Dnes je to přesně 83 let, co v hotelovém pokoji číslo 3327 vydechl naposledy muž, který doslova rozsvítil svět. Nikola Tesla dal lidstvu střídavý proud, rádio i dálkové ovládání, přesto umíral jako zchudlý podivín, o kterého se zajímala už jen FBI a hotelový personál. Jeho konec byl smutnou tečkou za životem génia, který neuměl prodávat sám sebe a věřil, že pracuje pro dobro lidstva.
Krotitel Niagary a otec dronů
Zatímco Edison sázel na žárovky, Tesla chtěl ovládnout přírodní živly. Jeho největším hmatatelným triumfem se stalo zkrocení Niagarských vodopádů. V roce 1895 tam spustil první velkou vodní elektrárnu na světě. Tím definitivně vyhrál takzvanou válku proudů, protože ukázal, že jeho střídavý systém dokáže přenést energii na obrovské vzdálenosti, konkrétně do 35 kilometrů vzdáleného Buffala. Do té doby se elektřina ztrácela po pár metrech vedení.
Jeho inženýrský mozek však šel ještě dál. Už v roce 1898 předvedl v Madison Square Garden něco, co diváci považovali za černou magii. Do bazénu vypustil železnou loďku, kterou ovládal bez jediného drátu. Lidé hledali uvnitř trupu cvičenou opici, ale Tesla jim právě představil předchůdce dnešních dronů a robotiky. „Toto není jen nová hračka, ale počátek rasy robotů, kteří budou vykonávat práci místo lidí,“ řekl tehdy vizionářsky pro americký tisk. Jeho patent na dálkové ovládání se stal základem pro dnešní televize, garážová vrata i vojenské technologie.
Paprsky smrti a focení myšlenek
Na sklonku života se Teslova mysl toulala v oblastech, kam se báli vkročit i autoři sci-fi. Světová média fascinoval konceptem zbraně zvané Teleforce, kterou novináři překřtili na paprsek smrti. Tesla tvrdil, že dokáže vystřelit koncentrovaný proud částic, který zničí letadla na vzdálenost stovek kilometrů. Chtěl tím vytvořit neviditelnou zeď kolem každého státu a ukončit veškeré války.
Mezi jeho neuskutečněné teorie patřil i kapesní oscilátor, údajně schopný vyvolat zemětřesení a zbořit Brooklynský most během několika minut. Ještě bizarnější byla jeho myšlenka na fotografování myšlenek. Věřil, že každá myšlenka vytvoří obraz na sítnici oka a tento obraz lze vyfotit a promítnout na plátno. „Bude možné číst myšlenky druhých jako otevřenou knihu,“ prohlásil v roce 1933 pro Kansas City Journal-Post. Ačkoli tyto vynálezy zůstaly jen na papíře, FBI je po jeho smrti brala smrtelně vážně.
Smrt v pokoji 3327
Nikola Tesla strávil poslední roky svého života v hotelu New Yorker, kde se z něj stal samotářský podivín. Personál ho našel mrtvého až 8. ledna ráno, ačkoli zemřel o den dříve, tedy 7. ledna 1943. Pokojská Alice Monaghanová vstoupila do jeho pokoje navzdory cedulce „Nerušit“, kterou tam vynálezce nechal vyvěšenou. Přivolaný lékař následně konstatoval smrt způsobenou koronární trombózou.
Tesla ke konci života zcela rezignoval na světské požitky. Živil se převážně mlékem, chlebem, medem a zeleninovými šťávami. Jeho jedinými skutečnými přáteli byli holubi, které chodil krmit do parku a dokonce si ty zraněné nosil do hotelu. K jedné bílé holubici měl obzvlášť silný vztah. O tomto poutu dokonce prohlásil, že ji miloval tak, jako muž miluje ženu. Tento obraz osamělého starce s ptákem v náručí ostře kontrastuje s jeho mládím, kdy byl oslavovanou celebritou New Yorku.
Operace FBI a strýc Donalda Trumpa
Ihned po oznámení Teslovy smrti se rozjela utajovaná operace amerických úřadů. Do hotelu vtrhla FBI a zabavila veškerou pozůstalost, aby zajistila, že se Teslovy nápady nedostanou do rukou nepřátel. Ředitel FBI J. Edgar Hoover označil tyto materiály za přísně tajné. Úřady se obávaly především informací o paprsku smrti.
Zajímavou postavou v tomto příběhu je Dr. John G. Trump, strýc současného prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě on byl pověřen odborným posouzením zabavených dokumentů. Ačkoli došel k závěru, že záznamy obsahují spíše filozofické a spekulativní úvahy než funkční principy, část archivů se záhadně ztratila. Když se později po dlouhých soudních tahanicích posílalo Teslovo dědictví jeho synovci do Bělehradu, z původních 80 beden jich do Evropy dorazilo pouze 60.
Česká stopa a americký podraz
Génius měl ve svém životopise i krátkou českou kapitolu. V roce 1880 bydlel v Praze v ulici Ve Smečkách 13 a navštěvoval přednášky na filozofické fakultě. Během tohoto období navštěvoval cvičení u fyzika Karla Domalípa a ovlivnil ho i Ernst Mach. Praha na něj zřejmě zapůsobila, protože později zaslal městu děkovný dopis, v němž vyjádřil obdiv k československému lidu jako nositeli pochodně vzdělanosti.
Mnohem tvrdší lekci mu však udělila Amerika, konkrétně Thomas Alva Edison. Když Tesla začínal v jeho firmě, Edison mu slíbil 50 tisíc dolarů, pokud se mu podaří vylepšit jeho neefektivní motory. Tesla úkol splnil, ale peněz se nedočkal. Edison se mu vysmál s tím, že nerozumí americkému humoru. Tesla okamžitě podal výpověď. Později udělal další osudové finanční rozhodnutí, když roztrhal smlouvu s Georgem Westinghousem, aby jeho firmě ulevil. Tímto gestem se dobrovolně připravil o miliony dolarů na licenčních poplatcích, které by mu zajistily bezstarostné stáří.
