Operace KFC: Jak Česko v roce 1938 tajně odvezlo klenoty z Pražského hradu

Mladé generaci se při těch třech písmenech vybaví nejspíš kbelík kuřecích nugetek. Pro historiky je však Operace KFC něco mnohem mrazivějšího, jednalo se o “Klenoty Fascinující Ceny”. V noci z 19. na 20. září 1938 se totiž odehrála dost možná nejdramatičtější záchranná akce v dějinách našeho státu. Nešlo o nic menšího než o korunovační klenoty.

Hrozba H

Když hrozba nacistického Německa dostávala stále jasnější kontury, odehrál se i tajný převoz korunovačních klenotů. Tato reálná historie je často zastíněna spojením klenotů a zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. Ten si měl dle nepodložených zkazek nasadit právě korunu, což nakonec přineslo úspěch provedenému atentátu. Operace KFC provedená v předvečer druhé světové války je však zcela reálná.

Gradace napětí

Vztahy Československé a Třetí říše gradovaly během celého roku 1938. Hitler vydal směrnice k útoku na mladou republiku už během května, koncem léta bylo nabíledni, že se Evropa blíží k otevřenému konfliktu. Klenoty už tehdy nebyly v Praze v bezpečí, národní památku a symbol státu bylo třeba nějak “ošetřit”.

Všechny klíče najednou

Když vypukly problémy se Sudety a prezident republiky vyhlásil všeobecnou mobilizaci, přesouvalo se mnoho věcí na východní Moravu a západ Slovenska. Šlo o zbrojní výrobu i rodiny generálů. Právě tehdy se státní špičky rozhodly přesunout tento poklad z Korunní komory katedrály do bezpečí.

„Převoz klenotů vyžadoval souhlas všech držitelů klíčů (od Korunní komory), hlavní slovo si však ponechal prezident republiky Edvard Beneš,” vysvětlil pro Českou televizi historik Petr Valenta. „Předseda vlády Milan Hodža vyzval držitele klíčů, aby se jich načas vzdali s tím, se se jedná pouze o dočasné opatření. Osoby byly ujištěny, že se nejedná o porušení jejich historické držby. Další osud klenotů jim však zůstal utajen.”

Masarykova limuzína

Ani dalším klíčníkům nesdělil prezident skutečnost, že klenoty mají opustit Prahu. Převoz proběhl v naprostém utajení. Byly uloženy do dubové truhly se čtyřmi zámky a převážela je limuzína využívaná dříve Masarykem. Uvnitř vozu seděli pracovníci z národní banky, ani ti ale obsah neznali. Až po opuštění města mohli otevřít obálku s cílem.

Žilina a nehoda

Dva vozy Tatra vezly klenoty do Žiliny, došlo ale k málem velmi tragické nehodě. Vinou mlhy nebo únavy jeden z řidičů špatně odbočil. Když se pak snažil kolegy dohnat, naboural do Tatry vezoucí klenoty. Pádu vozu do potoka zabránilo údajně jen mostní zábradlí. Všichni se nakonec v doprovodu hradní stráže dostali na místo v pořádku.

Slovenské město nebylo náhodné, protože československá vláda počítala s východem území jako “bezpečným přístavem” v době německého útoku. Na korunu a další kusy zde čekaly speciální trezorové místnosti.

Rychlá cesta domů

Jenže turbulentní vývoj vlády a území klidu nepřál. Už 5. října tak klenoty putovaly zpět do Prahy. Dle historek měl vůz s nákladem pronásledovat i tank. Do katedrály se všechno vrátilo až v červnu 1939. Nepříliš známá operace ukazuje, co všechno byli vrcholní představitelé státu udělat pro ochranu našeho nejcennějšího pokladu. A byl to také jediný okamžik, kdy opustily Pražský hrad.

Mohlo by vás zajímat:

Kam v Praze za přízraky: Známé uličky, kde bloudí bezhlavý rytíř, zavražděná jeptiška i kajícná šlechtična