Před 135 lety se narodila Agatha Christie: Od zdravotní sestry k nejúspěšnější spisovatelce, která milovala surfování

Nejprodávanější románová autorka historie, kterou v prodejích překonala jen Bible a Shakespeare. Nekorunovaná královna detektivky, stvořitelka nejen Hercula Poirota a slečny Marplové. Právě na 15. září 2025 připadá 135 od narození Agathy Mary Clarissy Christie, později Dame Agathy Christie. Kde se vlastně vzala a jaký byl její život?

Formování v Torquay

Christie přišla na svět jako třetí dítě zámožné rodiny v malebném přímořském městečku Torquay. Otec Frederick Miller byl bohatý Američan, matka Clara byla Irka. Agathino dětství probíhalo v krásné viktoriánské vile Ashfeld na kraji města, kde se věnovala hlavně četbě.

Web Agatha Christie Torquay upozorňuje i na její rozvíjení vlastní fantazie. Protože měla o deset let starší sourozence, hrála si hlavně se zvířaty a imaginárními společníky. Její výuku měla na starosti matka, která ji také povzbuzovala právě v psaní. Podle jejích vlastních slov znamenal konec jejího dětství rok 1901, kdy skonal její milovaný otec.

Literární sázka

Zájem o literaturu probudila v Christie první světová válka, protože jako zdravotní sestra působila v Torquay u Červeného kříže. Na pozdější pozici v lékárně se seznámila s mnoha jedy, které pak využila v románech. K první novele ji „dokopala“ sestra Madge výzvou, že nedokáže napsat dobrý příběh.

V roce 1916 tak spatřila světlo světa Záhada na zámku Styles, kde se poprvé představil majitel „malých šedých buněk“, geniální Belgičan Hercule Poirot. Inspirací byli belgičtí váleční uprchlíci, kteří tehdy v Torquay nacházeli útočiště. Tomu odpovídá i pasáž v seriálové adaptaci, kde se Poirot setkává s kapitánem Arthurem Hastingsem a uvádí že „jeho vlast je dočasně neobyvatelná.“

Sňatek a soukromí

Čtyři roky před Styleskou záhadou se Christie na taneční zábavě seznamuje s Archibaldem „Archiem“ Christie. Prožili bouřlivý vztah a o 2 roky později se vzali. Hned poté se Archie vrátil k vojenským povinnostem. V roce 1919 přišla na svět dcera Rosalind. Postupem času ale vztah slábl a po smrti Agathiny matky Clary v roce 1926 požádal Archie o rozvod.

Důvodem byl také vztah s Nancy Neele. V prosinci stejného roku přišla také dosud zcela nevyjasněná Agathina nezvěstnost, která trvala jedenáct dní. V roce 1930 pojala za chotě o 14 let mladšího archeologa Maxe Mallowana. Druhé manželství bylo spokojené, takže vydrželo až do její smrti v roce 1976. Cestovali spolu také na Blízký východ, což se projevilo hned v několika detektivkách.

Mohlo by vás zajímat:

Tanky poprvé v boji. Před 109 lety začala na Sommě nová éra pozemního válčení

Literární odkaz a vliv

Agatha Christie je autorkou 66 románů a 14ti povídkových sbírek. Nejslavnějším dílem je Deset malých černoušků z roku 1939. Jde o nejprodávanější detektivní příběh vůbec, který dosáhl 100 milionů výtisků. Následuje Vražda v Orient Expressu z roku 1934, asi nejslavnější Poirotův případ odehrávající se v luxusním vlaku zablokovaném sněhovou bouří.

Na třetím místě jsou Vraždy podle abecedy též s Poirotem. „Její největší silou bylo, že nikdy nepřekročila hranice svého talentu,“ komentuje ji na Wikiquote další autorka detektivek, P. D. James.

Kromě excentrického a ješitného Hercula Poirota s vejčitou hlavou a nesmírně schopnou šedou kůrou mozkovou se Christie proslavila ještě prozíravou slečnou Jane Marplovou. Tato všímavá seniorka debutovala v roce 1930 Vraždou na faře. Christie je také autorkou Pasti na myši, která se Londýně hraje od roku 1952 a je tak nejdéle hraným divadlem světa.

Koníčky a šlechta

Není moc známo, že Christie vášnivě surfovala, což bylo tehdy pro ženu velmi neobvyklé. Během vykopávek s druhým manželem dokonce pomáhala s focením. Původně studovala v Paříži hru na klavír a zpěv, ale konstatovala, že na to nemá dost talentu. Roku 1971 ji britská královna Alžběta II. povýšila na Dame Commander řádu Britského impéria za přínos literatuře.

Podle životopisců se ale Agatha Christie nikdy za skutečnou spisovatelku nepovažovala. Svá díla brala jako kvalitní zábavu, ale stanovila mnoho mechanismů a konvencí, na které dnes navazuje i nevědomky prakticky každý autor tohoto žánru. Žije tak stále.

Mohlo by vás zajímat:

Půl století s Chalupáři: Nejvyšší honorář dostal Menšík, „Hanino kazení“ i nezapomenutelné líbaní