V Paříži vznikla vláda dřív než republika. 14. říjen byl dnem, kdy jsme se přestali řídit rozkazy z Vídně

Bylo pondělí 14. října 1918. Rakousko-Uhersko se hroutilo. Válka byla téměř u konce. A v českých zemích se schylovalo k zásadnímu zlomu. Mezitím co doma lidé přestávali chodit do práce, v Paříži vznikla první československá vláda. Ještě jsme neměli republiku, ale už jsme si začali vládnout sami.

REKLAMA

Masaryk, Beneš a Štefánik

První oznámení přišlo z Paříže. Tady českoslovenští představitelé v exilu připravovali půdu pro vznik samostatného státu. Tehdejší tajemník Československé národní rady Edvard Beneš veřejně prohlásil, že vláda byla ustavena už 26. září. Stalo se tak se souhlasem Tomáše Garrigua Masaryka. Ten tehdy ještě působil v USA.

Masaryk se stal předsedou vlády, a také ministrem financí. Beneš dostal zahraničí a vnitro. A Milan Rastislav Štefánik měl na starost armádu. Bylo to vlastně symbolické. Filozof, diplomat a generál – tři muži, kteří v exilu táhli za jeden provaz a věřili, že stát Čechů a Slováků má šanci. A hlavně v to, že ta chvíle právě přichází.

Šlo o jasný vzkaz spojencům i Vídni: máme vlastní vládu, nejsme už část monarchie, jsme připraveni převzít odpovědnost.

Doma se mezitím zastavil život

Ten samý den vypukla v českých zemích generální stávka. Továrny utichly, vlaky nejely, úřady zůstaly zavřené. Lidé odmítali dál sloužit režimu, který prohrál válku a ztratil důvěru. Nešlo jen o hlad a bídu. Ve vzduchu byla cítit změna, napětí i naděje.

Masaryk, Štefánik, Beneš, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Masaryk_%C5%A0tef%C3%A1nik_Bene%C5%A1.jpeg">See page for author</a>, Public domain, via Wikimedia Commons
Masaryk, Štefánik, Beneš, FOTO: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Mluvilo se o republice, ale zatím to byly jen šeptandy. Nikdo nevěděl, kdy přesně k tomu dojde. Ale když v Paříži zaznělo, že vláda už existuje, pro mnoho lidí to byl ten impuls. Známka toho, že se něco opravdu děje. Konec monarchie nebyl otázkou měsíců, ale týdnů. A brzy i dnů.

Republikou jsme se stali o čtrnáct dní později

28. října 1918 už bylo jasno. V Praze vyhlásili zástupci Národního výboru samostatný stát. Masaryk byl o dva týdny později zvolen prezidentem. Karel Kramář se stal předsedou první domácí vlády.

Exilová vláda, která vznikla 14. října v Paříži, tím splnila svou roli. Získala mezinárodní uznání, dodala domácím politikům odvahu a určila, jakým směrem se vydat.

Nebylo to velké gesto s fanfárami, nebyly to ani barikády v ulicích. Byl to jeden pevný, klidný krok k tomu, aby si Češi a Slováci začali vládnout sami. A právě proto na ten říjnový den nikdy nezapomeneme.

Zdroj: iDNES, Vlada.gov.cz

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Zapomenuté valašské Lidice: Pár dní před koncem války nacisté zaživa upalovali obyvatele Prlova

Dne 23. dubna 1945 vtrhla do obce Prlov nacistická komanda. Výsledkem trestné výpravy proti partyzánským spojkám bylo 23 obětí a desítky vypálených stavení.

Dostal cigaretu Camel a věřil, že pije kávu s Američany. Zakladatel značky ETA netušil, že hraje v divadle StB

Jan Prošvic a jeho rodina se 23. dubna 1948 stali prvními oběťmi Akce Kámen. StB využila falešnou hranici a americké uniformy k jejich dopadení.

Třiapadesát let bratislavského gigantu, který Václav Havel označil za králíkárny

Bratislavská Petržalka slaví 53 let. Betonový gigant, který Václav Havel překřtil na králíkárnu, nabízí bydlení pro více než sto tisíc obyvatel.

Císař Marcus Aurelius vybudoval na Moravě luxusní lázně s vytápěním. Pozůstatky spokla stavba přehrady

Jihomoravský vrch Hradisko u Mušova ukrývá pozůstatky římské vojenské pevnosti. Císař Marcus Aurelius zde se svými legionáři vybudoval rozlehlý tábor s lázněmi.

Smrt Ludvíka Jagellonského v bažině otevřela cestu Habsburkům i spekulacím. Jeho tělo našli až po dvou měsících

Smrt Ludvíka Jagellonského v mělkém potoce u Moháče změnila dějiny. Okolnosti tragédie i pozdní nález králova těla v nánosu bahna dodnes nahrávají teoriím o zradě.

Král Petr I. exhumoval milenku a pět let po její smrti ji posadil na trůn. Dvořané museli líbat její ruce

Portugalský král Petr I. se nedokázal smířit s vraždou své milenky. Nechal ji exhumovat, prohlásil za královnu a dvořany donutil k morbidnímu rituálu poslušnosti.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA