Reklama

Komunistický režim se děsil vlastních obětí. Bývalí političtí vězni založili na jaře mocnou organizaci

Marie Kučerová3 min čtení
Praha (1968), FOTO: Архипова Людмила Григорьевна, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Praha (1968), FOTO: Архипова Людмила Григорьевна, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jaro roku 1968 přineslo do tehdejšího Československa nevídané uvolnění a obrovskou naději na spravedlnost. Tajná březnová schůzka několika bývalých politických vězňů v pražském sklepním bytě odstartovala vznik masové organizace s názvem Klub 231. Sdružení tvrdě požadovalo plnou rehabilitaci obětí rudého teroru a spravedlivé potrestání všech viníků. Rozvíjející se demokratizační proces ale hned v srpnu brutálně rozdrtily pásy okupačních tanků a stateční muži museli znovu prchat.

Reklama

Schůzka u agenta chodce

Základy nové organizace vznikly sedmadvacátého března v nenápadném bytě nedaleko Riegrových sadů. Hostitelem historické schůzky byl bývalý agent chodec a spojka domácího odboje Otakar Rambousek. Ten si za svou neohroženou činnost proti komunistickému režimu odseděl dlouhých patnáct let v nejtěžších žalářích. Cíl utajeného setkání byl naprosto jasný a přímočarý. Bývalí vězni chtěli oficiálně založit sdružení, které by nahlas a pravdivě popsalo hrůzy padesátých let a systematicky bojovalo za práva poškozených.

Celospolečenská atmosféra takovým krokům nahrávala, staré pořádky se postupně hroutily a v televizi běžely zcela nevídané diskusní pořady o svobodě projevu. Lidé hltali necenzurované debaty s Josefem Smrkovským nebo Janem Procházkou a vnímali neuvěřitelnou změnu klimatu. Oficiální ustavující schůze proběhla hned jednatřicátého března na pražském Žofíně. Přítomní zvolili za vůbec prvního předsedu organizace profesora Karla Nigrína a post tajemníka obsadil Jaroslav Brodský.

Členská základna začala okamžitě raketově růst a nabírat na obrovské síle. Během pouhých několika měsíců vzniklo přes osmdesát okresních poboček a ke sdružení se s obrovským nadšením přihlásilo neuvěřitelných třicet tisíc lidí z celé republiky. Mnozí z nich na vlastní kůži přežili peklo uranových dolů v Jáchymově nebo brutální podmínky táborů nucených prací a toužili po zadostiučinění. Oběti teroru konečně našly svou společnou platformu a silný hlas.

Zlověstný paragraf

Organizace si záměrně vybrala velmi symbolický a tvrdý název K 231. Číslo přímo odkazovalo na zlopověstný zákon z roku 1948 na ochranu lidově demokratické republiky. Právě podle tohoto gumového předpisu poslala zfanatizovaná justice za mříže naprostou většinu politických odpůrců. Vešli se do něj příslušníci inteligence, bývalí hrdinové ze západní i východní fronty a také obyčejní lidé s odlišnými názory. Zákon byl koncipován tak široce, aby bezpečně pokryl jakýkoliv myslitelný prohřešek proti tehdejší státní moci.

Vedení ministerstva vnitra přistupovalo k nově vzniklé organizaci s obrovskou nedůvěrou a zjevnou obojakostí. Zástupci silového resortu s bývalými vězni zdánlivě korektně jednali, uvnitř ale státní aparát zachvátila panika ze silného opozičního hlasu. Státní bezpečnost dál detailně monitorovala veškeré aktivity klubu a pečlivě sbírala kompromitující materiály na jednotlivé členy. Ministerstvo navíc dlouhodobě odmítalo oficiálně schválit stanovy organizace a tím ji záměrně neustále drželo v naprosté právní nejistotě. Tajná policie si v pozadí chystala masivní mediální protiofenzivu.

Ruská lež

Nadějný demokratizační vývoj a fungování sdružení definitivně ukončila srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy a následná tvrdá normalizace. Státní orgány organizaci rozpustily a řada klíčových představitelů musela urychleně emigrovat na Západ. O pětadvacet let později po sametové revoluci se bývalí muklové stali překvapivě terčem moderní ruské propagandy.

Státní televize Rossija 1 odvysílala obludný dokument a zcela nesmyslně označila bývalé politické vězně za fašisty, esesáky a údernou sílu opozice. Podle ruských tvůrců tito lidé záměrně vyvolali krvavé nepokoje a nesou plnou vinu za srpnovou okupaci naší země.

Reklama
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (dnyceskestatnosti, ustrcr, cs.wikipedia, plus.rozhlas).
Sdílet
Přidat na Seznam.cz
AutorMarie Kučerová

Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články autora (338)

Další z rubriky 20. století

Celá rubrika
1942VyřešenoAntonina Makarova unikala přes třicet let. Tonku s kulometem prozradil dotazník bratra1978FaktV Jonestownu zemřelo před 48 lety přes 900 členů sekty. Třetinu obětí tvořily malé děti včetně kojenců1984VyřešenoPětiletá holčička si hrála s kluky v parku ve Šlapanicích. V noci ji našli mrtvou i s jejím jezevčíkem1986NeprokázánoKapitán Boeingu 747 hlásil nad Aljaškou objekt dvakrát větší než letadlová loď. Nepomohly ani úhybné manévry
Reklama