Historická realita a lidová tradice jsou dvě vrstvy, které rády splývají prakticky v každém národě. U nás tomu není jinak a král Ječmínek je jedním z krásných příkladů. Pro Chropyni se postava narozená v poli ječmene stala symbolem naděje a pro Moravu ochráncem ve chvílích nejtěžších. Jaká historická skutečnost se ale za romantickou pověstí skrývá?
Historické kořeny
Historici se shodují na tom, že se jménem Ječmínek nebo podobnou dějinně reálnou postavou souvisí jen minimum informací. Město Chropyně je prvně zmíněno v roce 1261, kdy tuto osadu získali cisterciáci, konkrétně klášter Smilheim ve Vizovicích. Pro šíření pověsti o Ječmínkovi byl nejspíš klíčový rod Ludaniců z Uher, kteří se tu na jedno století usadili a drželi Chropyň až do 15. století.
Právě Ludanicové jsou spojeni s prvními vládci Uher, Arpádovci. A tady už se to rodí, protože maďarské “arpá” znamená ječmen. V poli této obilniny se měl dle pověsti narodit zakladatel rodu, jak uvádí i web Chropyně. Etymologie tak ukazuje na možný původ pověsti v uherských tradicích, které sem tak rodina částečně přitáhla.
Jirásku, Jirásku…
Většina starých českých pověstí se stala pevnou součástí mytologie díky knihy Staré pověsti české, kterou koncem 19. století napsal a vydal Alois Jirásek. Právě on vytvořil literární útvar, který se stal kanonickou verzí příběhu moravského krále.
Z původních fragmentů lidových zkazek tak vytvořil souvislé vyprávění o spravedlivém vládci s tragickým osudem. Jirásek vypráví o zhýralém knížeti z Chropyně, který vyhnal těhotnou choť, která upozorňovala na jeho chování. Pak se skryla v poli ječmene, kde porodila právě chlapce Ječmínka.
Sociální symbolika
Pověst obsahuje výrazný sociální rozměr, ke kterému se lidé upínali v těžkých dobách. V jeho příchod tak věřili například za císaře Josefa II., protože uvolnil poddanské poměry. Zajímavé je, že lidé nevěřili ani jeho smrti – mysleli si, že se jen ukryl před pány, kteří nechtěli jejich svobodu. Ječmínek se stal “všech utiskovaných živou útěchou, všech věrných vtělenou nadějí a vírou v lepší budoucnost moravské vlasti”.
Uchování tradice
Některé obce na Chropyňsku dodnes pořádají jízdy králů, jejichž ústřední postavou je právě král Ječmínek na koni. Samotná Chropyně má Hanácké slavnosti s Jízdou krále Ječmínka a v zámku se v Ječmínkově sále prostírá, kdyby se rodina markraběte náhodou vrátila.
Historický mechanismus
Postava Ječmínka je tak jedním z příkladů toho, jak se nejrůznější fragmenty, lidová tradice a jejich zpracování vzájemně prolnou a dají vzniknout jedné celistvé postavě. Ukazuje obrovskou sílu lidské touhy po naději, která dostala konkrétní a dodnes živý obraz. Jde jednak o obraz plodné hanácké půdy, zadruhé o naději v lepší budoucnost kraje i země.
Zdroje: Rozhlas, MUChropyne, HodoninskyDenik, LiteraturaSije
