Uvnitř zasedacích síní Kremlu, sídla ruského prezidenta, padlo během rokování ze 16. a 17. srpna 1968 klíčové rozhodnutí o invazi vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Operace měly krycí název „Operace Dunaj“. Výsledkem byl vpád armád celkem pěti komunistických zemí do ČSSR, který se uskutečnil 21. srpna.
Bratrská pomoc
Vojenský akt dostal později normalizační nálepku „Bratrská pomoc“, což museli během tzv. prověrek odsouhlasit všichni klíčoví pracovníci tehdejšího Československa. Odmítnutí jejího schválení se rovnalo „padáku“ či dalším formám komplikací.
Invaze měla potlačit uvolňování „šroubů“ a zasahovala v zárodku Dubčekových liberalizačních reforem. Režim prezidenta Antonína Novotného poprvé otevřeně kritizoval vystoupení spisovatelů v červnu 1967. Žádali svobodu slova, zrušení cenzury, demokratizaci života. K činnosti Novotného zaznívaly kritické hlasy i uvnitř samotné KSČ. Sovětské vedení se tak snažilo přimět místní komunisty k revizi vývoje, což byl symbolický varovný prst.
Na pozvání
Aby ale byla celá operace legitimní, potřebovali soudruzi z Moskvy pozvání československých představitelů. Tím se stal „zvací dopis“, který předal Leonidu Brežněvovi Antonín Kapek, Drahomír Kolder a další soudruzi. Došlo k tomu zřejmě během dvoustranných rozhovorů ČSSR a SSSR, které dle MOCR probíhaly 29. července až 1. srpna 1968 v Čierné nad Tisou.
Ironií ale je, že původní verze dopisu nebyla nikdy ani otevřena. V ruských archivech ho stále zalepený objevili badatelé až v roce 1992. Brežněv nechal napsat novou verzi, kterou tehdejší funkcionáři podepsali.
Komplikace koordinace
Je trochu zavádějící, že šlo o akci pěti států. Reálnou organizaci měli totiž na starosti pouze Rusové, což ostatním působilo značné komplikace. Další země poskytovaly jen techniku a lidi. Jenže Rusko používalo moskevský čas, který byl posunutý o dvě hodiny. Některé útvary tak pracovaly podle klasického středoevropského a na naše území dorazily s předstihem.
„Přípravy k okupaci Československa ovšem nabyly kolem 9. května takových rozměrů, že například u Těšína došlo k prvnímu pokusu soustředěných jednotek Varšavské smlouvy překročit československou hranici,“ uvedl v roce 2018 pro Aktuálně historik Daniel Povolný.
Slušovický zázrak: Čubovo JZD a jeho úspěšné podnikání v dobách socialismu
Až napočtvrté
Mnohé možná překvapí, že nešlo o první verzi samotného úmyslu. Plánování probíhalo od března, uspěl ale až čtvrtý pokus. První přišel v květnu, Sověti o něm hovořili jako o „misi dobré vůle“. Druhý dostal krycí název „cvičení Šumava“ a proběhl o něco později. Samotný rozkaz jednotkám dalších států vydal ale sovětský maršál Andrej Greško už 8. dubna.
Plánování by se dalo označit za noční můru. Stratégové museli vyřešit přesuny půlmilionové armády přes území celkem tří států. Samotná koordinace znamenala měsíce příprav. Konečná porada o podobě proběhla 18. srpna pod Grečkovým vedením. O podobě vojenského obsazení bylo rozhodnuto za 43 minut. Tento den zůstane navždy smutným datem v naší historii. Současně jde také o trvající memento snah SSSR a posléze Ruska rozšiřovat svůj vliv do okolí.
Příběh umělého kopce Teufelsberg: Od Hitlerovy školy přes špionážní základnu Američanů ke galerii umění
Zdroje: RozhlasVltava, MOCR, Aktualne
.jpg){kind=link}