Teufelsberg, kopec, který leží lesích na západě Berlína, vznikl z válečných trosek. Svůj záměr s tímto místem měl původně Adolf Hitler. Dvě dekády pak sloužil jako přísně střežená odposlouchávací stanice. Tohle místo s neobvyklou minulostí, o které ví jen málokdo, v sobě spojuje tři historické etapy Berlína. Dnes je z něj otevřený areál s galerií pouličního umění.
Od Hitlerova snu k poválečné skládce
Adolf Hitler zvolil místo západně od Berlína a v listopadu 1937 zde slavnostně položil základní kámen budovy Wehrtechnische Fakultät. Tedy vojenské technické fakulty, která měla být součástí plánovaného města Germania. Do začátku války stihli postavit jen hrubou stavbu, která měla čtyři rohové věže. O tři roky později však byly veškeré práce zastaveny. Objekt tak zůstal zcela nedokončený.
V roce 1950 se berlínské úřady rozhodly, že místo využijí a právě sem se bude svážet suť ze zničeného města. Denně sem zamířilo až 800 nákladních vozů. Nakonec na tomto místě vzniklo přes 26 milionů kubických metrů suti. Výsledkem pak byl kopec o výšce 120 metrů. Od roku 1952 začala i výsadba okolních stromů a keřů.
Přísně střežená stanice uprostřed lesa
V 60. letech se Teufelsberg dostal do hledáčku americké armády. Strategická poloha na západním okraji Berlína z něj udělala ideální místo pro sledování rádiové komunikace. Po dohodě s britskou stranou získali Američané vrchol pod svou kontrolu. Mezi lety 1969–1971 tady pak vyrostl trvalý komplex s několika kopulemi a technickými budovami. Samotný provoz byl zahájen v roce 1972.
Stanice byla napojena na mezinárodní síť a fungovala pod vedením NSA. Pracovalo zde až 1500 zaměstnanců, ti pak sledovali komunikaci ze Sovětského svazu, východního bloku i Československa. Budovy z bezpečnostních důvodů postavili bez oken. Personál musel pracovat v tmavých místnostech, aby nebylo možné zvenčí sledovat jejich činnost.
Teufelsberg byl civilistům zcela nepřístupný. Byl přísně střežený a nesměla se sem dostat tzv. „ani noha“. Špionážní činnost Američanů zde pak probíhala dvacet let. V roce 1992 byla základna uzavřena v souvislosti s koncem studené války. Dopomohlo k tomu i to, že došlo k rozvoji satelitních technologií.
Od squatterů k chráněné památce
Celý areál pak zůstal několik let opuštěný a chátral. Na nějakou dobu jej pak obsadili squatteři a také nezávislé kulturní skupiny. V roce 1996 koupila pozemky soukromá investorská skupina. Jejich cílem byla výstavba hotelového komplexu. Projekt se ale nerealizoval, investoři totiž narazili na odpor veřejnosti. Poslední „kámen úrazu“ pak byly problémy se stavebním povolením.
Zájem veřejnosti o místo ale rostl. Od roku 2011 je Teufelsberg přístupný návštěvníkům. Funguje také jako volně přístupná galerie pouličního umění. Stěny bývalé špionážní stanice tak dnes pokrývají stovky graffiti a nejrůznějších uměleckých děl. Před sedmi lety byl Teufelsberg zařazen mezi památkově chráněné objekty, má jít o tichou připomínku období studené války.
Teufelsberg se během pár let stal oblíbeným cílem. Kromě historie a umění nabízí i výhled na celý Berlín. Výstup na vrchol je sice mírně náročný, ale díky atmosféře i výhledu patří k nevšedním zážitkům.
Zdroj: EnigmaPlus, Teufelsberg-Berlin.de, vyslapy.cz
