Neobvyklé chování kosatek se po letech vrátilo do Pugetova zálivu

V létě roku 1987 si badatelé všimli u samice kosatky v Pugetově zálivu nečekaného jevu. Plavala s mrtvým lososem na hlavě, ryba evokovala klobouk. Během cca šesti týdnů se její návyk stal kosatčí “módou”. Toto chování po roce náhle ustalo, teď se však znovu objevilo u kosatek u pobřeží státu Washington. Co ryby k takovému chování vede?

REKLAMA

Rybí comeback

Trend lososího “klobouku” byl opět zpozorován v Pugetově zálivu a u mysu Point No Point. Experti mezi nimi zachytili i samce označeného J27 Blackberry, který se narodil až v roce 1991, tedy po původní módní vlně. Jeho balancování stříbrné ryby na fotce Jima Pasola se tak stalo ukázkou obnovy návyku.

Evoluční ekolog Andrew Foote z univerzity v norském Oslu má za to, že i některé současné kosatky mohou být pamětníky původního výskytu. „Je možné, že někteří jedinci, kteří toto chování zažili, s ním začali znovu,” uvádí pro New Scientist Andrew Foote, evoluční ekolog z univerzity v norském Oslu.

Co je k tomu vede?

Ačkoli jde na první pohled o vtipnou záležitost, vědci stále tápou. „Upřímně, váš tip by byl stejně dobrý jako můj,” přiznala dle Aktuálně pro New Scientist i odbornice na kosatky Deborah Giles. Lososí klobouk podle expertů ale skutečně vyjadřují módu ve smyslu, jak ji chápeme i my. Tedy že jedno zvíře s něčím začne a ostatní se toho “chytnou”.

Svačina na později

Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle expertů vysoká hojnost potravy. Jih Pugetova zálivu se totiž jen hemží lososy, balancování na hlavě je tak jejich ekvivalentem svačiny v kapse. „Viděli jsme kosatky, jak nosí velké kusy potravy pod prsní ploutví jakoby zastrčené těsně u těla,” uvádí Gilesová. Hlava se však asi stala bezpečnějším místem.

Jen hra z nudy?

Druhou možností je i zkrátka “zabití nudy” a dělání vylomenin. Protože je potravy dost, kosatky se na to nemusí upínat. Tím roste jejich čas věnovaný sociálním aktivitám včetně prostého “blbnutí”. Jak Gilesová zdůrazňuje: „Jsou to neuvěřitelně chytrá zvířata. Paralimbická část jejich mozku je podstatně vyvinutější, než je tomu i u lidí, a právě tyto části mozku jsou spojeny s pamětí a emocemi a jazykem,” cituje ji National Geographic.

Nejen klobouky

Není to navíc poprvé, co se kosatky takto zvláštně projevily. „Jednou to bylo vyskakování nad hladinu s mrtvými lososy, přehozenými přes prsní ploutve, jindy zase nahánění chaluh pod vodou a jejich pouštění tak, aby vylétly nad hladinu,” říká pro National Geographic Monika Wieland Shieldsová, ředitelka Institutu pro chování kosatek ve Washingtonu.

Další projev byl mnohem zákeřnější. V Sališském moři bylo možné sledovat kosatky, jak obtěžují a někdy i zabíjí sviňuchy. „Nesní je, jen si s nimi tak nějak hrají k smrti,” popisuje Gilesová. Dnes máme obecně mnohem více a mnohem lepší techniky, takže badatelé mohou sledovat chování těchto i dalších tvorů o poznání důkladněji.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Svatováclavská koruna, trn z Kristovy koruny i Heydrich: Příběh pokladu opředeného kletbou

Koruna svatého Václava je opředená legendou o kletbě za neoprávněné nasazení. Smrt Heydricha přiživila příběh kvůli těsné časové souvislosti.

Zápach a luxus: Hygiena dvora Ludvíka XIV. s toaletami na chodbách je dodnes nepochopitelná

Za pozlacenými stěnami Versailles se skrývala bída, špína a zápach. Dvůr Ludvíka XIV. fascinoval Evropu pompou, ale každodenní realita byla daleko od pohádky.

UFO nad Českem: V roce 1987 vrtulník Mi-24 honil neznámý doutník

UFO se neobjevuje jen ve filmech a seriálech. Česká republika má svůj vlastní případ. V roce 1987 vojenský vrtulník marně pronásledoval doutníkovitý objekt.

Terakotová armáda přes 2000 let střežila svého císaře. Jeho hrobka je dodnes zapečetěná a nikdo ji nechce otevřít

Terakotová armáda je posmrtnou stráží prvního císaře sjednocené Číny. Otevření samotné hrobky ale brání hlavně to, co má být uvnitř.

Zlatá ulička očima historie: Střelci, alchymisté i Kafka v domečku číslo 22

Je to místo, které při návštěvě Pražského hradu nelze vynechat aspoň nakouknutím. Jaká byla její historie a kdo v ní přebýval?

Petřín byl kdysi místem rituálů, kde lidé viděli tváře v plamenech. Hitler chtěl rozhlednu nechat zbourat

Procházky, výhledy a lanovka. Tak známe Petřín dnes. Ale jeho minulost je daleko temnější. Před stovkami let se zde uctíval bůh Perun a hořel věčný oheň.