýna I. byla po narození omylem považována za chlapce. V dospělosti nechala ukrást české poklady

Švédská královna Kristýna I. Švédská šokovala tehdejší Evropu svým vzhledem i milostným životem. Její nečekané rozhodnutí dodnes vyvolává řadu otazníků.

První opičák překonal hranice vesmíru bez zranění. Úspěšný let ale v samotném závěru překazila technika

Lety do vesmíru stály na životech mnoha zvířat. Výcvik šimpanzů zahrnoval elektrické šoky a zkušební starty makaků často končily pádem kabiny v poušti.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA